Přeskočit na hlavní obsah

Na Lipně vzniká nový chov zubrů. Zvířata jsou součástí velké výměny se zapojením čtyř krajů

První dvě samice zubra evropského vypustili v rezervaci u jihočeského Lipna. Zvířata jsou součástí velké výměny těchto vzácných kopytníků, do které jsou zapojeny celkem čtyři kraje.



„Cílem rozsáhlé výměny a převozů zvířat je vytvořit na Lipně stádo, které bude geneticky různorodé. Proto základní skupinu vytvoří zubři z několika českých chovů,“ vysvětlil Dalibor Dostál, ředitel ochranářské společnosti Česká krajina, které probíhající výměnu koordinuje. „Zubři se na Lipně připojí ke stádu divokých koní, které bylo na jih Čech převezeno v loňském roce z milovické rezervace,“ doplnil Dalibor Dostál.

Dvě samice zubra evropského byly dnes odchyceny v oboře Židlov v Libereckém kraji. „Odchycena byla jedna dvouletá a jedna tříletá samice,“ upřesnil Miroslav Zikmund z Vojenských lesů a statků, které spravují oboru u Židlova. Tam již koncem února přijeli na výměnu dva býci z rezervace velkých kopytníků v bývalém vojenském prostoru Milovice ve Středočeském kraji. V příštích týdnech na Lipno přijedou ještě dvě další samice ze Zooparku Chomutov v Ústeckém kraji a zubří býk ze středočeských Milovic. Příjezd samic na Lipno se předpokládá kolkem dnešní patnácté hodiny a vypuštění během následující půlhodiny. Rezervace u Lipna nahradila zrušené golfové hřiště.

Nově založené zubří stádo na Lipně by mělo mít během jara pět členů, cílem je vytvořit novou chovnou skupinu. „Zubři byli po první světové válce ve volné přírodě zcela vyhubeni člověkem a přežili jen díky chovu v zajetí. Od 50. let 20. století se vracejí zpátky do přírody. Kromě volné přírody jsou pro jejich záchranu důležité i podobné rezervace, jako vzniká na Lipně,“ doplnil Dalibor Dostál.

V jihočeském kraji v současné době existují tři rezervace velkých kopytníků. První vznikla u řeky Lužnice, druhá právě na Lipně loňským příjezdem divokých koní a třetí na přelomu loňského a letošního roku v Novohradských horách. Jihočeský kraj je spolu s Plzeňským krajem v současné době regionem s největším počtem rezervací velkých kopytníků. Rezervaci na Lipně založila zemědělská společnost Jihočeské ekofarmy.

Na projekt rezervací velkých kopytníků může veřejnost přispět prostřednictvím portálu darujme.cz/krajina .

Ochranářská společnost Česká krajina na projektech spojených s ochranou přírody spolupracuje s experty z Biologického centra Akademie věd České republiky, Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích, Univerzity Karlovy v Praze, Ústavu biologie obratlovců Akademie věd České republiky, Botanické zahrady hlavního města Prahy, Zoo Tábor, České zemědělské univerzity v Praze, Mendelovy univerzity v Brně, Masarykovy univerzity v Brně a dalších odborných institucí.

Projekty návratu a ochrany velkých kopytníků podporuje Akademie věd ČR v rámci programu Strategie AV 21, Záchrana a obnova krajiny, dále společnosti Nadace Benetheo, Nadace Qminers, Accace, Semix, ProfiG2, Bird & Bird, Nadační fond rodiny Orlických, Printwell, Delta Light Czech, Bříza & Trubač, advokátní kancelář, Zelená domácnost, Amanita Design, Linde, Vertue, Pro živou zahradu, JK Jitka Kudláčková, Nadace ČEZ, Megabooks CZ, Ekospol, Net4Gas, Pivovar Zubr, Cestovní kancelář Periscope Skandinávie, Hotelová škola Poděbrady, Operační program Životní prostředí, Státní fond životního prostředí, Agentura ochrany přírody a krajiny České republiky, Středočeský kraj, Jihomoravský kraj, Město Milovice, Město Benátky nad Jizerou, American International school ve Vídni, milovická Mateřská škola Kostička, sdružení Přátelé a rodáci Milovic i veřejnost.

Komentáře

Populární příspěvky z tohoto blogu

V rezervaci velkých kopytníků se letos narodilo již pět mláďat zubrů, tři hříbata a deset telat praturů

Sezonu bohatou na přírůstky zažívá milovická rezervace velkých kopytníků. Stádu zubrů se letos narodilo zatím pět mláďat. Počet zubrů se tak zvýšil na 46 zvířat a je tak nejvyšší za desetiletou historii rezervace. Milovické stádo tak potvrdilo svoji pozici největšího chovu těchto vzácných býložravců v České republice. Divokým koním se v Milovicích letos zatím narodila tři hříbata a stádu zpětně šlechtěných praturů deset telat. „Přírůstky v milovické rezervaci nejsou důležité jenom proto, že ukazují, že velcí kopytníci mají v této lokalitě vhodné podmínky. Odrostlá mláďata bezplatně poskytujeme nově vznikajícím rezervacím po celé České republice, takže přírůstky pomáhají rozšiřovat a zlevňovat tento způsob péče o velké krajinné celky,“ uvedl Dalibor Dostál, ředitel ochranářské společnosti Česká krajina, která milovickou rezervaci velkých kopytníků založila v roce 2015 ve spolupráci s vědci.        Kromě zakládání nových rezervací v...

Dobrovolníci odstraňovali invazní celíky kanadské v milovické rezervaci

Porosty nebezpečné invazní rostliny celíku kanadského odstraňovali dobrovolníci z kybernetické společnosti Resistant AI v rezervaci velkých kopytníků v bývalém vojenském prostoru Milovice. Nepůvodní druh rostliny pochází ze Severní Ameriky. V Česku a v celé Evropě patří k nejnebezpečnějším nepůvodním druhům. Její husté, žlutě kvetoucí porosty vytlačují z české přírody původní druhy rostlin, včetně vzácných a ohrožených druhů. „Odstraňování invazních druhů věnujeme v milovické rezervaci velkou pozornost. Celík kanadský patří mezi čtyři druhy, které v této lokalitě představují největší riziko. Mezi dalšími jsou lupina mnoholistí, z dřevin pak trnovník akát a javor jasanolistý,“ uvedl Dalibor Dostál z ochranářské společnosti Česká krajina, která milovickou rezervaci založila ve spolupráci s vědci v roce 2015. Zatímco invazní celíky a lupiny ochránci přírody odstraňují s pomocí dobrovolníků, javory jasanolisté s pomocí te...

První kancelář po sedmnácti letech existence. Projekt se stovkami zvířat i hektarů získal základní zázemí

První zázemí získala v letošním roce ochranářská společnost Česká krajina. I když vznikla již před 17 lety, v roce 2007, a v letech 2015 a 2018 založila dvě rezervace velkých kopytníků v Milovicích a v Národním parku Podyjí, až do letošního roku fungovala bez kanceláře. „Od začátku jsem se snažil o maximálně úsporný model, tak, aby co nejvíce peněz šlo přímo do obnovy přírody a neutápělo se v provozních nákladech. Proto jsem až do loňského roku na projektu pracoval z domova, takže pro neziskovou organizaci to znamenalo nulové náklady na nájem prostor, elektřinu, vodu i topení. Díky tomu se za sedmnáct let její existence ušetřily stovky tisíc korun na provozních nákladech,“ říká Dalibor Dostál, zakladatel ochranářské společnosti Česká krajina. V posledních letech bylo však řízení projektu z domácího prostředí stále složitější. Dvě rezervace se postupně rozrostly na současných 420 hektarů, což odpovídá průměrně rozloze tří zemědělských podniků ...