Přeskočit na hlavní obsah

Táborská zoo získala vzácné ovčí plemeno z Bavorska

Hned čtveřici zástupců neobvyklého ovčího plemene získala táborská zoologická zahrada z rakouského Salzburku. Zvířecí osazenstvo rozšířily čtyři samice bavorské ovce lesní, která se kromě Česka chová už jen v Bavorsku. Toto plemeno proto odborníci považují za ohrožené.



Bavorská ovce lesní je prastaré a dříve velmi rozšířené plemeno. Přestože byla do bavorské plemenné knihy zapsáno až v roce 1987, první zmínky o předchůdci bavorských ovcí lesních pochází z dekretu vévody Ulricha z Wuettembergu vydaného v roce 1536. V té době se tradiční bavorské ovčí plemeno začalo potýkat s konkurencí německých ovcí, které chovatelé začali upřednostňovat. Chov bavorských ovcí lesních přetrval v podstatě jen v Dolním Bavorsku a postupně jich tak ubývalo. Teprve v roce 1960 vznikla bavorská pracovní skupina, jejímž cílem bylo zachování tohoto starého plemene a zvýšení počtu jedinců,“ přibližuje historii plemene ředitel ZOO Tábor Evžen Korec.

V záchraně tohoto ovčího plemene sehrálo velkou roli i Československo. „V roce 1988 k nám bylo pro chovatelské účely přivezeno dvacet těchto ovcí. V současnosti tak v Bavorsku žije přes 200 bavorských ovcí lesních osmi různých rodových linií a další tři rodové linie pochází z Česka. Nyní se do záchrany tohoto tradičního bavorského plemene zapojí i táborská zoologická zahrada,“ dodává ředitel zoo Korec. Ovce jsou nyní na deponovaném pracovišti zoo.

Bavorské ovce lesní patří k malým až středně velkým plemenům. Ovce jsou obvykle bílé, vyskytují se ale i hnědé a černé varianty. Profil hlavy mají rovný, pro berany je typické zakřivení nosní kosti. Uši jsou vodorovné nebo svěšené. Toto plemeno je zvyklé na nepříznivé klimatické podmínky a vyznačuje se vysokou plodností i produkcí mléka.

 

 

Rozlohou největší zoologická zahrada jižních Čech a největší soukromá zoo v Česku ZOO Tábor patří k nejmladším zahradám v Česku. Vznikla v květnu 2015 poté, co ji od insolvenčního správce koupil pražský developer a biolog Evžen Korec. Tím ji zachránil před likvidací a rozprodáním zvířat. Pro veřejnost byla ZOO Tábor otevřena o měsíc později. V roce 2021 ji navštívilo 110 tisíc lidí. Od října je otevřená každý den od 9:00 do 17:00.

Hlavním posláním zoo je chov a ochrana ohrožených druhů zvířat. Nejvýznamnějším projektem táborské zoo je reintrodukce zubra evropského do přírodních rezervací v Evropě. Podrobnosti o návratu tohoto majestátního tvora a možnosti, jak tento projekt podpořit, lze nalézt na webu www.zazubra.cz. Zásadním vědeckým projektem ZOO Tábor je výzkum dlouhověkosti psů a zubrů, jehož cílem je výrazně prodloužit věk. Aktuálně v ZOO Tábor žije přes 380 zvířat více než 70 živočišných druhů. Generálním sponzorem je EKOSPOL.

Komentáře

Populární příspěvky z tohoto blogu

Dva mladí pratuři odjeli z Milovic do Krnova, rozšíří tamní stádo velkých kopytníků

Dva mladí býčci zpětně šlechtěného pratura odjeli z milovické rezervace velkých kopytníků. Jejich cílem je rezervace v Krnově v Moravskoslezském kraji. Tam doplní skupinu dvou praturů a tří divokých koní, která v lokalitě spásáním udržuje přírodně cenné plochy. „Rezervace v Krnově má rozlohu více než šestatřicet hektarů. Dosavadní velikost stád k jejímu spásání určitě nestačí, proto budeme ve spolupráci s městem Krnov, které rezervaci založilo a spravuje, počty zvířat postupně navyšovat. Dnešní převoz dvou mladých praturů je prvním krokem v tomto směru. Do budoucna by se mělo rozšířit i krnovské stádo divokých koní," uvedl Dalibor Dostál, ředitel ochranářské společnosti Česká krajina, která ve spolupráci s vědci v roce 2015 založila milovickou rezervaci velkých kopytníků a do Krnova mladé pratury bezplatně poskytla. Rezervace v Krnově vznikla v roce 2022, kdy do lokality přijeli dva býci praturů. O rok později, v roce 2023, je doplnila skupina tří divokých koní.  Úkolem velkýc...

Zubři a divocí koně pomáhají se zadržováním vody v krajině, zjistil výzkum vědců v milovické rezervaci

Přirozená pastva velkých kopytníků zlepšuje podmínky pro růst vegetace, podporuje ukládání organické hmoty do půdy a zadržování vody v krajině. Ukázal to výzkum vědců z Jihočeské univerzity v milovické rezervaci velkých kopytníků, kde žijí zubři, divocí koně a zpětně šlechtění pratuři, i v několika dalších českých rezervacích. „Celoroční pastva velkých kopytníků sice snižuje průměrné množství rostlinné hmoty nad zemí, ale zároveň zvyšuje její ‘nutriční‘ kvalitu. Porost obsahuje více dusíku a vody, je tedy výživnější pro zvířata a navíc lépe hospodaří s vodou,“ vysvětluje Eva Kaštovská, vedoucí Katedry biologie ekosystémů Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích. Právě tím se přirozená pastva velkých kopytníků zásadně liší od intenzivní pastvy hospodářských zvířat. „Podzemní biomasa rostlin zůstává neovlivněná – nesnižuje se, jak tomu často bývá při intenzivní pastvě, kdy zvířata opakovaně okusují dorůstající nadzemní části rostlin. Díky tomu se porosty s...

V milovické rezervaci vypustili zubří samici ze Zooparku Chomutov. Zvýší genetickou pestrost stáda

Zubří samici ze Zooparku Chomutov vypustili v milovické rezervaci velkých kopytníků. „Tříletá samice pomůže zvýšit genetickou rozmanitost největšího stáda zubrů v České republice, které se v milovické rezervaci velkých kopytníků nachází,“ uvedl Dalibor Dostál, ředitel ochranářské společnosti Česká krajina, která rezervaci v bývalém vojenském prostoru Milovice založila v roce 2015 ve spolupráci s vědci. „Zubři byli na počátku dvacátého století ve volné přírodě vyhubení člověkem a v zajetí jich zůstalo velmi málo. Všechna zvířata, která přežila, pocházejí z pouhých dvanácti zakladatelů. Vzácnější bělověžská linie, kterou chováme v Milovicích, dokonce jen ze sedmi zakladatelů. Proto je zvyšování genetické různorodosti stád u zubrů ještě důležitější, než u jiných druhů, které neprošly tak drastickým poklesem početnosti,“ doplnil Dalibor Dostál. Mladou zubřici získala rezervace od chomutovského zooparku darem. „Zoopark v Chomutově patří k...