Přeskočit na hlavní obsah

Mara stepní přicestovala do táborské zoo z Německa

Táborská zoologická zahrada se neustále rozrůstá. Hned na začátku tohoto týdne přijel z německé zoologické zahrady Hof mladý samec mary stepní, který tak rozšířil počet chovaných zvířat v ZOO Tábor.


Nový přírůstek táborské zoo mara stepní. FOTO: archiv ZOO Tábor


„Mary stepní jsou zařazeny na listině ohrožených druhů IUCN, která je klasifikuje jako téměř ohrožený druh. Mladého samce, který rozšíří počet chovaných ohrožených zvířat v naší zoo, jsme získali z německé zoologické zahrady Hof. Podobně spolupracujeme i s dalšími evropskými zoologickými zahradami,“ říká ředitel ZOO Tábor Evžen Korec.

 

Mary stepní si dětští návštěvníci často pletou s přerostlými zajíci, nejen kvůli vzhledu, ale i barvě. Blíže však mají k divokým morčatům nebo kapybarám. Pochází ze střední a jižní Argentiny, kde obývají pampy a horské polopouště. Vyhrabávají si rozsáhlé podzemní nory dlouhé i více než pět metrů, tráví v nich noci a odchovávají mláďata.

Aktivní jsou převážně přes den, často se vyhřívají na slunci. Tvoří trvalé páry, v období rozmnožování se shlukují do menších skupin. V jedné noře mohou být mláďata více samic. Samice si svá mláďata pozná čichem, vlastní nakojí, cizí odežene. Samec pak na mláďata dohlíží při pasení.

Jsou velmi rychlé, umí běžet rychlostí až 45 kilometrů za hodinu. Vydrží velmi dlouho bez vody, dokáží totiž velmi efektivně využívat vodu z rostlin. Několikrát byly uměle vysazeny na různých místech Evropy i v Česku, kvůli příliš vlhkému podnebí ale nikdy nezdomácněly.

 

Rozlohou největší zoologická zahrada jižních Čech a největší soukromá zoo v Česku ZOO Tábor patří k nejmladším zahradám v Česku. Vznikla v květnu 2015 poté, co ji od insolvenčního správce koupil pražský developer a biolog Evžen Korec. Tím ji zachránil před likvidací a rozprodáním zvířat. Pro veřejnost byla ZOO Tábor otevřena o měsíc později. V roce 2023 ji navštívilo 111 tisíc lidí. Během zimy od listopadu do konce března je otevřena pouze o víkendech a státních svátcích od 9:00 do 16:00. Od 28. března bude otevřena každý den, od 1. dubna se otevírací doba prodlouží o hodinu. Zoo tak bude od 1. dubna do 31. května otevřená od 9:00 do 18:00.

Hlavním posláním zoo je chov a ochrana ohrožených druhů zvířat. Nejvýznamnějším projektem táborské zoo je reintrodukce zubra evropského do přírodních rezervací v Evropě. Podrobnosti o návratu tohoto majestátního tvora a možnosti, jak tento projekt podpořit, lze nalézt na webu www.zazubra.cz. Zásadním vědeckým projektem ZOO Tábor je výzkum dlouhověkosti psů a zubrů, jehož cílem je výrazně prodloužit věk. Aktuálně v ZOO Tábor žije přes 470 zvířat, která patří k 77 živočišným druhům. Generálním sponzorem je EKOSPOL.

Komentáře

Populární příspěvky z tohoto blogu

Hypoindex.cz: Mezi Prahou a kraji ve výrazný rozdíl ve výstavbě nemovitostí pro bydlení

Výrazný rozdíl v bytové výstavbě stále panuje mezi hlavním městem a ostatními kraji. Zatímco v Praze nové výstavbě dlouhodobě dominují bytové domy, v regionech naopak lidé preferují rodinné domy. Může za to nedostatek místa a drahé stavební pozemky v hlavním městě. Podíl bytů v bytových domech však v poslední době roste i jinde. Například v Jihomoravském či Jihočeském kraji letos stavební firmy začaly stavět více bytů právě v bytových domech než v domech rodinných. Vyplývá to z dat Českého statistického úřadu (ČSÚ). Nejvíce nových bytů se za prvních devět měsíců letošního roku začalo stavět v Praze – v rámci nové výstavby celkem 4433 bytů. Drtivá většina (3964) připadá na bytové domy. Naopak ve druhém Středočeském kraji je to naopak. V rodinných domech se zde během prvních tří čtvrtletí letošního roku začalo stavět 2062 bytů, na bytové domy připadá „jen“ 1388 bytů. Rodinné domy převažují ve všech regionech vyjma dvou krajů, kde je situace spe...

Unikátní experiment. Vědci sledují přeměnu pole na druhově bohatou louku

Jedinečnou příležitost sledovat přeměnu intenzivně obhospodařovaného pole na druhově bohatou pastvinu mají nyní vědci v rezervaci velkých kopytníků v Milovicích. Díky vstřícnosti milovické radnice se totiž k pastvině divokých koní a praturů podařilo připojit devítihektarový městský pozemek, který dosud sloužil jako intenzivně obhospodařované pole. Plocha úhoru se bude postupně měnit na druhově bohatou louku, na níž se po dokončení přeměny budou pást stáda divokých koní a praturů. „Vývoj bude z větší části ponechán na přírodě. V první fázi tedy pole zaroste nejrůznějšími druhy plevelů, které se prosazují všude tam, kde byla v minulosti půda hnojena. Od druhého roku se však budou stále více prosazovat nektaronosné luční byliny,“ uvedl Miloslav Jirků z Biologického centra Akademie věd v Českých Budějovicích. Odborníci ale přírodě také pomohou. „S ochranářskými organizacemi pečujícími o maloplošná chráněná území v nejbližším okolí jsme se domluvili, že nám poskytnou část pokosené vegetace ...

Zubři a divocí koně pomáhají ukládat do půdy stovky tun uhlíku každý rok, zjistil výzkum v milovické rezervaci

Zubři a další velcí kopytníci významně pomáhají s ukládáním uhlíku do půdy. Zjistil to výzkum Jihočeských vědců financovaný Technologickou agenturou České republiky v milovické rezervaci velkých kopytníků, ale i dalších rezervacích kde v Česku velcí býložravci žijí. „Půdy ve všech rezervacích velkých kopytníků obsahovaly více organického uhlíku, vyšší podíl stabilního humusu a vykazovaly intenzívnější mikrobiální aktivitu, než v kontrolních plochách. Přirozená pastva tak přispívá k ukládání uhlíku ve formě stabilní organické hmoty, zvyšuje potenciální úrodnost půd a také zvyšuje schopnost půd zadržovat vodu“ upozorňuje Eva Kaštovská z Jihočeské univerzity, hlavní autorka výzkumu. Podle jejích slov právě díky divokým velkým kopytníkům vznikly černozemě, tedy nejúrodnější půdy na planetě. V jedné třetině milovické rezervace velkých kopytníků se tak podle odhadů vědců uložilo za rok přibližně 390 tun uhlíku. Tím se přirozená pastva velkých kopytníků výrazně liší od past...