Přeskočit na hlavní obsah

Upleťte si pomlázku v táborské zoo nebo hledejte velikonoční vejce

Vyplácení dívek a žen pomlázkou patří k českým velikonočním tradicím, které sice může někdo vnímat kontroverzně, přesto u nás stále přetrvávají. Traduje se, že vyšleháním spleteným vrbovým proutím se předává zdraví a svěžest. Aby to fungovalo, musí být pomlázka nová a vlastnoručně spletená. Ne každý to však umí a právě ti se mohou od pátku 29. do neděle 31. března dostavit do táborské zoologické zahrady. Tam si pod odborným dohledem upletou vlastní pomlázku. Děti si mohou najít velikonoční vajíčko nebo si ozvláštnit návštěvu zábavným kvízem.



„Velikonoce jsou nejdůležitějšími křesťanskými svátky, během nichž si celý svět připomíná Ježíšovo ukřižování a následné zmrtvýchvstání. Zároveň jde o oslavu jara, kdy se postupně probouzí celá příroda. Příchod nového života nesymbolizují jen první jarní květiny, ale také mláďata, která se začínají rodit. A kde nejlépe oslavit velikonoční dny než v zoologické zahradě na čerstvém vzduchu uprostřed zvířat. Tím spíše, když vás v ní čekají speciální sváteční akce,“ říká mluvčí ZOO Tábor Filip Sušanka.

Táborská zoologická zahrada bude tento týden otevřená už od čtvrtka, hlavní velikonoční program vypukne o den později. „Děti si u nás mohou najít velikonoční vajíčka, která se nám rozkutálela po celém rozhlehlém areálu. Během prohlídky se mohou zapojit i do zábavného kvízu, díky kterému se dozví spoustu zajímavostí ze života našich zvířat. Chybět nebudou ani oblíbená komentovaná krmení a ani už tradiční pletení velikonočních pomlázek. I letos si návštěvníci mohou vyzkoušet svou zručnost a zkusit si uplést vlastní pomlázku. Pod vedením našich zkušených ošetřovatelů to zvládne úplně každý,“ dodává mluvčí zoo Sušanka.

Další novinkou pro návštěvníky je výrazné rozšíření otevírací doby od příštího týdne. „Už od pondělí 1. dubna začne jarní sezóna a rozhodně to není žádný apríl. Pro návštěvníky budeme mít opět otevřeno každý den, navíc prodloužíme otevírací dobu o jednu hodinu až do páté hodiny odpolední. Už nebudete muset čekat až na víkend, abyste navštívili naše oblíbená zvířata. Budete se k nim moct vracet klidně každý den,“ doplňuje mluvčí Sušanka.

 

 

Rozlohou největší zoologická zahrada jižních Čech a největší soukromá zoo v Česku ZOO Tábor patří k nejmladším zahradám v Česku. Vznikla v květnu 2015 poté, co ji od insolvenčního správce koupil pražský developer a biolog Evžen Korec. Tím ji zachránil před likvidací a rozprodáním zvířat. Pro veřejnost byla ZOO Tábor otevřena o měsíc později. V roce 2023 ji navštívilo 111 tisíc lidí. Během zimy od listopadu do konce března je otevřena pouze o víkendech a státních svátcích od 9:00 do 16:00. Od 28. března bude otevřena každý den, od 1. dubna se otevírací doba prodlouží o hodinu. Zoo tak bude od 1. dubna do 31. května otevřená od 9:00 do 18:00.

Hlavním posláním zoo je chov a ochrana ohrožených druhů zvířat. Nejvýznamnějším projektem táborské zoo je reintrodukce zubra evropského do přírodních rezervací v Evropě. Podrobnosti o návratu tohoto majestátního tvora a možnosti, jak tento projekt podpořit, lze nalézt na webu www.zazubra.cz. Zásadním vědeckým projektem ZOO Tábor je výzkum dlouhověkosti psů a zubrů, jehož cílem je výrazně prodloužit věk. Aktuálně v ZOO Tábor žije přes 470 zvířat, která patří k 77 živočišným druhům. Generálním sponzorem je EKOSPOL.

Komentáře

Populární příspěvky z tohoto blogu

Hypoindex.cz: Mezi Prahou a kraji ve výrazný rozdíl ve výstavbě nemovitostí pro bydlení

Výrazný rozdíl v bytové výstavbě stále panuje mezi hlavním městem a ostatními kraji. Zatímco v Praze nové výstavbě dlouhodobě dominují bytové domy, v regionech naopak lidé preferují rodinné domy. Může za to nedostatek místa a drahé stavební pozemky v hlavním městě. Podíl bytů v bytových domech však v poslední době roste i jinde. Například v Jihomoravském či Jihočeském kraji letos stavební firmy začaly stavět více bytů právě v bytových domech než v domech rodinných. Vyplývá to z dat Českého statistického úřadu (ČSÚ). Nejvíce nových bytů se za prvních devět měsíců letošního roku začalo stavět v Praze – v rámci nové výstavby celkem 4433 bytů. Drtivá většina (3964) připadá na bytové domy. Naopak ve druhém Středočeském kraji je to naopak. V rodinných domech se zde během prvních tří čtvrtletí letošního roku začalo stavět 2062 bytů, na bytové domy připadá „jen“ 1388 bytů. Rodinné domy převažují ve všech regionech vyjma dvou krajů, kde je situace spe...

Unikátní experiment. Vědci sledují přeměnu pole na druhově bohatou louku

Jedinečnou příležitost sledovat přeměnu intenzivně obhospodařovaného pole na druhově bohatou pastvinu mají nyní vědci v rezervaci velkých kopytníků v Milovicích. Díky vstřícnosti milovické radnice se totiž k pastvině divokých koní a praturů podařilo připojit devítihektarový městský pozemek, který dosud sloužil jako intenzivně obhospodařované pole. Plocha úhoru se bude postupně měnit na druhově bohatou louku, na níž se po dokončení přeměny budou pást stáda divokých koní a praturů. „Vývoj bude z větší části ponechán na přírodě. V první fázi tedy pole zaroste nejrůznějšími druhy plevelů, které se prosazují všude tam, kde byla v minulosti půda hnojena. Od druhého roku se však budou stále více prosazovat nektaronosné luční byliny,“ uvedl Miloslav Jirků z Biologického centra Akademie věd v Českých Budějovicích. Odborníci ale přírodě také pomohou. „S ochranářskými organizacemi pečujícími o maloplošná chráněná území v nejbližším okolí jsme se domluvili, že nám poskytnou část pokosené vegetace ...

Zubři a divocí koně pomáhají ukládat do půdy stovky tun uhlíku každý rok, zjistil výzkum v milovické rezervaci

Zubři a další velcí kopytníci významně pomáhají s ukládáním uhlíku do půdy. Zjistil to výzkum Jihočeských vědců financovaný Technologickou agenturou České republiky v milovické rezervaci velkých kopytníků, ale i dalších rezervacích kde v Česku velcí býložravci žijí. „Půdy ve všech rezervacích velkých kopytníků obsahovaly více organického uhlíku, vyšší podíl stabilního humusu a vykazovaly intenzívnější mikrobiální aktivitu, než v kontrolních plochách. Přirozená pastva tak přispívá k ukládání uhlíku ve formě stabilní organické hmoty, zvyšuje potenciální úrodnost půd a také zvyšuje schopnost půd zadržovat vodu“ upozorňuje Eva Kaštovská z Jihočeské univerzity, hlavní autorka výzkumu. Podle jejích slov právě díky divokým velkým kopytníkům vznikly černozemě, tedy nejúrodnější půdy na planetě. V jedné třetině milovické rezervace velkých kopytníků se tak podle odhadů vědců uložilo za rok přibližně 390 tun uhlíku. Tím se přirozená pastva velkých kopytníků výrazně liší od past...