Přeskočit na hlavní obsah

Praha vyniká v kvalitě života, ale bojuje s bydlením a kriminalitou

 Srovnávací výzkum "Město pro život" hodnotí kvalitu života v jednotlivých krajích ČR. Praha vyniká v oblasti zdravotnictví, výdělků a nízké nezaměstnanosti. Zároveň však čelí problémům s nedostupným bydlením, kriminalitou a životním prostředím.



Srovnávací výzkum 'Město pro život' mapuje kvalitu života obyvatel v jednotlivých krajích České republiky. Umožňuje veřejnosti dlouhodobě sledovat stav jejich regionu a jeho vývoj, jak představil tuto studii projektový ředitel David Pavlát.

Praha se umístila na prvním místě ve čtyřech ze sledovaných osmi oblastí. Analýza uvádí, že v oblasti zdravotnictví a sociálních služeb metropole exceluje nejvyšším počtem lékařů a zubařů na tisíc obyvatel a nejvyšším počtem lůžek v nemocnicích.

Délka dožití obyvatel je v Praze nejvyšší v celé republice. Muži zde žijí průměrně 78,20 roku, což je oproti například Ústecku téměř o tři roky více. Ženy se dožívají v průměru 83,85 roku.

Praha nabízí také tradičně nadstandardní výdělky. Průměrná hrubá mzda zde dosáhla v prvním čtvrtletí 2024 hodnoty 56 372 korun, což je o 28,3 % více než celorepublikový průměr. Ale reálná hrubá mzda je na stejné úrovni jako v roce 2018.

Město se může pochlubit také nízkou nezaměstnaností, která se v červnu držela pod 3 %. I když počet volných pracovních míst klesá, stále jich je v nabídce přes 78 tisíc. Analytik Miroslav Novák z Akcenty uvedl, že zhruba polovina všech volných pracovních míst připadá na Prahu a Středočeský kraj.

Jednou z oblastí, kde Praha zaostává, je životní prostředí. Problematickými faktory jsou například velké množství vypouštěné odpadní vody do kanalizace a nízká míra recyklace.

Nedostupnost bydlení v Praze trápí mnoho jejích obyvatel. Nová výstavba stagnuje kvůli komplikované legislativě a vysokým cenám stavebních prací a materiálů. Generální ředitel a předseda představenstva developerské společnosti Ekospol a ředítel ZOO Tábor Evžen Korec uvedl, že povolování staveb je složité a zdržuje vývoj.

"Výstavbu v Česku sráží dolů hned několik negativně působících faktorů. Na prvním místě musím zmínit velice složitou legislativu, která povolování nových staveb spíše komplikuje, než aby ji ulehčovala. Od července je účinný nový stavební zákon, jehož vliv se ale projeví až za dlouho. V prvním měsících nastane spíše zmatek, což povede k dalšímu zdržení povolovacího procesu. Pokles stavebnictví se tak jen prohloubí," tvrdí Korec.

Výzkum 'Město pro život' se opírá o odpovědi 1600 respondentů a data z různých úředních zdrojů. Probíhá již 14 let a sleduje 75 kritérií v 8 základních oblastech. Po Praze se v tabulce umístil Jihomoravský kraj, zatímco Středočeský kraj skončil až devátý.

Nový stavební zákon, účinný od července, by měl časem pomoci s výstavbou, ale jeho vliv se projeví až za delší dobu. Pavel Kliment z KPMG navrhuje, aby trh s byty nebyl tak koncentrovaný, což by ulevilo stávající situaci.

Praha čelí také vysokým výdajům na bydlení. Nájemné a poplatky za užívání představují téměř třetinu nákladů, platby za elektřinu přes pětinu a náklady na teplo a teplou vodu jsou na třetím místě.

Negativní stránkou života v metropoli je vysoká kriminalita, za prvních pět měsíců letošního roku bylo registrováno 16 730 porušení zákona. Nejčastějšími delikty jsou krádeže a vloupání.

Turismus, zejména masový, přináší další problémy. Do Prahy přijelo v prvním kvartálu 2024 více než 1,5 milionu turistů, z toho většina ze zahraničí. Strategie cestovního ruchu na léta 2024-2027 má za cíl přilákat zámožnější návštěvníky a podporovat kvalitní turismus.

František Cipro z Prague City Tourism zdůraznil, že marketingové kampaně se zaměřují na individuální cestovatele, kteří přijíždějí za kulturou, gastronomií a památkami a utratí v metropoli více peněz.

Komentáře

Populární příspěvky z tohoto blogu

Hypoindex.cz: Mezi Prahou a kraji ve výrazný rozdíl ve výstavbě nemovitostí pro bydlení

Výrazný rozdíl v bytové výstavbě stále panuje mezi hlavním městem a ostatními kraji. Zatímco v Praze nové výstavbě dlouhodobě dominují bytové domy, v regionech naopak lidé preferují rodinné domy. Může za to nedostatek místa a drahé stavební pozemky v hlavním městě. Podíl bytů v bytových domech však v poslední době roste i jinde. Například v Jihomoravském či Jihočeském kraji letos stavební firmy začaly stavět více bytů právě v bytových domech než v domech rodinných. Vyplývá to z dat Českého statistického úřadu (ČSÚ). Nejvíce nových bytů se za prvních devět měsíců letošního roku začalo stavět v Praze – v rámci nové výstavby celkem 4433 bytů. Drtivá většina (3964) připadá na bytové domy. Naopak ve druhém Středočeském kraji je to naopak. V rodinných domech se zde během prvních tří čtvrtletí letošního roku začalo stavět 2062 bytů, na bytové domy připadá „jen“ 1388 bytů. Rodinné domy převažují ve všech regionech vyjma dvou krajů, kde je situace spe...

Unikátní experiment. Vědci sledují přeměnu pole na druhově bohatou louku

Jedinečnou příležitost sledovat přeměnu intenzivně obhospodařovaného pole na druhově bohatou pastvinu mají nyní vědci v rezervaci velkých kopytníků v Milovicích. Díky vstřícnosti milovické radnice se totiž k pastvině divokých koní a praturů podařilo připojit devítihektarový městský pozemek, který dosud sloužil jako intenzivně obhospodařované pole. Plocha úhoru se bude postupně měnit na druhově bohatou louku, na níž se po dokončení přeměny budou pást stáda divokých koní a praturů. „Vývoj bude z větší části ponechán na přírodě. V první fázi tedy pole zaroste nejrůznějšími druhy plevelů, které se prosazují všude tam, kde byla v minulosti půda hnojena. Od druhého roku se však budou stále více prosazovat nektaronosné luční byliny,“ uvedl Miloslav Jirků z Biologického centra Akademie věd v Českých Budějovicích. Odborníci ale přírodě také pomohou. „S ochranářskými organizacemi pečujícími o maloplošná chráněná území v nejbližším okolí jsme se domluvili, že nám poskytnou část pokosené vegetace ...

Zubři a divocí koně pomáhají ukládat do půdy stovky tun uhlíku každý rok, zjistil výzkum v milovické rezervaci

Zubři a další velcí kopytníci významně pomáhají s ukládáním uhlíku do půdy. Zjistil to výzkum Jihočeských vědců financovaný Technologickou agenturou České republiky v milovické rezervaci velkých kopytníků, ale i dalších rezervacích kde v Česku velcí býložravci žijí. „Půdy ve všech rezervacích velkých kopytníků obsahovaly více organického uhlíku, vyšší podíl stabilního humusu a vykazovaly intenzívnější mikrobiální aktivitu, než v kontrolních plochách. Přirozená pastva tak přispívá k ukládání uhlíku ve formě stabilní organické hmoty, zvyšuje potenciální úrodnost půd a také zvyšuje schopnost půd zadržovat vodu“ upozorňuje Eva Kaštovská z Jihočeské univerzity, hlavní autorka výzkumu. Podle jejích slov právě díky divokým velkým kopytníkům vznikly černozemě, tedy nejúrodnější půdy na planetě. V jedné třetině milovické rezervace velkých kopytníků se tak podle odhadů vědců uložilo za rok přibližně 390 tun uhlíku. Tím se přirozená pastva velkých kopytníků výrazně liší od past...