Přeskočit na hlavní obsah

Tulák Petr nalezl v táborské zoo klidný a bezpečný domov

Pokud by chtěl někdo zfilmovat život rysa Petra z táborské zoo, musel by to být pěkně drsný akční film. Že toho má tento rysí tulák za sebou opravdu hodně, připomíná viditelný šrám. Levé ucho bude mít už navždy pochroumané jako následek toulání hustě obydlenou krajinou středních Čech. Na rozdíl od jiných rysů toto dobrodružství přežil, když ho vyčerpaného nalezli v opuštěném objektu ve středočeských Strančicích. Přes záchrannou stanici ve Vlašimi se dostal do táborské zoologické zahrady, kde nalezl nový domov. O svých dobrodružstvích může vyprávět rysí samici Aishe ze sousedního výběhu, která do Tábora přicestovala ze zoologické zahrady v Chemnitzu samice. Že se Petrovu v táborské zoologické zahradě opravdu daří, dokazuje i fotka návštěvnice Pavlíny Jeníkové. Zajímá vás, proč se Petr jmenuje zrovna takhle? Přečtěte si jeho zajímavý příběh v knize „Jak chráníme ohrožené druhy“, která může být i krásným vánočním dárkem.

Táborská zoologická zahrada chová rysy karpatské, kteří jsou poddruhem rysa ostrovida. Rys ostrovid, který je největší kočkovitou šelmou žijící na území Česka, žije samotářským způsobem života, nejčastěji ve smíšených a jehličnatých lesích s bohatým podrostem a skalními útvary. Partnera si hledají jen v době páření v únoru a březnu, mláďata zůstávají s matkou až do dalšího páření. Živí se hlavně srnčí zvěří, selaty divokých prasat, hlodavci, zajíci a liškami. Svou kořist překvapuje rychlým útokem z úkrytu. Štětičky na uších rysovi umožňují lépe slyšet, mohutné tlapy pomáhají v pohybu po sněhu podobně jako sněžnice.

Rys ostrovid je původní velkou šelmou české přírody, ale už od středověku intenzivně pronásledovanou člověkem. Poslední prokazatelně doložený rys na českém území byl zastřelen na Táborsku v roce 1835. Až ve druhé polovině 20. století se začali rysi vracet migrací ze Slovenska a v 70. a 80. letech minulého století proběhly i cílené reintrodukční programy ochranářů. V současné době žije v České republice maximálně kolem sta jedinců. Bohužel jsou pod neustálou hrozbou pytláctví.

Rozlohou největší zoologická zahrada jižních Čech a největší soukromá zoo v Česku ZOO Tábor patří k nejmladším zahradám v Česku. Vznikla v květnu 2015 poté, co ji od insolvenčního správce koupil pražský developer a biolog Evžen Korec. Tím ji zachránil před likvidací a rozprodáním zvířat. Pro veřejnost byla ZOO Tábor otevřena o měsíc později. V roce 2024 ji navštívilo 117 tisíc lidí.  ZOO Tábor je nejvíce navštěvovaným místem táborského regionu a patří mezi nejnavštěvovanější místa Jihočeského kraje. Zoo je otevřena každý den od 9:00 do 18:00.

Hlavním posláním zoo je chov a ochrana ohrožených druhů zvířat. Nejvýznamnějším projektem táborské zoo je reintrodukce zubra evropského do přírodních rezervací v Evropě. Podrobnosti o návratu tohoto majestátního tvora a možnosti, jak tento projekt podpořit, lze nalézt na webu www.zazubra.cz. Zásadním vědeckým projektem ZOO Tábor je výzkum dlouhověkosti psů a zubrů, jehož cílem je výrazně prodloužit věk. ZOO Tábor provozuje nejmodernější záchranné centrum CITES pro chladnomilné šelmy v Česku, jeho vybudování spolufinancoval Státní fond životního prostředí. Aktuálně v ZOO Tábor žije přes 535 zvířat, která patří k 81 živočišným druhům. Více než polovina z chovaných druhů patří mezi ohrožené. Generálním sponzorem je EKOSPOL.

Komentáře

Populární příspěvky z tohoto blogu

Dva mladí pratuři odjeli z Milovic do Krnova, rozšíří tamní stádo velkých kopytníků

Dva mladí býčci zpětně šlechtěného pratura odjeli z milovické rezervace velkých kopytníků. Jejich cílem je rezervace v Krnově v Moravskoslezském kraji. Tam doplní skupinu dvou praturů a tří divokých koní, která v lokalitě spásáním udržuje přírodně cenné plochy. „Rezervace v Krnově má rozlohu více než šestatřicet hektarů. Dosavadní velikost stád k jejímu spásání určitě nestačí, proto budeme ve spolupráci s městem Krnov, které rezervaci založilo a spravuje, počty zvířat postupně navyšovat. Dnešní převoz dvou mladých praturů je prvním krokem v tomto směru. Do budoucna by se mělo rozšířit i krnovské stádo divokých koní," uvedl Dalibor Dostál, ředitel ochranářské společnosti Česká krajina, která ve spolupráci s vědci v roce 2015 založila milovickou rezervaci velkých kopytníků a do Krnova mladé pratury bezplatně poskytla. Rezervace v Krnově vznikla v roce 2022, kdy do lokality přijeli dva býci praturů. O rok později, v roce 2023, je doplnila skupina tří divokých koní.  Úkolem velkýc...

Zubři a divocí koně pomáhají se zadržováním vody v krajině, zjistil výzkum vědců v milovické rezervaci

Přirozená pastva velkých kopytníků zlepšuje podmínky pro růst vegetace, podporuje ukládání organické hmoty do půdy a zadržování vody v krajině. Ukázal to výzkum vědců z Jihočeské univerzity v milovické rezervaci velkých kopytníků, kde žijí zubři, divocí koně a zpětně šlechtění pratuři, i v několika dalších českých rezervacích. „Celoroční pastva velkých kopytníků sice snižuje průměrné množství rostlinné hmoty nad zemí, ale zároveň zvyšuje její ‘nutriční‘ kvalitu. Porost obsahuje více dusíku a vody, je tedy výživnější pro zvířata a navíc lépe hospodaří s vodou,“ vysvětluje Eva Kaštovská, vedoucí Katedry biologie ekosystémů Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích. Právě tím se přirozená pastva velkých kopytníků zásadně liší od intenzivní pastvy hospodářských zvířat. „Podzemní biomasa rostlin zůstává neovlivněná – nesnižuje se, jak tomu často bývá při intenzivní pastvě, kdy zvířata opakovaně okusují dorůstající nadzemní části rostlin. Díky tomu se porosty s...

V milovické rezervaci vypustili zubří samici ze Zooparku Chomutov. Zvýší genetickou pestrost stáda

Zubří samici ze Zooparku Chomutov vypustili v milovické rezervaci velkých kopytníků. „Tříletá samice pomůže zvýšit genetickou rozmanitost největšího stáda zubrů v České republice, které se v milovické rezervaci velkých kopytníků nachází,“ uvedl Dalibor Dostál, ředitel ochranářské společnosti Česká krajina, která rezervaci v bývalém vojenském prostoru Milovice založila v roce 2015 ve spolupráci s vědci. „Zubři byli na počátku dvacátého století ve volné přírodě vyhubení člověkem a v zajetí jich zůstalo velmi málo. Všechna zvířata, která přežila, pocházejí z pouhých dvanácti zakladatelů. Vzácnější bělověžská linie, kterou chováme v Milovicích, dokonce jen ze sedmi zakladatelů. Proto je zvyšování genetické různorodosti stád u zubrů ještě důležitější, než u jiných druhů, které neprošly tak drastickým poklesem početnosti,“ doplnil Dalibor Dostál. Mladou zubřici získala rezervace od chomutovského zooparku darem. „Zoopark v Chomutově patří k...