Přeskočit na hlavní obsah

Rána pro hypoteční trh. Banky budou držet klienty hrozbou pokut ne lepšími podmínkami

Snížení konkurenční soutěže a trestání zodpovědných dlužníků. To podle developera Evžena Korce z Ekospolu přinese novela zákona o spotřebitelském úvěru, která od prvního září zásadně zdražila předčasné splacení hypotéky. Zatímco dříve za to mohla banka inkasovat maximálně tisíce korun, nyní to klienty vyjde řádově na desítky tisíc korun. Centrální banka přitom dříve podobné chování považovala za neoprávněné a za neúměrné zpoplatňování klientů trestala komerční banky milionovými pokutami. Nově budou trestáni už jen klienti.

Až dosud si banky mohly za předčasné splacení hypotéky naúčtovat pouze administrativní náklady, které se pohybovaly v řádu jednotek tisíc korun. Novela zákona stanoví, že od září mohou banky za předčasné splacení hypotéky chtít 0,25 procenta z předčasně splacené částky za každý započatý rok zbývající do konce fixace. To v součtu může činit mnoho desítek tisíc korun.

"Existuje spousta relevantních důvodů, které nahrávají předčasnému splacení hypotéky. Někdo může peníze zdědit, jiný dostat mimořádné prémie v práci a další třeba vyhrát v loterii. Někdo by si za tyto nečekané finance například pořídil nové auto nebo vyrazil na luxusní dovolenou, ekonomicky zodpovědný člověk by je naopak využil ke snížení vlastního zadlužení. Novela ale naprosto nepochopitelně toto zodpovědné chování trestá a pokutuje," říká generální ředitel a předseda představenstva developerské společnosti Ekospol a ředitel ZOO Tábor Evžen Korec.

Pro banky jsou podle Korce tučné pokuty za předčasné splacení hypotéky snadným zdrojem příjmů. "Z pohledu klienta jde však o nespravedlivou sankci za to, že se chová zodpovědně. Cílem svědomitého hospodáře je nezadlužovat se, a pokud už si v některých oprávněných případech (hypotéky na bydlení k nim jednoznačně patří) půjčit musí, tak by měl svůj dluh splatit co nejdříve. Čím déle splácí, tím více zaplatí na úrocích. Novela zákona platná od letošního září však jde zcela proti tomuto základnímu ekonomickému principu. Dlužníkům navíc vzkazuje, že se nemají příliš snažit zbavit se svých dluhů, ale naopak s dluhem žít co nejdéle. To je i proti zdravému rozumu," podotýká šéf Ekospolu.

"Neúměrně vysoké sankce za předčasné splacení hypotéky také zasahují do volného trhu a výrazně omezují konkurenční prostředí. Banky přehnaně chrání před ztrátou klientů, které k nim nezdravě připoutává. Klient nemůže svobodně odejít k jiné bance, která mu nabídne výhodnější podmínky, protože by musel zaplatit nesmyslnou pokutu. Přitom i takové chování je zodpovědné. Při průměrné třímilionové hypotéce každé snížení hypotečních sazeb o jeden procentní bod znamená snížení měsíčních splátek zhruba o 1,5 tisíce korun. Za rok by tak domácnost mohla ušetřit 18 tisíc korun. Nová sankce je však vyšší než tato úspora. Zdravé konkurenční prostředí by banku donutilo minimálně dorovnat konkurenční nabídku, nebo by o klienta přišlo. Nově se nijak snažit nemusí. Stačí pohrozit tučnou sankcí a klient si odchod jinam rychle rozmyslí," tvrdí pražský developer.

"Novela zákona nepochopitelně trestá zodpovědné hospodáře a zásadně pokřivuje celý hypoteční trh. Banky budou méně motivované reagovat na konkurenci, úrokové sazby u hypoték se tak budou snižovat mnohem pomaleji, než kdyby fungoval otevřený konkurenční boj. Zatím se to týká pouze nově uzavřených hypoték. Ale jakmile skončí fixační období stávajícím klientům, pokuty se budou týkat i jich. Na změnu zákona tak doplatí stovky tisíc domácností," uzavírá Korec z Ekospolu.

Komentáře

Populární příspěvky z tohoto blogu

Hypoindex.cz: Mezi Prahou a kraji ve výrazný rozdíl ve výstavbě nemovitostí pro bydlení

Výrazný rozdíl v bytové výstavbě stále panuje mezi hlavním městem a ostatními kraji. Zatímco v Praze nové výstavbě dlouhodobě dominují bytové domy, v regionech naopak lidé preferují rodinné domy. Může za to nedostatek místa a drahé stavební pozemky v hlavním městě. Podíl bytů v bytových domech však v poslední době roste i jinde. Například v Jihomoravském či Jihočeském kraji letos stavební firmy začaly stavět více bytů právě v bytových domech než v domech rodinných. Vyplývá to z dat Českého statistického úřadu (ČSÚ). Nejvíce nových bytů se za prvních devět měsíců letošního roku začalo stavět v Praze – v rámci nové výstavby celkem 4433 bytů. Drtivá většina (3964) připadá na bytové domy. Naopak ve druhém Středočeském kraji je to naopak. V rodinných domech se zde během prvních tří čtvrtletí letošního roku začalo stavět 2062 bytů, na bytové domy připadá „jen“ 1388 bytů. Rodinné domy převažují ve všech regionech vyjma dvou krajů, kde je situace spe...

Unikátní experiment. Vědci sledují přeměnu pole na druhově bohatou louku

Jedinečnou příležitost sledovat přeměnu intenzivně obhospodařovaného pole na druhově bohatou pastvinu mají nyní vědci v rezervaci velkých kopytníků v Milovicích. Díky vstřícnosti milovické radnice se totiž k pastvině divokých koní a praturů podařilo připojit devítihektarový městský pozemek, který dosud sloužil jako intenzivně obhospodařované pole. Plocha úhoru se bude postupně měnit na druhově bohatou louku, na níž se po dokončení přeměny budou pást stáda divokých koní a praturů. „Vývoj bude z větší části ponechán na přírodě. V první fázi tedy pole zaroste nejrůznějšími druhy plevelů, které se prosazují všude tam, kde byla v minulosti půda hnojena. Od druhého roku se však budou stále více prosazovat nektaronosné luční byliny,“ uvedl Miloslav Jirků z Biologického centra Akademie věd v Českých Budějovicích. Odborníci ale přírodě také pomohou. „S ochranářskými organizacemi pečujícími o maloplošná chráněná území v nejbližším okolí jsme se domluvili, že nám poskytnou část pokosené vegetace ...

Zubři a divocí koně pomáhají ukládat do půdy stovky tun uhlíku každý rok, zjistil výzkum v milovické rezervaci

Zubři a další velcí kopytníci významně pomáhají s ukládáním uhlíku do půdy. Zjistil to výzkum Jihočeských vědců financovaný Technologickou agenturou České republiky v milovické rezervaci velkých kopytníků, ale i dalších rezervacích kde v Česku velcí býložravci žijí. „Půdy ve všech rezervacích velkých kopytníků obsahovaly více organického uhlíku, vyšší podíl stabilního humusu a vykazovaly intenzívnější mikrobiální aktivitu, než v kontrolních plochách. Přirozená pastva tak přispívá k ukládání uhlíku ve formě stabilní organické hmoty, zvyšuje potenciální úrodnost půd a také zvyšuje schopnost půd zadržovat vodu“ upozorňuje Eva Kaštovská z Jihočeské univerzity, hlavní autorka výzkumu. Podle jejích slov právě díky divokým velkým kopytníkům vznikly černozemě, tedy nejúrodnější půdy na planetě. V jedné třetině milovické rezervace velkých kopytníků se tak podle odhadů vědců uložilo za rok přibližně 390 tun uhlíku. Tím se přirozená pastva velkých kopytníků výrazně liší od past...