Přeskočit na hlavní obsah

Praha se loni rozrostla o 27 406 lidí, bytová výstavba za tímto trendem stále výrazně zaostává

Praha i v loňském roce potvrdila svou výjimečnou pozici mezi českými regiony, které láká stále více lidí. Podle aktuálních dat Českého statistického úřadu (ČSÚ) se za celý rok 2023 rozrostla o 27 406 lidí, což ji s velkým náskokem řadí na první místo ze všech krajů ČR. Zásadní podíl na tom mají lidé, kteří se do hlavního města přistěhovali, takových bylo podle statistiků během dvanácti měsíců loňského roku 67 699, naopak vystěhovalo se „jen“ 40 656 lidí. Rozrůstání počtu obyvatel Prahy výrazně zrychlilo, ještě v roce 2022 v hlavním městě přibylo 10 714 nových obyvatel. Problémem je, že bytová výstavba není na tento nárůst vůbec připravená, upozorňuje developer Evžen Korec z Ekospolu.



"Stavební firmy loni zahájily v rámci zcela nové výstavby stavbu 4846 nových bytů. Pokud by měly sloužit jen novým Pražanům, muselo by jich v jednom bytě bydlet skoro šest. Přesně tolik lidí, o které se hlavní město loni rozrostlo, připadá na nově zahájený byt. Z toho jasně vyplývá, že lidé mířící do Prahy si své bydlení vybírají z už stojících bytů. Tím ale jen ještě zhoršují už tak špatnou dostupnost bydlení v hlavním městě," upozorňuje generální ředitel a předseda představenstva developerské společnosti Ekospol a ředitel ZOO Tábor Evžen Korec.

"Lidem stěhujícím se do Prahy se vůbec nedivím. České hlavní město jako nejbohatší region ČR a jeden z nejbohatších regionů v celé EU nabízí nejvyšší platy, nejlepší možnost profesního uplatnění, nejbohatší kulturní a sportovní infrastrukturu. Nelze pominout ani nejdostupnější zdravotní péči, rozsáhlou sít veřejné dopravy, nadprůměrnou bezpečnost a strategickou polohu. Proto musíme počítat s tím, že se Praha na současném počtu 1 384 732 obyvatel jen tak nezastaví," tvrdí šéf Ekospolu.

Hlavní město by se mělo podle Korce na tento demografický vývoj připravit. "Nutností je hlavně nový územní plán s dostatečným množstvím rozvojových ploch pro velkou bytovou výstavbu. Aktuálně stále platí vyčerpaný územní plán z roku 1999 (platit začal o rok později). Přestože se měl po deseti letech aktualizovat, nestalo se tak. V současnosti proto nejsou dostupné pozemky pro velkou bytovou výstavbu a takřka každý nový projekt se staví jen díky tomu, že investor před zahájením stavby musel projít martyriem zvaným dílčí změna územního plánu. Bez tohoto zdlouhavého procesu, jehož výsledek je vždy nejasný a celou výstavbu zásadně prodražuje, by se v Praze nyní nepostavil ani byt," zdůrazňuje pražský developer.

"Stále rostoucí bytovou potřebu nejen stávajících Pražanů, ale i jejich nových sousedů, uspokojí jen velké rezidenční projekty se stovkami až tisícovkami bytů. Vedení města by mělo co nejdřív vytvořit podmínky pro to, aby se bytová výstavba mohla konečně pořádně rozjet a adekvátně reagovat na neutuchající oblibu hlavního města. Jen to může zlepšit katastrofální dostupnost vlastního bydlení a o něco zpomalit zdražování nájemního bydlení v hlavním městě," uzavírá Korec z Ekospolu.


Komentáře

Populární příspěvky z tohoto blogu

Hypoindex.cz: Mezi Prahou a kraji ve výrazný rozdíl ve výstavbě nemovitostí pro bydlení

Výrazný rozdíl v bytové výstavbě stále panuje mezi hlavním městem a ostatními kraji. Zatímco v Praze nové výstavbě dlouhodobě dominují bytové domy, v regionech naopak lidé preferují rodinné domy. Může za to nedostatek místa a drahé stavební pozemky v hlavním městě. Podíl bytů v bytových domech však v poslední době roste i jinde. Například v Jihomoravském či Jihočeském kraji letos stavební firmy začaly stavět více bytů právě v bytových domech než v domech rodinných. Vyplývá to z dat Českého statistického úřadu (ČSÚ). Nejvíce nových bytů se za prvních devět měsíců letošního roku začalo stavět v Praze – v rámci nové výstavby celkem 4433 bytů. Drtivá většina (3964) připadá na bytové domy. Naopak ve druhém Středočeském kraji je to naopak. V rodinných domech se zde během prvních tří čtvrtletí letošního roku začalo stavět 2062 bytů, na bytové domy připadá „jen“ 1388 bytů. Rodinné domy převažují ve všech regionech vyjma dvou krajů, kde je situace spe...

Unikátní experiment. Vědci sledují přeměnu pole na druhově bohatou louku

Jedinečnou příležitost sledovat přeměnu intenzivně obhospodařovaného pole na druhově bohatou pastvinu mají nyní vědci v rezervaci velkých kopytníků v Milovicích. Díky vstřícnosti milovické radnice se totiž k pastvině divokých koní a praturů podařilo připojit devítihektarový městský pozemek, který dosud sloužil jako intenzivně obhospodařované pole. Plocha úhoru se bude postupně měnit na druhově bohatou louku, na níž se po dokončení přeměny budou pást stáda divokých koní a praturů. „Vývoj bude z větší části ponechán na přírodě. V první fázi tedy pole zaroste nejrůznějšími druhy plevelů, které se prosazují všude tam, kde byla v minulosti půda hnojena. Od druhého roku se však budou stále více prosazovat nektaronosné luční byliny,“ uvedl Miloslav Jirků z Biologického centra Akademie věd v Českých Budějovicích. Odborníci ale přírodě také pomohou. „S ochranářskými organizacemi pečujícími o maloplošná chráněná území v nejbližším okolí jsme se domluvili, že nám poskytnou část pokosené vegetace ...

Zubři a divocí koně pomáhají ukládat do půdy stovky tun uhlíku každý rok, zjistil výzkum v milovické rezervaci

Zubři a další velcí kopytníci významně pomáhají s ukládáním uhlíku do půdy. Zjistil to výzkum Jihočeských vědců financovaný Technologickou agenturou České republiky v milovické rezervaci velkých kopytníků, ale i dalších rezervacích kde v Česku velcí býložravci žijí. „Půdy ve všech rezervacích velkých kopytníků obsahovaly více organického uhlíku, vyšší podíl stabilního humusu a vykazovaly intenzívnější mikrobiální aktivitu, než v kontrolních plochách. Přirozená pastva tak přispívá k ukládání uhlíku ve formě stabilní organické hmoty, zvyšuje potenciální úrodnost půd a také zvyšuje schopnost půd zadržovat vodu“ upozorňuje Eva Kaštovská z Jihočeské univerzity, hlavní autorka výzkumu. Podle jejích slov právě díky divokým velkým kopytníkům vznikly černozemě, tedy nejúrodnější půdy na planetě. V jedné třetině milovické rezervace velkých kopytníků se tak podle odhadů vědců uložilo za rok přibližně 390 tun uhlíku. Tím se přirozená pastva velkých kopytníků výrazně liší od past...