Přeskočit na hlavní obsah

Invazní celíky v rezervaci velkých kopytníků odstraňovali studenti České zemědělské univerzity

Dva druhy nebezpečných invazních rostlin, které představují hrozbu pro českou přírodu, vytrhávali v rezervaci velkých kopytníků v bývalém vojenském prostoru Milovice studenti České zemědělské univerzity. Oba druhy, celík kanadský a celík obrovský, pocházejí ze Severní Ameriky a vytvářejí v české přírodě husté porosty a vytlačují z ní původní druhy rostlin.


„Šíření invazních druhů patří k největším rizikům, která v současné době ohrožují českou přírodu. V rezervaci velkých kopytníků představuje právě odstraňování invazních druhů jednu z hlavních činností, kterými doplňujeme přirozenou pastvu velkých kopytníků. Mezi další doplňkové činnosti patří omezování zarůstání krajiny křovinami a odstraňování černých skládek,“ uvedl Dalibor Dostál, ředitel ochranářské společnosti Česká krajina, která rezervaci velkých kopytníků založila v roce 2015 ve spolupráci s vědci.

Díky dobrovolníkům z České zemědělské univerzity se podařilo od celíků vyčistit plochy v západní části rezervace. „Od roku 2014 odpracovali dobrovolníci ze škol, firem i různých organizací v rezervaci velkých kopytníků tisíce brigádnických hodin. Patří jim obrovské poděkování, bez jejich pomoci by záchrana unikátní přírody v bývalém vojenském prostoru nedosáhla tak vynikajících výsledků,“ doplnil Dalibor Dostál. Dnes se navíc studenti museli potýkat s velmi deštivým, chladným a větrným počasím.

Dobrovolnickou pomoc studentů aplikované ekologie Fakulty životního prostředí ČZU zorganizoval stejně jako v loňském roce ochranář Pavel Brodecký z Radimi u Kolína v rámci týdenní povinné praxe zaměřené na managementy v oblasti Polabí. Na práce v terénu pak navázala exkurze v rezervaci velkých kopytníků. „Po několika dnech práce v oblastech, kde jsme kosili a vyřezávali nálety, jsem chtěl studentům ukázat lokalitu, kde se management dělá jinak, s pomocí pastvy velkých býložravců,“ vysvětlil Pavel Brodecký.

Celík kanadský pochází ze Severní Ameriky. Do Evropy se dostal roku 1645 jako okrasná rostlina do zahrad a parků. Člověkem byl zavlečen také do Asie, Austrálie i na Nový Zéland. Celík obrovský byl do Evropy poprvé dovezen roku 1758 jako okrasná rostlina do Londýna. Celíky se často nacházejí v blízkosti lidských sídel a využívají prostředí proměněné lidskou činností. První záznam o výskytu celíku kanadského ve volné přírodě na území současné České republiky pochází z roku 1838, u celíku obrovského pak z roku 1851.

Kromě celíků likvidují ochránci přírody v rezervaci také další invazní druhy, především lupinu, akát nebo javor jasanolistý.

Ochranářská organizace Česká krajina na projektech spojených s ochranou přírody spolupracuje s experty z Biologického centra Akademie věd České republiky, Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích, Univerzity Karlovy v Praze, Ústavu biologie obratlovců Akademie věd České republiky, Botanické zahrady hlavního města Prahy, Zoo Tábor, České zemědělské univerzity v Praze, Mendelovy univerzity v Brně, Masarykovy univerzity v Brně a dalších odborných institucí.

Na projekt rezervace velkých kopytníků v Milovicích může veřejnost přispět prostřednictvím portálu darujme.cz/krajina nebo nákupem na e-shopu www.zelenadomacnost.com, kde je rezervace jedním z podporovaných projektů.

Projekty návratu a ochrany velkých kopytníků podporuje Akademie věd ČR v rámci programu Strategie AV 21, Záchrana a obnova krajiny, dále společnosti Nadační fond rodiny Orlických, Qminers, Semix, ProfiG2, Bird & Bird, Printwell, Delta Light Czech, Bříza & Trubač, advokátní kancelář, Accace, Zelená domácnost, Amanita Design, Linde, Vertue, Pro živou zahradu, Hello bank, JK Jitka Kudláčková, Nadace ČEZ, Megabooks CZ, Ekospol, Net4Gas, Pivovar Zubr, Cestovní kancelář Periscope Skandinávie, Hotelová škola Poděbrady, Operační program Životní prostředí, Státní fond životního prostředí, Agentura ochrany přírody a krajiny České republiky, Středočeský kraj, Jihomoravský kraj, Město Milovice, Město Benátky nad Jizerou, American International school ve Vídni, milovická Mateřská škola Kostička, sdružení Přátelé a rodáci Milovic i veřejnost.

Komentáře

Populární příspěvky z tohoto blogu

Dva mladí pratuři odjeli z Milovic do Krnova, rozšíří tamní stádo velkých kopytníků

Dva mladí býčci zpětně šlechtěného pratura odjeli z milovické rezervace velkých kopytníků. Jejich cílem je rezervace v Krnově v Moravskoslezském kraji. Tam doplní skupinu dvou praturů a tří divokých koní, která v lokalitě spásáním udržuje přírodně cenné plochy. „Rezervace v Krnově má rozlohu více než šestatřicet hektarů. Dosavadní velikost stád k jejímu spásání určitě nestačí, proto budeme ve spolupráci s městem Krnov, které rezervaci založilo a spravuje, počty zvířat postupně navyšovat. Dnešní převoz dvou mladých praturů je prvním krokem v tomto směru. Do budoucna by se mělo rozšířit i krnovské stádo divokých koní," uvedl Dalibor Dostál, ředitel ochranářské společnosti Česká krajina, která ve spolupráci s vědci v roce 2015 založila milovickou rezervaci velkých kopytníků a do Krnova mladé pratury bezplatně poskytla. Rezervace v Krnově vznikla v roce 2022, kdy do lokality přijeli dva býci praturů. O rok později, v roce 2023, je doplnila skupina tří divokých koní.  Úkolem velkýc...

Zubři a divocí koně pomáhají se zadržováním vody v krajině, zjistil výzkum vědců v milovické rezervaci

Přirozená pastva velkých kopytníků zlepšuje podmínky pro růst vegetace, podporuje ukládání organické hmoty do půdy a zadržování vody v krajině. Ukázal to výzkum vědců z Jihočeské univerzity v milovické rezervaci velkých kopytníků, kde žijí zubři, divocí koně a zpětně šlechtění pratuři, i v několika dalších českých rezervacích. „Celoroční pastva velkých kopytníků sice snižuje průměrné množství rostlinné hmoty nad zemí, ale zároveň zvyšuje její ‘nutriční‘ kvalitu. Porost obsahuje více dusíku a vody, je tedy výživnější pro zvířata a navíc lépe hospodaří s vodou,“ vysvětluje Eva Kaštovská, vedoucí Katedry biologie ekosystémů Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích. Právě tím se přirozená pastva velkých kopytníků zásadně liší od intenzivní pastvy hospodářských zvířat. „Podzemní biomasa rostlin zůstává neovlivněná – nesnižuje se, jak tomu často bývá při intenzivní pastvě, kdy zvířata opakovaně okusují dorůstající nadzemní části rostlin. Díky tomu se porosty s...

V milovické rezervaci vypustili zubří samici ze Zooparku Chomutov. Zvýší genetickou pestrost stáda

Zubří samici ze Zooparku Chomutov vypustili v milovické rezervaci velkých kopytníků. „Tříletá samice pomůže zvýšit genetickou rozmanitost největšího stáda zubrů v České republice, které se v milovické rezervaci velkých kopytníků nachází,“ uvedl Dalibor Dostál, ředitel ochranářské společnosti Česká krajina, která rezervaci v bývalém vojenském prostoru Milovice založila v roce 2015 ve spolupráci s vědci. „Zubři byli na počátku dvacátého století ve volné přírodě vyhubení člověkem a v zajetí jich zůstalo velmi málo. Všechna zvířata, která přežila, pocházejí z pouhých dvanácti zakladatelů. Vzácnější bělověžská linie, kterou chováme v Milovicích, dokonce jen ze sedmi zakladatelů. Proto je zvyšování genetické různorodosti stád u zubrů ještě důležitější, než u jiných druhů, které neprošly tak drastickým poklesem početnosti,“ doplnil Dalibor Dostál. Mladou zubřici získala rezervace od chomutovského zooparku darem. „Zoopark v Chomutově patří k...