Přeskočit na hlavní obsah

Ochránci chystají další úklid rezervace divokých koní. O pomoc s financováním požádali veřejnost

Tuny odpadků, množství černých skládek a nebezpečné zbytky vojenských objektů – to vše museli ochránci přírody odvézt v letošním a loňském roce z nové části rezervace divokých koní a dalších velkých kopytníků. Přesto ještě v rezervaci zůstává řada míst, která potřebují pomoc s odstraněním nevzhledných a nebezpečných pozůstatků po armádě, ale i odpadků navážených do těchto míst lidmi během tři desetiletí před vznikem rezervace.



„Všechno, co šlo, jsme odklidili s pomocí dobrovolníků. Přesto musí podstatnou část zvládat těžká technika, což vyžaduje velké finanční náklady,“ vysvětluje Dalibor Dostál, ředitel ochranářské společnosti Česká krajina, která rezervaci velkých kopytníků v roce 2015 založila ve spolupráci s vědci.

Každý den práce těžké techniky přitom stojí více než 10 000 korun. Náklady výrazně zvyšuje letošní dramatické zdražení pohonných hmot. „Proto bychom chtěli o pomoc s financováním požádat veřejnost,“ doplnil Dalibor Dostál.

Lidé mohou přispět prostřednictvím speciální sbírky na portálu Darujme.cz https://www.darujme.cz/projekt/1206712. Každou korunu, kterou věnují, pak o stejnou částku navýší Fond pro udržitelný život, který v letošním roce založila společnost JRD GROUP. „Děkujeme všem, kdo nám s úklidem pomohli jako dobrovolníci i těm, kteří se nyní rozhodnou pokračování úklidu rezervace finančně podpořit. Bez podpory veřejnosti by se nám rezervaci nepodařilo vytvořit ani ubránit před různými tlaky. Obnova území vyžaduje stále hodně práce i finančních prostředků,“ ocenil Dalibor Dostál podporu veřejnosti.

Díky veřejné sbírce, v níž rezervace získala přede dvěma roky na 2 miliony korun, bylo možné území unikátní přírody udržované pastvou velkých kopytníků rozšířit na současných 350 hektarů. Přirozená pastva divokých koní, zubrů a zpětně šlechtěných praturů tak pomáhá chránit přírodu v nejrozsáhlejší české nížině přírodního charakteru. „Bývalé milovické cvičiště je zdaleka nejrozsáhlejším souvislým nížinným rovinatým komplexem přírodě blízkých suchých lesů a otevřených biotopů na českém území,“ upozornil Miloslav Jirků z Biologického centra Akademie věd České republiky.

To, že pastva velkých kopytníků krajině pomáhá, ukazuje nárůst početnosti vzácných druhů. Semenáčků ohrožených hořců křížatých díky velkým kopytníkům přibylo o více než 5500 procent, vzácných motýlů modrásků hořcových Rebelových o 1700 procent.

Ochránci přírody odstraňují z rezervace černé skládky a zbytky sutin po armádě postupně. Řada z nich se odhalí až poté, co velcí kopytníci odstraní bujnou vegetaci, která je skrývala. Odpadky nejsou jediným pozůstatkem lidské činnosti, které musí ochránci přírody z rezervace odstraňovat. Dalšími jsou zavlečené nepůvodní, invazní druhy rostlin a expanzivní křoviny, které se rozrůstají v důsledku změn klimatu a zatížení prostředí dusíkem z automobilového provozu, energetiky a zemědělské chemie. „Díky návratu velkých kopytníků dostala příroda potřebný impuls k tomu, aby se začala sama uzdravovat. Potřebuje pomoci jen s tím, co v ní zanechal člověk. Děkujeme všem, kterým není osud tohoto jedinečného místa lhostejný,“ uzavřel Dalibor Dostál.

Ochranářská organizace Česká krajina na projektech spojených s ochranou přírody spolupracuje s experty z Biologického centra Akademie věd České republiky, Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích, Univerzity Karlovy v Praze, Ústavu biologie obratlovců Akademie věd České republiky, Botanické zahrady hlavního města Prahy, Zoo Liberec, České zemědělské univerzity v Praze, Mendelovy univerzity v Brně, Masarykovy univerzity v Brně a dalších odborných institucí.

Projekty návratu a ochrany velkých kopytníků podporuje Akademie věd ČR v rámci programu Strategie AV 21, Záchrana a obnova krajiny, dále společnosti Nadační fond rodiny Orlických, Qminers, Semix, ProfiG2, Bird & Bird, Printwell, Delta Light Czech, Bříza & Trubač, advokátní kancelář, Accace, Zelená domácnost, Amanita Design, Pro živou zahradu, Hello bank, JK Jitka Kudláčková, Nadace ČEZ, Megabooks CZ, Ekospol, Net4Gas, Pivovar Zubr, Cestovní kancelář Periscope Skandinávie, Operační program Životní prostředí, Státní fond životního prostředí, Agentura ochrany přírody a krajiny České republiky, Středočeský kraj, Jihomoravský kraj, Město Milovice, Město Benátky nad Jizerou, American International school ve Vídni, milovická Mateřská škola Kostička, sdružení Přátelé a rodáci Milovic i veřejnost. V rámci svého dobrovolnického programu projekt podpořili i studenti z Townshend International School v Hluboké nad Vltavou, klubů branných činnosti Military Experience a klub Off-Road Milovice.

Komentáře

Populární příspěvky z tohoto blogu

Hypoindex.cz: Mezi Prahou a kraji ve výrazný rozdíl ve výstavbě nemovitostí pro bydlení

Výrazný rozdíl v bytové výstavbě stále panuje mezi hlavním městem a ostatními kraji. Zatímco v Praze nové výstavbě dlouhodobě dominují bytové domy, v regionech naopak lidé preferují rodinné domy. Může za to nedostatek místa a drahé stavební pozemky v hlavním městě. Podíl bytů v bytových domech však v poslední době roste i jinde. Například v Jihomoravském či Jihočeském kraji letos stavební firmy začaly stavět více bytů právě v bytových domech než v domech rodinných. Vyplývá to z dat Českého statistického úřadu (ČSÚ). Nejvíce nových bytů se za prvních devět měsíců letošního roku začalo stavět v Praze – v rámci nové výstavby celkem 4433 bytů. Drtivá většina (3964) připadá na bytové domy. Naopak ve druhém Středočeském kraji je to naopak. V rodinných domech se zde během prvních tří čtvrtletí letošního roku začalo stavět 2062 bytů, na bytové domy připadá „jen“ 1388 bytů. Rodinné domy převažují ve všech regionech vyjma dvou krajů, kde je situace spe...

Unikátní experiment. Vědci sledují přeměnu pole na druhově bohatou louku

Jedinečnou příležitost sledovat přeměnu intenzivně obhospodařovaného pole na druhově bohatou pastvinu mají nyní vědci v rezervaci velkých kopytníků v Milovicích. Díky vstřícnosti milovické radnice se totiž k pastvině divokých koní a praturů podařilo připojit devítihektarový městský pozemek, který dosud sloužil jako intenzivně obhospodařované pole. Plocha úhoru se bude postupně měnit na druhově bohatou louku, na níž se po dokončení přeměny budou pást stáda divokých koní a praturů. „Vývoj bude z větší části ponechán na přírodě. V první fázi tedy pole zaroste nejrůznějšími druhy plevelů, které se prosazují všude tam, kde byla v minulosti půda hnojena. Od druhého roku se však budou stále více prosazovat nektaronosné luční byliny,“ uvedl Miloslav Jirků z Biologického centra Akademie věd v Českých Budějovicích. Odborníci ale přírodě také pomohou. „S ochranářskými organizacemi pečujícími o maloplošná chráněná území v nejbližším okolí jsme se domluvili, že nám poskytnou část pokosené vegetace ...

Zubři a divocí koně pomáhají ukládat do půdy stovky tun uhlíku každý rok, zjistil výzkum v milovické rezervaci

Zubři a další velcí kopytníci významně pomáhají s ukládáním uhlíku do půdy. Zjistil to výzkum Jihočeských vědců financovaný Technologickou agenturou České republiky v milovické rezervaci velkých kopytníků, ale i dalších rezervacích kde v Česku velcí býložravci žijí. „Půdy ve všech rezervacích velkých kopytníků obsahovaly více organického uhlíku, vyšší podíl stabilního humusu a vykazovaly intenzívnější mikrobiální aktivitu, než v kontrolních plochách. Přirozená pastva tak přispívá k ukládání uhlíku ve formě stabilní organické hmoty, zvyšuje potenciální úrodnost půd a také zvyšuje schopnost půd zadržovat vodu“ upozorňuje Eva Kaštovská z Jihočeské univerzity, hlavní autorka výzkumu. Podle jejích slov právě díky divokým velkým kopytníkům vznikly černozemě, tedy nejúrodnější půdy na planetě. V jedné třetině milovické rezervace velkých kopytníků se tak podle odhadů vědců uložilo za rok přibližně 390 tun uhlíku. Tím se přirozená pastva velkých kopytníků výrazně liší od past...