Přeskočit na hlavní obsah

ČTK: První odebraná zvířata využila záchranné centrum pro šelmy v táborské zoo. Jedná se o vlky

Záchranné centrum pro chladnomilné šelmy, které zoologická zahrada v Táboře otevřela před měsícem, poskytlo zázemí prvním zvířatům. Využila jej pětice vlků, jež odebral pražský městský úřad soukromému chovateli. Důvodem bylo mimo jiné to, že zvířatům neposkytoval odpovídající podmínky, informovalo ministerstvo životního prostředí.


 

"Díky profesionální práci odborníků proběhl převoz šelem do záchranného centra v zoo Tábor hladce. Nové navýšení kapacity záchranného centra umožní, že zde budou moci žít vlci a jejich kříženci důstojně, než se pro ně najde nové umístění," řekl ministr životního prostředí Petr Hladík (KDU-ČSL).

Tato zvířata se podle jeho slov mohou stát nezvladatelnými a nevhodný chov může představovat hrozbu pro chovatele i jeho okolí. "Ministerstvo životního prostředí se ve spolupráci s Agenturou ochrany přírody a krajiny ČR a Českou inspekcí životního prostředí snaží bránit tomu, aby se kříženci dostali do přírody a křížili se s volně žijícími vlky," dodal Hladík s tím, že je zároveň důležité zajistit důstojné podmínky všem chovaným zvířatům.

Náklady na výstavbu centra CITES se pohybovaly kolem 13 milionů korun. Podle statistik ministerstva životního prostředí v Česku zhruba dvě stovky šelem žijí u soukromých chovatelů. V zoologických zahradách jich je pak pouze přibližně stovka. Některé šelmy však žijí v nevhodných podmínkách nebo je majitelé drží nelegálně.

"Každý chovatel ohroženého druhu musí být schopen prokázat jeho původ. Vědomé nakládání s vlky či kříženci bez potřebných dokumentů je nelegální a prodejce, stejně tak jako kupující, se vystavují postihu. Česká inspekce životního prostředí proto v tomto případě prověřuje, zda chovatel vlků dodržel všechny zákonné podmínky," uvedl ředitel České inspekce životního prostředí Petr Bejček.

Rozlohou největší zoologická zahrada jižních Čech a největší soukromá zoo v Česku ZOO Tábor patří k nejmladším zahradám v Česku. Vznikla v květnu 2015 poté, co ji od insolvenčního správce koupil pražský developer a biolog Evžen Korec. Tím ji zachránil před likvidací a rozprodáním zvířat. Pro veřejnost byla ZOO Tábor otevřena o měsíc později. V roce 2023 ji navštívilo 111 tisíc lidí.  ZOO Tábor jen nejvíce navštěvovaným místem táborského regionu a patří mezi nejnavštěvovanější místa Jihočeského kraje. Zoo je od 1. června do 31. srpna otevřená každý den od 9:00 do 19:00.

Hlavním posláním zoo je chov a ochrana ohrožených druhů zvířat. Nejvýznamnějším projektem táborské zoo je reintrodukce zubra evropského do přírodních rezervací v Evropě. Podrobnosti o návratu tohoto majestátního tvora a možnosti, jak tento projekt podpořit, lze nalézt na webu www.zazubra.cz. Zásadním vědeckým projektem ZOO Tábor je výzkum dlouhověkosti psů a zubrů, jehož cílem je výrazně prodloužit věk. Aktuálně v ZOO Tábor žije přes 535 zvířat, která patří k 81 živočišným druhům. Více než polovina z chovaných druhů patří mezi ohrožené. Generálním sponzorem je EKOSPOL.

Komentáře

Okomentovat

Populární příspěvky z tohoto blogu

V rezervaci velkých kopytníků se letos narodilo již pět mláďat zubrů, tři hříbata a deset telat praturů

Sezonu bohatou na přírůstky zažívá milovická rezervace velkých kopytníků. Stádu zubrů se letos narodilo zatím pět mláďat. Počet zubrů se tak zvýšil na 46 zvířat a je tak nejvyšší za desetiletou historii rezervace. Milovické stádo tak potvrdilo svoji pozici největšího chovu těchto vzácných býložravců v České republice. Divokým koním se v Milovicích letos zatím narodila tři hříbata a stádu zpětně šlechtěných praturů deset telat. „Přírůstky v milovické rezervaci nejsou důležité jenom proto, že ukazují, že velcí kopytníci mají v této lokalitě vhodné podmínky. Odrostlá mláďata bezplatně poskytujeme nově vznikajícím rezervacím po celé České republice, takže přírůstky pomáhají rozšiřovat a zlevňovat tento způsob péče o velké krajinné celky,“ uvedl Dalibor Dostál, ředitel ochranářské společnosti Česká krajina, která milovickou rezervaci velkých kopytníků založila v roce 2015 ve spolupráci s vědci.        Kromě zakládání nových rezervací v...
Okomentovat
Další informace

Dobrovolníci odstraňovali invazní celíky kanadské v milovické rezervaci

Porosty nebezpečné invazní rostliny celíku kanadského odstraňovali dobrovolníci z kybernetické společnosti Resistant AI v rezervaci velkých kopytníků v bývalém vojenském prostoru Milovice. Nepůvodní druh rostliny pochází ze Severní Ameriky. V Česku a v celé Evropě patří k nejnebezpečnějším nepůvodním druhům. Její husté, žlutě kvetoucí porosty vytlačují z české přírody původní druhy rostlin, včetně vzácných a ohrožených druhů. „Odstraňování invazních druhů věnujeme v milovické rezervaci velkou pozornost. Celík kanadský patří mezi čtyři druhy, které v této lokalitě představují největší riziko. Mezi dalšími jsou lupina mnoholistí, z dřevin pak trnovník akát a javor jasanolistý,“ uvedl Dalibor Dostál z ochranářské společnosti Česká krajina, která milovickou rezervaci založila ve spolupráci s vědci v roce 2015. Zatímco invazní celíky a lupiny ochránci přírody odstraňují s pomocí dobrovolníků, javory jasanolisté s pomocí te...
Okomentovat
Další informace

První kancelář po sedmnácti letech existence. Projekt se stovkami zvířat i hektarů získal základní zázemí

První zázemí získala v letošním roce ochranářská společnost Česká krajina. I když vznikla již před 17 lety, v roce 2007, a v letech 2015 a 2018 založila dvě rezervace velkých kopytníků v Milovicích a v Národním parku Podyjí, až do letošního roku fungovala bez kanceláře. „Od začátku jsem se snažil o maximálně úsporný model, tak, aby co nejvíce peněz šlo přímo do obnovy přírody a neutápělo se v provozních nákladech. Proto jsem až do loňského roku na projektu pracoval z domova, takže pro neziskovou organizaci to znamenalo nulové náklady na nájem prostor, elektřinu, vodu i topení. Díky tomu se za sedmnáct let její existence ušetřily stovky tisíc korun na provozních nákladech,“ říká Dalibor Dostál, zakladatel ochranářské společnosti Česká krajina. V posledních letech bylo však řízení projektu z domácího prostředí stále složitější. Dvě rezervace se postupně rozrostly na současných 420 hektarů, což odpovídá průměrně rozloze tří zemědělských podniků ...
Okomentovat
Další informace