Těžko uvěřitelnou pozitivní proměnou prošly během posledních sedmi let stovky hektarů původně degradovaných ploch v bývalém vojenském prostoru Milovice. Chudé trávníky tam po zavedení přirozené pastvy velkých kopytníků nahradily rozkvetlé, druhově bohaté pastviny.
„Výsledky biologického monitoringu publikované ve vědeckých časopisech ukazují výrazný nárůst biodiverzity území díky plošné pozitivní přeměně přírodních stanovišť činností velkých kopytníků. Oproti výchozímu stavu území před zavedením pastvy jde o změnu tak zřetelnou a rozsáhlou, že je zřejmá nejen z tabulek a grafů vědeckých článků, ale je viditelná i pouhým okem jak pro odborníky, tak pro širokou laickou veřejnost,“ vysvětluje Miloslav Jirků z Biologického centra Akademie věd České republiky.
Na původně druhově chudých, degradovaných stanovištích, kde převládaly konkurenčně zdatné trávy, došlo po zavedení pastvy velkých kopytníků k obnově květnatých trávníků, obnově sezonních aspektů lučních porostů a šíření vzácných druhů rostlin a živočichů.
Pozitivní vývoj lokality v letech 2015 až 2019 shrnuje online publikovaný stručný dokument Management krajiny bývalého Vojenského výcvikového prostoru Milovice-Mladá 2015-2021, který ukazuje výsledky sedmi let pastvy velkých kopytníků v bývalém vojenském prostoru. A to nejen textově, ale velmi ilustrativně také fotografiemi zobrazujícími změny stejných míst po sedmi letech pastvy.
Materiál představuje také komplexnost pastvy velkých kopytníků. „Tento typ managementu má ve vyspělých zemích tradici trvající několik desetiletí, v Česku je však relativně nový. Proto stále ještě někdy dochází k nepochopení, kdy bývá pastva velkých kopytníků mylně považována pouze za jeden typ managementu, který je potřeba doplňovat dalšími technickými managementovými opatřeními, jako je narušování travního drnu, kácení náletových dřevin, kosení apod. Ve skutečnosti celoroční přirozená pastva velkých kopytníků kombinující divoké koně a divoké tury poskytuje celou škálu opatření potřebných pro dlouhodobé fungování nelesních stanovišť včetně jejich biodiverzity,“ vysvětluje Miloslav Jirků a dodává: „Činnost velkých kopytníků zahrnuje nejen plošné odstraňování bylinné biomasy včetně stařiny. Ale také časoprostorově pestrou škálu žádoucích disturbancí v podobě narušování travního drnu na plochách od několika centimetrů, které vytvářejí stopy kopyt, až po metry čtvereční v podobě prachových koupališť, přes liniové disturbance v podobě vyšlapaných stezek, až po plochy o rozloze jednotek až stovek arů v okolí napajedel a jiných míst, kde se výše uvedené typy disturbancí setkávají. Činnost velkých kopytníků rovněž dlouhodobě udržuje ekologicky funkční periodické tůně, tedy biotop, který byl donedávna mylně považován za zcela závislý na činnosti těžké techniky. Pozitivní působení velkých kopytníků na krajinu je tak velmi komplexní.“
Proměnu lokality kromě viditelného nárůstu květnatosti ukazuje také ohromující nárůst početnosti vlajkových druhů, které se na území nacházejí. Do roku 2021 vzrostly počty mladých hořců na pastvině velkých kopytníků u Milovic o 5553 procent a počty dospělých jedinců o 367 procent. Počty modráska hořcového Rebelova do loňského roku vzrostly o 1700 procent.
„Rezervace velkých kopytníků ukazuje, že stačí jen obnovit přírodní procesy a příroda se velmi rychle začne zotavovat. Čím méně lidé do tohoto procesu zasahují, tím lépe,“ doplňuje Dalibor Dostál, ředitel ochranářské společnosti Česká krajina, která rezervaci velkých kopytníků v Milovicích v roce 2015 založila ve spolupráci s vědci.
Dodatečné aktivity v rezervaci se tak omezují prakticky jen na napravování těch nejhorších důsledků činnosti člověka. Odstraňování černých skládek, eliminaci nepůvodních invazních druhů nebo snižování početnosti křovin, které expandují v důsledku globálních změn klimatu a rostoucí koncentrace dusíku v atmosféře pocházejícího z průmyslu, dopravy a výroby umělých hnojiv.
Ochranářská organizace Česká krajina na projektech spojených s ochranou přírody spolupracuje s experty z Biologického centra Akademie věd České republiky, Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích, Univerzity Karlovy v Praze, Ústavu biologie obratlovců Akademie věd České republiky, Botanické zahrady hlavního města Prahy, Zoo Liberec, České zemědělské univerzity v Praze, Mendelovy univerzity v Brně, Masarykovy univerzity v Brně a dalších odborných institucí.
Na projekt rezervace velkých kopytníků v Milovicích může veřejnost přispět prostřednictvím portálu Darujme.cz/krajina a dále pak zasláním zprávy ve tvaru DMS KRAJINA 90 na číslo 87 777. Cena dárcovské zprávy je 90 korun, na projekty neziskové organizace jde 89 Kč korun. Dárcovské SMS zastřešuje Fórum dárců. A také nákupem ve vybraných e-shopech prostřednictvím portálu Givt.cz nebo na e-shopu www.zelenadomacnost.com.
Projekty návratu a ochrany velkých kopytníků podporuje Akademie věd ČR v rámci programu Strategie AV 21, Záchrana a obnova krajiny, dále společnosti Nadační fond rodiny Orlických, Qminers, Semix, ProfiG2, Bird & Bird, Printwell, Delta Light Czech, Bříza & Trubač, advokátní kancelář, Accace, Zelená domácnost, Amanita Design, Pro živou zahradu, Hello bank, JK Jitka Kudláčková, Nadace ČEZ, Megabooks CZ, Ekospol, Net4Gas, Pivovar Zubr, Cestovní kancelář Periscope Skandinávie, Operační program Životní prostředí, Státní fond životního prostředí, Agentura ochrany přírody a krajiny České republiky, Středočeský kraj, Jihomoravský kraj, Město Milovice, Město Benátky nad Jizerou, American International school ve Vídni, milovická Mateřská škola Kostička, sdružení Přátelé a rodáci Milovic i veřejnost. V rámci svého dobrovolnického programu projekt podpořili i studenti z Townshend International School v Hluboké nad Vltavou, klubů branných činnosti Military Experience a klub Off-Road Milovice.
Komentáře
Okomentovat