Přeskočit na hlavní obsah

Maskot táborské zoo tygr Rocky si ranní mrazíky užívá

Zemědělci, pěstitelé i drobní zahrádkáři nevidí současné ranní mrazíky příliš rádi. Ohrožují totiž rostliny a stromy, které díky nezvykle teplému počasí v první polovině března na mnoha místech vykvetly. Naopak maskot táborské zoologické zahrady v Táboře tygr ussurijský Rocky si s teplotami pod nulou hlavu neláme. Naopak je velmi vítá. Jeho druh totiž pochází z velice chladných oblastí, kde teploty často klesají až k mínus pětačtyřiceti stupňům. Pár stupňů pod nulou proto Rockyho nemůže vyvést z míry. Naopak svou spokojenost dal najevo i pózováním pro fotoaparát ošetřovatelky Barbory Kubíčkové.



Tygr ussurijský je největší kočkovitou šelmou planety a je považován za krále sibiřské tajgy. Jeho tlapa, která je největší ze všech kočkovitých šelem, na sněhu plní funkci sněžnice. Tygr ussurijský může žít v teplotách okolo – 45°C, má proto delší a hustší srst než tygři žijící v teplých oblastech. Vidí barevně a v noci 5x lépe než člověk. Výborně se pohybuje nejen po zemi, ale umí i velmi dobře plavat.

Tygr ussurijský je samotář obývající obrovská teritoria až o rozloze 3 000 kilometrů čtverečních. Své teritorium si značí močí nebo seškrabáváním kůry stromů, ohraničujících jeho území. Revír opouští pouze tehdy, pokud je v něm nedostatek potravy.

Tygr ussurijský patří mezi nejohroženější druhy zvířat. Přestože je obávaným lovcem a nemá v přírodě přirozeného nepřítele, člověk jej dokázal téměř vyhubit. Ve volné přírodě žije už jen v sibiřské tajze a na severu Číny, kde přežívá už jen asi 500 posledních kusů. Původně přitom žil na rozsáhlém území mezi Bajkalem a pobřežím Tichého oceánu. Dalších zhruba 1000 tygrů ussurijských pak žije v zoologických zahradách po celém světě.

ZOO Tábor, která se specializuje na chov a ochranu ohrožených druhů zvířat je během zimy od listopadu do konce března otevřena pouze o víkendech a státních svátcích od 9:00 do 16:00. Od 28. března bude otevřena každý den, od 1. dubna se otevírací doba prodlouží o hodinu. Zoo tak bude od 1. dubna do 31. května otevřená od 9:00 do 18:00.

Rozlohou největší zoologická zahrada jižních Čech a největší soukromá zoo v Česku ZOO Tábor patří k nejmladším zahradám v Česku. Vznikla v květnu 2015 poté, co ji od insolvenčního správce koupil pražský developer a biolog Evžen Korec. Tím ji zachránil před likvidací a rozprodáním zvířat. Pro veřejnost byla ZOO Tábor otevřena o měsíc později. V roce 2023 ji navštívilo 111 tisíc lidí. Během zimy od listopadu do konce března je otevřena pouze o víkendech a státních svátcích od 9:00 do 16:00. Od 28. března bude otevřena každý den, od 1. dubna se otevírací doba prodlouží o hodinu. Zoo tak bude od 1. dubna do 31. května otevřená od 9:00 do 18:00.

Hlavním posláním zoo je chov a ochrana ohrožených druhů zvířat. Nejvýznamnějším projektem táborské zoo je reintrodukce zubra evropského do přírodních rezervací v Evropě. Podrobnosti o návratu tohoto majestátního tvora a možnosti, jak tento projekt podpořit, lze nalézt na webu www.zazubra.cz. Zásadním vědeckým projektem ZOO Tábor je výzkum dlouhověkosti psů a zubrů, jehož cílem je výrazně prodloužit věk. Aktuálně v ZOO Tábor žije přes 470 zvířat, která patří k 77 živočišným druhům. Generálním sponzorem je EKOSPOL.

Komentáře

Populární příspěvky z tohoto blogu

Hypoindex.cz: Mezi Prahou a kraji ve výrazný rozdíl ve výstavbě nemovitostí pro bydlení

Výrazný rozdíl v bytové výstavbě stále panuje mezi hlavním městem a ostatními kraji. Zatímco v Praze nové výstavbě dlouhodobě dominují bytové domy, v regionech naopak lidé preferují rodinné domy. Může za to nedostatek místa a drahé stavební pozemky v hlavním městě. Podíl bytů v bytových domech však v poslední době roste i jinde. Například v Jihomoravském či Jihočeském kraji letos stavební firmy začaly stavět více bytů právě v bytových domech než v domech rodinných. Vyplývá to z dat Českého statistického úřadu (ČSÚ). Nejvíce nových bytů se za prvních devět měsíců letošního roku začalo stavět v Praze – v rámci nové výstavby celkem 4433 bytů. Drtivá většina (3964) připadá na bytové domy. Naopak ve druhém Středočeském kraji je to naopak. V rodinných domech se zde během prvních tří čtvrtletí letošního roku začalo stavět 2062 bytů, na bytové domy připadá „jen“ 1388 bytů. Rodinné domy převažují ve všech regionech vyjma dvou krajů, kde je situace spe...

Unikátní experiment. Vědci sledují přeměnu pole na druhově bohatou louku

Jedinečnou příležitost sledovat přeměnu intenzivně obhospodařovaného pole na druhově bohatou pastvinu mají nyní vědci v rezervaci velkých kopytníků v Milovicích. Díky vstřícnosti milovické radnice se totiž k pastvině divokých koní a praturů podařilo připojit devítihektarový městský pozemek, který dosud sloužil jako intenzivně obhospodařované pole. Plocha úhoru se bude postupně měnit na druhově bohatou louku, na níž se po dokončení přeměny budou pást stáda divokých koní a praturů. „Vývoj bude z větší části ponechán na přírodě. V první fázi tedy pole zaroste nejrůznějšími druhy plevelů, které se prosazují všude tam, kde byla v minulosti půda hnojena. Od druhého roku se však budou stále více prosazovat nektaronosné luční byliny,“ uvedl Miloslav Jirků z Biologického centra Akademie věd v Českých Budějovicích. Odborníci ale přírodě také pomohou. „S ochranářskými organizacemi pečujícími o maloplošná chráněná území v nejbližším okolí jsme se domluvili, že nám poskytnou část pokosené vegetace ...

Zubři a divocí koně pomáhají ukládat do půdy stovky tun uhlíku každý rok, zjistil výzkum v milovické rezervaci

Zubři a další velcí kopytníci významně pomáhají s ukládáním uhlíku do půdy. Zjistil to výzkum Jihočeských vědců financovaný Technologickou agenturou České republiky v milovické rezervaci velkých kopytníků, ale i dalších rezervacích kde v Česku velcí býložravci žijí. „Půdy ve všech rezervacích velkých kopytníků obsahovaly více organického uhlíku, vyšší podíl stabilního humusu a vykazovaly intenzívnější mikrobiální aktivitu, než v kontrolních plochách. Přirozená pastva tak přispívá k ukládání uhlíku ve formě stabilní organické hmoty, zvyšuje potenciální úrodnost půd a také zvyšuje schopnost půd zadržovat vodu“ upozorňuje Eva Kaštovská z Jihočeské univerzity, hlavní autorka výzkumu. Podle jejích slov právě díky divokým velkým kopytníkům vznikly černozemě, tedy nejúrodnější půdy na planetě. V jedné třetině milovické rezervace velkých kopytníků se tak podle odhadů vědců uložilo za rok přibližně 390 tun uhlíku. Tím se přirozená pastva velkých kopytníků výrazně liší od past...