Přeskočit na hlavní obsah

Princezna Líla z táborské zoo se dokáže pěkně rozohnit

Američané jim říkají mountain lion – horský lev. Jejich řev je slyšet na velmi velkou vzdálenost. Mnoha poutníkům po americké divočině tuhne krev žilách, jakmile tento specifický zvuk uslyší. Většinou se ale nemusí bát, to si jen puma americká brání své území a jasně dává najevo, že právě ona je zde doma. Na to, že vstupujete na její teritorium, upozorní s velkým předstihem. V takovou chvíli se stačí jen otočit a nerušit pumě její klid. Bránit své území je pudová záležitost společná pro všechny predátory bez ohledu na to, kde právě žijí. Pokud byste chtěli slyšet mohutný hlas „horského lva“, nemusíte se vydat hned za oceán. Také princenzna táborské zoo puma Líla se umí čas od času rozohnit a pěkně od plic zařvat. Nejednomu nepřipravenému návštěvníkovi procházejícímu kolem této jinak roztomilé kočky přeběhl při tom řevu mráz po zádech.

Puma americká, kterou chová táborská zoologická zahrada, se volně vyskytuje v Severní i Jižní Americe, od Kanady až po nejjižnější cíp kontinentu. Žijí samotářským způsobem života, samci se se samicemi sdružují jen v době páření. Samice vábí samce hlasitým voláním, ti pak o možnost pářit se s ní mezi sebou bojují. Pumy často útočí skokem z výšky, překvapenou kořist většinou usmrtí prokousnutím hrdla. Nejčastější potravou jsou jelenovití, loví také menší zvířata, jako jsou bobři, pásovci, divoká prasata, veverky, králíci, mývalové, skunkové a malí hlodavci.

Pumy se ve volné přírodě striktně vyhýbají teritoriím, ve kterých žijí jaguáři. Jsou vynikající skokani, z místa dokáží skočit až šest metrů, s rozběhem až dvojnásobek. Ocas používají při skoku jako kormidlo. Není vědecky potvrzeno, že by se puma vyskytovala v černé barvě.

Rozlohou největší zoologická zahrada jižních Čech a největší soukromá zoo v Česku ZOO Tábor patří k nejmladším zahradám v Česku. Vznikla v květnu 2015 poté, co ji od insolvenčního správce koupil pražský developer a biolog Evžen Korec. Tím ji zachránil před likvidací a rozprodáním zvířat. Pro veřejnost byla ZOO Tábor otevřena o měsíc později. V roce 2023 ji navštívilo 111 tisíc lidí. 

Hlavním posláním zoo je chov a ochrana ohrožených druhů zvířat. Nejvýznamnějším projektem táborské zoo je reintrodukce zubra evropského do přírodních rezervací v Evropě. Podrobnosti o návratu tohoto majestátního tvora a možnosti, jak tento projekt podpořit, lze nalézt na webu www.zazubra.cz. Zásadním vědeckým projektem ZOO Tábor je výzkum dlouhověkosti psů a zubrů, jehož cílem je výrazně prodloužit věk. Aktuálně v ZOO Tábor žije přes 535 zvířat, která patří k 81 živočišným druhům. Generálním sponzorem je EKOSPOL.

Komentáře

Populární příspěvky z tohoto blogu

Hypoindex.cz: Mezi Prahou a kraji ve výrazný rozdíl ve výstavbě nemovitostí pro bydlení

Výrazný rozdíl v bytové výstavbě stále panuje mezi hlavním městem a ostatními kraji. Zatímco v Praze nové výstavbě dlouhodobě dominují bytové domy, v regionech naopak lidé preferují rodinné domy. Může za to nedostatek místa a drahé stavební pozemky v hlavním městě. Podíl bytů v bytových domech však v poslední době roste i jinde. Například v Jihomoravském či Jihočeském kraji letos stavební firmy začaly stavět více bytů právě v bytových domech než v domech rodinných. Vyplývá to z dat Českého statistického úřadu (ČSÚ). Nejvíce nových bytů se za prvních devět měsíců letošního roku začalo stavět v Praze – v rámci nové výstavby celkem 4433 bytů. Drtivá většina (3964) připadá na bytové domy. Naopak ve druhém Středočeském kraji je to naopak. V rodinných domech se zde během prvních tří čtvrtletí letošního roku začalo stavět 2062 bytů, na bytové domy připadá „jen“ 1388 bytů. Rodinné domy převažují ve všech regionech vyjma dvou krajů, kde je situace spe...

Unikátní experiment. Vědci sledují přeměnu pole na druhově bohatou louku

Jedinečnou příležitost sledovat přeměnu intenzivně obhospodařovaného pole na druhově bohatou pastvinu mají nyní vědci v rezervaci velkých kopytníků v Milovicích. Díky vstřícnosti milovické radnice se totiž k pastvině divokých koní a praturů podařilo připojit devítihektarový městský pozemek, který dosud sloužil jako intenzivně obhospodařované pole. Plocha úhoru se bude postupně měnit na druhově bohatou louku, na níž se po dokončení přeměny budou pást stáda divokých koní a praturů. „Vývoj bude z větší části ponechán na přírodě. V první fázi tedy pole zaroste nejrůznějšími druhy plevelů, které se prosazují všude tam, kde byla v minulosti půda hnojena. Od druhého roku se však budou stále více prosazovat nektaronosné luční byliny,“ uvedl Miloslav Jirků z Biologického centra Akademie věd v Českých Budějovicích. Odborníci ale přírodě také pomohou. „S ochranářskými organizacemi pečujícími o maloplošná chráněná území v nejbližším okolí jsme se domluvili, že nám poskytnou část pokosené vegetace ...

Zubři a divocí koně pomáhají ukládat do půdy stovky tun uhlíku každý rok, zjistil výzkum v milovické rezervaci

Zubři a další velcí kopytníci významně pomáhají s ukládáním uhlíku do půdy. Zjistil to výzkum Jihočeských vědců financovaný Technologickou agenturou České republiky v milovické rezervaci velkých kopytníků, ale i dalších rezervacích kde v Česku velcí býložravci žijí. „Půdy ve všech rezervacích velkých kopytníků obsahovaly více organického uhlíku, vyšší podíl stabilního humusu a vykazovaly intenzívnější mikrobiální aktivitu, než v kontrolních plochách. Přirozená pastva tak přispívá k ukládání uhlíku ve formě stabilní organické hmoty, zvyšuje potenciální úrodnost půd a také zvyšuje schopnost půd zadržovat vodu“ upozorňuje Eva Kaštovská z Jihočeské univerzity, hlavní autorka výzkumu. Podle jejích slov právě díky divokým velkým kopytníkům vznikly černozemě, tedy nejúrodnější půdy na planetě. V jedné třetině milovické rezervace velkých kopytníků se tak podle odhadů vědců uložilo za rok přibližně 390 tun uhlíku. Tím se přirozená pastva velkých kopytníků výrazně liší od past...