Přeskočit na hlavní obsah

Vzácní puštíci z táborské zoo mají jména. Vybrali je příznivci zahrady

Takřka tři stovky návrhů na pojmenování vzácných puštíků bradatých, kteří se narodili v táborské zoologické zahradě, poslali její příznivci a fanoušci. Nejvíce lidí navrhovalo dvě jména, která nakonec mladé sovy ponesou. Seznamte se s Rozárkou a Vilíkem.



„Zájem o pojmenování nás opravdu velmi mile překvapil. Vybraná jména navrhovaly čtyři desítky našich příznivců. Na všechny čekají odměny – celodenní rodinná vstupenka a knížka podle svého výběru. Stačí, aby se přihlásili prostřednictvím formuláře, který naleznou na našich facebookových stránkách,“ říká mluvčí ZOO Tábor Filip Sušanka.

Puštík patří k atraktivním sovám, protože je aktivní nejen v noci, ale i přes den. Návštěvníci je tak často zastihnou přímo při hostině, nemusí čekat až na setmění. „Puštík bradatý je jako ohrožený druh zařazen na seznam CITES. Jsme rádi, že se nám podařilo odchovat zdravá mláďata, protože tím naplňujeme poslání naší zoologické zahrady zaměřené právě na ochranu ohrožených druhů zvířat,“ říká ředitel ZOO Tábor Evžen Korec.

Puštík bradatý patří mezi větší sovy, jeho mohutnost však tvoří hlavně opeření. Na rozdíl od většiny ostatních sov je aktivní ve dne i v noci, ve volné přírodě loví hlavně ráno při rozbřesku a večer při soumraku. Loví převážně hraboše, nepohrdne ani rejsky, potkany, krtky, lumíky, veverkami či ptáky. Někdy si troufne i na menší zajíce či lasičky. Stejně jako ostatní sovy mají vynikající sluch.

Rozmnožuje se v dubnu až červnu, pro snůšku používá opuštěná hnízda či dutiny například v pařezech. Role v rodině mají jasně rozdělené – samička zahřívá vajíčka, zatímco sameček obstarává potravu. Mláďata přicházejí na svět slepá a hluchá, hnízdo opouští po 20 až 30 dnech po vylíhnutí.

 

Rozlohou největší zoologická zahrada jižních Čech ZOO Tábor patří k nejmladším zahradám v Česku. Vznikla v květnu 2015 poté, co ji od insolvenčního správce koupil pražský developer a biolog Evžen Korec. Tím ji zachránil před likvidací a rozprodáním zvířat. Pro veřejnost byla ZOO Tábor otevřena o měsíc později. V roce 2021 ji navštívilo 110 tisíc lidí. Aktuálně je otevřená každý den od 9:00 do 18:00.

Hlavním posláním zoo je chov a ochrana ohrožených druhů zvířat. Nejvýznamnějším projektem táborské zoo je reintrodukce zubra evropského do přírodních rezervací v Evropě. Podrobnosti o návratu tohoto majestátního tvora a možnosti, jak tento projekt podpořit, lze nalézt na webu www.zazubra.cz. Aktuálně v ZOO Tábor žije přes 380 zvířat více než 70 živočišných druhů. Generálním sponzorem je EKOSPOL.

Komentáře

Populární příspěvky z tohoto blogu

Hypoindex.cz: Mezi Prahou a kraji ve výrazný rozdíl ve výstavbě nemovitostí pro bydlení

Výrazný rozdíl v bytové výstavbě stále panuje mezi hlavním městem a ostatními kraji. Zatímco v Praze nové výstavbě dlouhodobě dominují bytové domy, v regionech naopak lidé preferují rodinné domy. Může za to nedostatek místa a drahé stavební pozemky v hlavním městě. Podíl bytů v bytových domech však v poslední době roste i jinde. Například v Jihomoravském či Jihočeském kraji letos stavební firmy začaly stavět více bytů právě v bytových domech než v domech rodinných. Vyplývá to z dat Českého statistického úřadu (ČSÚ). Nejvíce nových bytů se za prvních devět měsíců letošního roku začalo stavět v Praze – v rámci nové výstavby celkem 4433 bytů. Drtivá většina (3964) připadá na bytové domy. Naopak ve druhém Středočeském kraji je to naopak. V rodinných domech se zde během prvních tří čtvrtletí letošního roku začalo stavět 2062 bytů, na bytové domy připadá „jen“ 1388 bytů. Rodinné domy převažují ve všech regionech vyjma dvou krajů, kde je situace spe...

Unikátní experiment. Vědci sledují přeměnu pole na druhově bohatou louku

Jedinečnou příležitost sledovat přeměnu intenzivně obhospodařovaného pole na druhově bohatou pastvinu mají nyní vědci v rezervaci velkých kopytníků v Milovicích. Díky vstřícnosti milovické radnice se totiž k pastvině divokých koní a praturů podařilo připojit devítihektarový městský pozemek, který dosud sloužil jako intenzivně obhospodařované pole. Plocha úhoru se bude postupně měnit na druhově bohatou louku, na níž se po dokončení přeměny budou pást stáda divokých koní a praturů. „Vývoj bude z větší části ponechán na přírodě. V první fázi tedy pole zaroste nejrůznějšími druhy plevelů, které se prosazují všude tam, kde byla v minulosti půda hnojena. Od druhého roku se však budou stále více prosazovat nektaronosné luční byliny,“ uvedl Miloslav Jirků z Biologického centra Akademie věd v Českých Budějovicích. Odborníci ale přírodě také pomohou. „S ochranářskými organizacemi pečujícími o maloplošná chráněná území v nejbližším okolí jsme se domluvili, že nám poskytnou část pokosené vegetace ...

Zubři a divocí koně pomáhají ukládat do půdy stovky tun uhlíku každý rok, zjistil výzkum v milovické rezervaci

Zubři a další velcí kopytníci významně pomáhají s ukládáním uhlíku do půdy. Zjistil to výzkum Jihočeských vědců financovaný Technologickou agenturou České republiky v milovické rezervaci velkých kopytníků, ale i dalších rezervacích kde v Česku velcí býložravci žijí. „Půdy ve všech rezervacích velkých kopytníků obsahovaly více organického uhlíku, vyšší podíl stabilního humusu a vykazovaly intenzívnější mikrobiální aktivitu, než v kontrolních plochách. Přirozená pastva tak přispívá k ukládání uhlíku ve formě stabilní organické hmoty, zvyšuje potenciální úrodnost půd a také zvyšuje schopnost půd zadržovat vodu“ upozorňuje Eva Kaštovská z Jihočeské univerzity, hlavní autorka výzkumu. Podle jejích slov právě díky divokým velkým kopytníkům vznikly černozemě, tedy nejúrodnější půdy na planetě. V jedné třetině milovické rezervace velkých kopytníků se tak podle odhadů vědců uložilo za rok přibližně 390 tun uhlíku. Tím se přirozená pastva velkých kopytníků výrazně liší od past...