Přeskočit na hlavní obsah

Neposedné surikaty z táborské zoo zklidní jen příchod jídla. Ale jen na malou chvíli

O některých živějších dětech se říká, že chvíli neposedí. Surikaty z táborské zoologické však v tomhle ohledu strčí do kapsy i to nejčipernější dítě. Tyto drobné šelmy neustále pobíhají po svém rozhlehlém moderním výběhu a prozkoumávají každý jeho kout. Chvílemi to vypadá, jako by hráli hru, jejímž cílem je nezastavit se. Právě tohle neustálé hemžení návštěvníci zoo velmi rádi pozorují a natáčí. Pokud si počkají na čas jídla, mohou se dočkat i zajímavých scén. Příchod dobrot jako by neposedné surikaty zhypnotizoval, protože v takové chvíli vždy zanechají svého shonu a zvědavě se snaží zjistit, co že jim to ošetřovatelé připravili dobrého. Často u toho předvádí nejrůznější pózy, což je ta nejlepší chvíle pro fotografy. Přijďte se podívat sami a třeba se vám podaří podobně zajímavé momentky, jako návštěvnici Lence Pávkové. Pokud dorazíte tuto sobotu 21. června, užijete si kromě surikat také opravdu velmi bohatý program k oslavě 10. výročí záchrany táborské zoo.

Surikaty vlnkované chované v ZOO Tábor obývají skalnaté i písčité oblasti jižní Afriky a běžně žijí ve velkých skupinách čítajících až desítky členů. V těchto skupinách však panuje přísná hierarchie a rozdělení rolí. Rozmnožovat se může pouze dominantní pár, nepřipouští se příbuzenské páření ve skupině. Na místo dominantní samice nastupuje pouze její dcera, která čeká na samce z jiného rodinného klanu.

O mláďata se starají ostatní členové skupiny, protože dominantní samice velmi brzy opět zabřezne. Všechny ostatní surikaty jsou dominantnímu páru podřízené, přičemž každá surikata plní konkrétní úkol. Vybraní jedinci, kteří hlídají ostatní před predátory, stojí vzpřímení na vyvýšeninách, odkud mají dobrý přehled po okolí. Neustále se rozhlíží kolem sebe, což návštěvníkům připadá, jako by jim tyto hlídky pózovaly. Ve skutečnosti však hledají jakýkoliv náznak nebezpečí. Jiná surikata má za úkol shánět potravu, další se stará o potomstvo a jejich výchovu, jiné hloubí a vylepšují nory. Při nebezpečí se semknou a brání rodinnou skupinu společně bez rozdílu postavení ve skupině.

Surikaty se živí převážně hmyzem, pavouky a měkkýši, jejich oblíbenou potravou jsou sarančata. Neodmítají ani hlodavce, ptáky hnízdící na zemi a jejich vejce, ještěrky a další drobné živočichy. Občas požírají výhonky, pupeny a kořínky některých rostlin. Díky své obratnosti jsou schopné lovit i jedovaté štíry. Při lovu živé kořisti ji nejdříve udeří tlapkami a potom ji usmrtí kousnutím. Díky propracované skupinové spolupráci dokáží ulovit i zvíře výrazně větší než jsou samy.

K lovu i vyhrabávání nor či potravy surikatám slouží dlouhé drápy. Dokáží se postavit na dvě tlapky, stabilitu v této pozici jim zajišťuje dlouhý ocas. Surikaty vylézají z nor brzo ráno a hned poté si posedají na různá místa a sluní se. Po mrazivé noci, kdy teplota v poušti klesá i k nule, se totiž potřebují pořádně prohřát.

Rozlohou největší zoologická zahrada jižních Čech a největší soukromá zoo v Česku ZOO Tábor patří k nejmladším zahradám v Česku. Vznikla v květnu 2015 poté, co ji od insolvenčního správce koupil pražský developer a biolog Evžen Korec. Tím ji zachránil před likvidací a rozprodáním zvířat. Pro veřejnost byla ZOO Tábor otevřena o měsíc později. V roce 2024 ji navštívilo 117 tisíc lidí.  ZOO Tábor je nejvíce navštěvovaným místem táborského regionu a patří mezi nejnavštěvovanější místa Jihočeského kraje. Zoo je otevřena každý den od 9:00 do 18:00.

Hlavním posláním zoo je chov a ochrana ohrožených druhů zvířat. Nejvýznamnějším projektem táborské zoo je reintrodukce zubra evropského do přírodních rezervací v Evropě. Podrobnosti o návratu tohoto majestátního tvora a možnosti, jak tento projekt podpořit, lze nalézt na webu www.zazubra.cz. Zásadním vědeckým projektem ZOO Tábor je výzkum dlouhověkosti psů a zubrů, jehož cílem je výrazně prodloužit věk. ZOO Tábor provozuje nejmodernější záchranné centrum CITES pro chladnomilné šelmy v Česku, jeho vybudování spolufinancoval Státní fond životního prostředí. Aktuálně v ZOO Tábor žije přes 535 zvířat, která patří k 81 živočišným druhům. Více než polovina z chovaných druhů patří mezi ohrožené. Generálním sponzorem je EKOSPOL.

Komentáře

Populární příspěvky z tohoto blogu

V rezervaci velkých kopytníků se letos narodilo již pět mláďat zubrů, tři hříbata a deset telat praturů

Sezonu bohatou na přírůstky zažívá milovická rezervace velkých kopytníků. Stádu zubrů se letos narodilo zatím pět mláďat. Počet zubrů se tak zvýšil na 46 zvířat a je tak nejvyšší za desetiletou historii rezervace. Milovické stádo tak potvrdilo svoji pozici největšího chovu těchto vzácných býložravců v České republice. Divokým koním se v Milovicích letos zatím narodila tři hříbata a stádu zpětně šlechtěných praturů deset telat. „Přírůstky v milovické rezervaci nejsou důležité jenom proto, že ukazují, že velcí kopytníci mají v této lokalitě vhodné podmínky. Odrostlá mláďata bezplatně poskytujeme nově vznikajícím rezervacím po celé České republice, takže přírůstky pomáhají rozšiřovat a zlevňovat tento způsob péče o velké krajinné celky,“ uvedl Dalibor Dostál, ředitel ochranářské společnosti Česká krajina, která milovickou rezervaci velkých kopytníků založila v roce 2015 ve spolupráci s vědci.        Kromě zakládání nových rezervací v...

Dobrovolníci odstraňovali invazní celíky kanadské v milovické rezervaci

Porosty nebezpečné invazní rostliny celíku kanadského odstraňovali dobrovolníci z kybernetické společnosti Resistant AI v rezervaci velkých kopytníků v bývalém vojenském prostoru Milovice. Nepůvodní druh rostliny pochází ze Severní Ameriky. V Česku a v celé Evropě patří k nejnebezpečnějším nepůvodním druhům. Její husté, žlutě kvetoucí porosty vytlačují z české přírody původní druhy rostlin, včetně vzácných a ohrožených druhů. „Odstraňování invazních druhů věnujeme v milovické rezervaci velkou pozornost. Celík kanadský patří mezi čtyři druhy, které v této lokalitě představují největší riziko. Mezi dalšími jsou lupina mnoholistí, z dřevin pak trnovník akát a javor jasanolistý,“ uvedl Dalibor Dostál z ochranářské společnosti Česká krajina, která milovickou rezervaci založila ve spolupráci s vědci v roce 2015. Zatímco invazní celíky a lupiny ochránci přírody odstraňují s pomocí dobrovolníků, javory jasanolisté s pomocí te...

První kancelář po sedmnácti letech existence. Projekt se stovkami zvířat i hektarů získal základní zázemí

První zázemí získala v letošním roce ochranářská společnost Česká krajina. I když vznikla již před 17 lety, v roce 2007, a v letech 2015 a 2018 založila dvě rezervace velkých kopytníků v Milovicích a v Národním parku Podyjí, až do letošního roku fungovala bez kanceláře. „Od začátku jsem se snažil o maximálně úsporný model, tak, aby co nejvíce peněz šlo přímo do obnovy přírody a neutápělo se v provozních nákladech. Proto jsem až do loňského roku na projektu pracoval z domova, takže pro neziskovou organizaci to znamenalo nulové náklady na nájem prostor, elektřinu, vodu i topení. Díky tomu se za sedmnáct let její existence ušetřily stovky tisíc korun na provozních nákladech,“ říká Dalibor Dostál, zakladatel ochranářské společnosti Česká krajina. V posledních letech bylo však řízení projektu z domácího prostředí stále složitější. Dvě rezervace se postupně rozrostly na současných 420 hektarů, což odpovídá průměrně rozloze tří zemědělských podniků ...