Přeskočit na hlavní obsah

Hypoteční trh v únoru vzrostl o pětinu, průměrné sazby jsou nejnižší od června 2022

Hypoteční trh v únoru pokračoval v oživování. Banky a stavební spořitelny během druhého měsíce letošního roku poskytly hypoteční úvěry za 15,8 miliardy korun, což představuje meziměsíční nárůst o dvacet procent. Meziročně je to dokonce o sto procent více. Vyplývá to z aktuálních dat Hypomonitoru České bankovní asociace (ČBA). Za celý loňský rok banky a stavební spořitelny poskytly 65 985 hypotečních úvěrů v celkovém objemu 150 miliard korun, což bylo nejméně za posledních dvacet let.



Objem skutečně nově poskytnutých hypoték bez refinancování v únoru dosáhl 13 miliard korun po lednových 10,9 miliardy korun. Objem refinancovaných úvěrů (interně či z jiné instituce) pak činil 2,8 miliardy korun oproti 2,1 miliardy korun v lednu. Oproti únoru 2022 zůstává objem hypoték stále zhruba o čtvrtinu nižší.

Počet nově poskytnutých hypoték v lednu činil 3850, což představuje meziroční nárůst o 68 procent a meziměsíční o 20 procent. Ve srovnání s únorem 2020 byl počet hypoték o 37 procent nižší. Ještě v roce 2020 se průměrný měsíční počet nových hypoték pohyboval kolem 6,7 tisíce a ve výjimečně silném roce 2021 pak dosahoval 9,5 tisíce.

Úroková sazba u skutečně nově poskytnutých hypotečních úvěrů podle Hypomonitoru ČBA v únoru dále zlevnila, když se dostala na 5,36 procenta z lednových 5,54 procenta. Hypotéky se tak dostaly na nejnižší úrovně od přelomu let 2021 a 2022. Hypoteční sazby jsou však stále z pohledu posledních dvou dekád nadprůměrně vysoké. Na podobných či ještě mírně vyšších úrovních byly naposledy v letech 2008 a 2009.

Průměrná výše hypotéky v únoru mírně klesla na 3,38 milionu korun, přesto stále patří mezi nejvyšší za poslední dva roky. Nejnižší úrovně dosáhla loni v lednu, kdy klesla až na 2,83 milionu korun. "Výrazně dražší hypotéky mají zásadní dopad na desítky tisíc domácností, kterým nyní končí fixační období, takže je čeká refinancování. Pokud měly dvouprocentní hypotéku, která byla běžná v dřívějších letech, nyní zaplatí o mnoho tisíc korun měsíčně na splátkách více. U průměrné hypotéky ve výši 3,38 milionu korun na 25 let lidé zaplatí měsíčně při aktuální úrokové sazbě měsíčně o 6157 korun více, než kolik platili s dvouprocentní úrokovou sazbou. Ročně tak taková domácnost na výdaje spojené se splácením hypotéky vynaloží o takřka 74 tisíc korun více. To jsou prakticky dvě průměrné hrubé mzdy v ČR. Dva měsíce v roce tak jeden z rodiny vydělává jen na navýšené splátky," vypočítává generální ředitel a předseda představenstva developerské společnosti Ekospol Evžen Korec.

"Další osud hypotečního trhu mají v rukou centrální bankéři, kteří už na svém zítřejším, tedy středečním, jednání budou opět rozhodovat o výši základních úrokových sazeb. Ty velmi dlouho drželi na rekordních úrovních, čímž udusili nejen hypoteční trh, ale v návaznosti na něj i trh realitní. Doufám, že centrální bankéři tentokrát sníží sazby výrazněji tak, aby i hypotéky začaly zlevňovat rychleji. Tím by zlepšili dostupnost vlastního bydlení a umožnili ho získat širšímu okruhu zájemců, kteří by na hypoteční úvěr ještě nedávno s přehledem dosáhli," vzkazuje Korec z Ekospolu.

Komentáře

Populární příspěvky z tohoto blogu

Hypoindex.cz: Mezi Prahou a kraji ve výrazný rozdíl ve výstavbě nemovitostí pro bydlení

Výrazný rozdíl v bytové výstavbě stále panuje mezi hlavním městem a ostatními kraji. Zatímco v Praze nové výstavbě dlouhodobě dominují bytové domy, v regionech naopak lidé preferují rodinné domy. Může za to nedostatek místa a drahé stavební pozemky v hlavním městě. Podíl bytů v bytových domech však v poslední době roste i jinde. Například v Jihomoravském či Jihočeském kraji letos stavební firmy začaly stavět více bytů právě v bytových domech než v domech rodinných. Vyplývá to z dat Českého statistického úřadu (ČSÚ). Nejvíce nových bytů se za prvních devět měsíců letošního roku začalo stavět v Praze – v rámci nové výstavby celkem 4433 bytů. Drtivá většina (3964) připadá na bytové domy. Naopak ve druhém Středočeském kraji je to naopak. V rodinných domech se zde během prvních tří čtvrtletí letošního roku začalo stavět 2062 bytů, na bytové domy připadá „jen“ 1388 bytů. Rodinné domy převažují ve všech regionech vyjma dvou krajů, kde je situace spe...

Unikátní experiment. Vědci sledují přeměnu pole na druhově bohatou louku

Jedinečnou příležitost sledovat přeměnu intenzivně obhospodařovaného pole na druhově bohatou pastvinu mají nyní vědci v rezervaci velkých kopytníků v Milovicích. Díky vstřícnosti milovické radnice se totiž k pastvině divokých koní a praturů podařilo připojit devítihektarový městský pozemek, který dosud sloužil jako intenzivně obhospodařované pole. Plocha úhoru se bude postupně měnit na druhově bohatou louku, na níž se po dokončení přeměny budou pást stáda divokých koní a praturů. „Vývoj bude z větší části ponechán na přírodě. V první fázi tedy pole zaroste nejrůznějšími druhy plevelů, které se prosazují všude tam, kde byla v minulosti půda hnojena. Od druhého roku se však budou stále více prosazovat nektaronosné luční byliny,“ uvedl Miloslav Jirků z Biologického centra Akademie věd v Českých Budějovicích. Odborníci ale přírodě také pomohou. „S ochranářskými organizacemi pečujícími o maloplošná chráněná území v nejbližším okolí jsme se domluvili, že nám poskytnou část pokosené vegetace ...

Zubři a divocí koně pomáhají ukládat do půdy stovky tun uhlíku každý rok, zjistil výzkum v milovické rezervaci

Zubři a další velcí kopytníci významně pomáhají s ukládáním uhlíku do půdy. Zjistil to výzkum Jihočeských vědců financovaný Technologickou agenturou České republiky v milovické rezervaci velkých kopytníků, ale i dalších rezervacích kde v Česku velcí býložravci žijí. „Půdy ve všech rezervacích velkých kopytníků obsahovaly více organického uhlíku, vyšší podíl stabilního humusu a vykazovaly intenzívnější mikrobiální aktivitu, než v kontrolních plochách. Přirozená pastva tak přispívá k ukládání uhlíku ve formě stabilní organické hmoty, zvyšuje potenciální úrodnost půd a také zvyšuje schopnost půd zadržovat vodu“ upozorňuje Eva Kaštovská z Jihočeské univerzity, hlavní autorka výzkumu. Podle jejích slov právě díky divokým velkým kopytníkům vznikly černozemě, tedy nejúrodnější půdy na planetě. V jedné třetině milovické rezervace velkých kopytníků se tak podle odhadů vědců uložilo za rok přibližně 390 tun uhlíku. Tím se přirozená pastva velkých kopytníků výrazně liší od past...