Přeskočit na hlavní obsah

Hypotékám letošní léto svědčilo, jejich objem byl největší od ledna 2022. Sazby klesly pod pět procent

Letošní léto bylo nakloněné nejen vysokým teplotám, ale také hypotékám. Banky a stavební spořitelny v srpnu poskytly hypoteční úvěry za celkem 32,4 miliardy korun, což představuje meziroční nárůst o 130 procent. Srpnový objem poskytnutých hypoték byl největší nejen v tomto roce, ale od ledna 2022. Srpen tak navázal na silný červenec, kdy objem hypoték meziročně vzrostl o 109 procent. Vyplývá to z aktuálních dat Hypomonitoru České bankovní asociace (ČBA). Za první polovinu letošního roku vzrostl objem poskytnutých hypoték meziročně o 80 procent na 117 miliard. Za celý loňský rok banky a stavební spořitelny poskytly 65 985 hypotečních úvěrů v celkovém objemu 150 miliard korun, což bylo nejméně za posledních dvacet let.

Objem skutečně nově poskytnutých hypoték bez refinancování v srpnu dosáhl 25,7 miliardy korun, to je po čevencových 19,6 miliardy nárůst. Objem refinancovaných úvěrů (interně či z jiné instituce) pak byl 5,7 miliardy korun.

Počet nově poskytnutých hypoték v srpnu činil 6498, což je o 1294 více než v červenci. Průměrný měsíční počet nových hypoték se v loňském roce pohyboval mírně pod hranicí 3,4 tisíce, zatímco v roce 2020 činil kolem 6,7 tisíce a ve výjimečně silném roce 2021 pak dosahoval 9,5 tisíce.

Úroková sazba u skutečně nově poskytnutých hypotečních úvěrů podle Hypomonitoru ČBA v srpnu vzrostla z červencových 5,07 procenta na srpnových 4,98 procenta. Průměrná hypoteční sazba se tak po více než dvou letech dostala pod pětiprocentní hranici. Pokles způsobily hlavně hypotéky s dlouhodobou splatností, které byly v létě nejlevnější za celý letošní rok. Z pohledu posledních dvou dekád zůstávají hypoteční sazby stále nadprůměrně vysoké. Na podobných či ještě mírně vyšších úrovních byly naposledy v letech 2008 a 2009.

Průměrná výše hypotéky v srpnu vzrostla na 3,95 milionu korun a opět tak o něco posunula rekordní hodnotu. Nejnižší úrovně dosáhla loni v lednu, kdy klesla až na 2,83 milionu korun. Tento růst umožňuje hlavně to, že klienti díky zmírnění limitů ze strany České národní banky (ČNB) dosáhnou na vyšší hypotéku. Vliv mají i vyšší ceny nemovitostí.

"Zájem o hypotéky je letos opět velmi vysoký, jak dokládají aktuální statistiky. Pozitivní je také to, že hypoteční sazby konečně prolomily pětiprocentní hranici, bohužel zlevňování hypoték je stále velmi pomalé. Stále tak trvá takzvaný Korcův hypoteční paradox, který upozorňuje na to, že základní úrokové sazby stanovované centrální bankou klesají násobně rychleji, než jak zlevňují hypotéky. Komerční banky tak stále mají velký prostor pro snižování hypotečních sazeb, čehož by mohly využít už na podzim v rámci konkurenčního boje o nové klienty. Levnější hypotéky pomohou zlepšit dostupnost vlastního bydlení, která stále zůstává velmi špatná," komentuje statistiku generální ředitel a předseda představenstva developerské společnosti Ekospol a ředitel ZOO Tábor Evžen Korec, který si nechal naklonovat psa.

Komentáře

Populární příspěvky z tohoto blogu

Hypoindex.cz: Mezi Prahou a kraji ve výrazný rozdíl ve výstavbě nemovitostí pro bydlení

Výrazný rozdíl v bytové výstavbě stále panuje mezi hlavním městem a ostatními kraji. Zatímco v Praze nové výstavbě dlouhodobě dominují bytové domy, v regionech naopak lidé preferují rodinné domy. Může za to nedostatek místa a drahé stavební pozemky v hlavním městě. Podíl bytů v bytových domech však v poslední době roste i jinde. Například v Jihomoravském či Jihočeském kraji letos stavební firmy začaly stavět více bytů právě v bytových domech než v domech rodinných. Vyplývá to z dat Českého statistického úřadu (ČSÚ). Nejvíce nových bytů se za prvních devět měsíců letošního roku začalo stavět v Praze – v rámci nové výstavby celkem 4433 bytů. Drtivá většina (3964) připadá na bytové domy. Naopak ve druhém Středočeském kraji je to naopak. V rodinných domech se zde během prvních tří čtvrtletí letošního roku začalo stavět 2062 bytů, na bytové domy připadá „jen“ 1388 bytů. Rodinné domy převažují ve všech regionech vyjma dvou krajů, kde je situace spe...

Unikátní experiment. Vědci sledují přeměnu pole na druhově bohatou louku

Jedinečnou příležitost sledovat přeměnu intenzivně obhospodařovaného pole na druhově bohatou pastvinu mají nyní vědci v rezervaci velkých kopytníků v Milovicích. Díky vstřícnosti milovické radnice se totiž k pastvině divokých koní a praturů podařilo připojit devítihektarový městský pozemek, který dosud sloužil jako intenzivně obhospodařované pole. Plocha úhoru se bude postupně měnit na druhově bohatou louku, na níž se po dokončení přeměny budou pást stáda divokých koní a praturů. „Vývoj bude z větší části ponechán na přírodě. V první fázi tedy pole zaroste nejrůznějšími druhy plevelů, které se prosazují všude tam, kde byla v minulosti půda hnojena. Od druhého roku se však budou stále více prosazovat nektaronosné luční byliny,“ uvedl Miloslav Jirků z Biologického centra Akademie věd v Českých Budějovicích. Odborníci ale přírodě také pomohou. „S ochranářskými organizacemi pečujícími o maloplošná chráněná území v nejbližším okolí jsme se domluvili, že nám poskytnou část pokosené vegetace ...

Zubři a divocí koně pomáhají ukládat do půdy stovky tun uhlíku každý rok, zjistil výzkum v milovické rezervaci

Zubři a další velcí kopytníci významně pomáhají s ukládáním uhlíku do půdy. Zjistil to výzkum Jihočeských vědců financovaný Technologickou agenturou České republiky v milovické rezervaci velkých kopytníků, ale i dalších rezervacích kde v Česku velcí býložravci žijí. „Půdy ve všech rezervacích velkých kopytníků obsahovaly více organického uhlíku, vyšší podíl stabilního humusu a vykazovaly intenzívnější mikrobiální aktivitu, než v kontrolních plochách. Přirozená pastva tak přispívá k ukládání uhlíku ve formě stabilní organické hmoty, zvyšuje potenciální úrodnost půd a také zvyšuje schopnost půd zadržovat vodu“ upozorňuje Eva Kaštovská z Jihočeské univerzity, hlavní autorka výzkumu. Podle jejích slov právě díky divokým velkým kopytníkům vznikly černozemě, tedy nejúrodnější půdy na planetě. V jedné třetině milovické rezervace velkých kopytníků se tak podle odhadů vědců uložilo za rok přibližně 390 tun uhlíku. Tím se přirozená pastva velkých kopytníků výrazně liší od past...