Přeskočit na hlavní obsah

Metropolitní plán umožní výstavbu stovek tisíc bytů v Praze

Posledních pár dnů zbývá do představení velmi očekávaného dokumentu, který promění tvář hlavního města na velmi dlouhou dobu a umožní jeho další rozvoj. Už v pondělí 20. října bude zveřejněn nový Metropolitní plán Prahy po vypořádání všech připomínek.

Aktuálně se jakákoliv výstavba v hlavním městě řídí zastaralým územním plánem z roku 1999. Ilustrační foto: faei.cz
Aktuálně se jakákoliv výstavba v hlavním městě řídí zastaralým územním plánem z roku 1999. Ilustrační foto: faei.cz

Těch se z řad městských částí i veřejnosti sešlo na 18 tisíc. Jeden z nejbohatších regionů celé EU tak bude mít po dlouhých 25 letech konečně jasno, jakým způsobem a kde se bude v dalších desetiletích rozvíjet.

Zájemci do něj budou moci nahlédnout v Centru architektury a městského plánování (CAMP) až do začátku prosince. Během listopadu se uskuteční ještě dvě veřejná projednání. Zastupitelé hlavního města by ho měli schválit příští rok na jaře.

Jedním z hlavních přínosů nového dokumentu je odblokování brownfieldů a velkých rozvojových ploch, což podle náměstka primátora Petra Hlaváčka umožní výstavbu až 350 tisíc nových bytů.

Rozvoj Prahy bude probíhat nejen v širším centru, ale také ve vnějším prstenci města, jako například v Letňanech, Dubči, na Západním městě či v okolí Depa Písnice. Přijetí Metropolitního plánu zároveň urychlí povolování nových rezidenčních projektů.

Aktuálně se jakákoliv výstavba v hlavním městě řídí zastaralým a prakticky vyčerpaným územním plánem z roku 1999 (schválený byl o rok později v roce 2000, pozn. aut.), který se měl po deseti letech platnosti aktualizovat. To se nestalo, takže vhodné pozemky pro rozvojové projekty došly.

Nyní se v Praze nové byty staví prakticky výhradně jen díky prosazení dílčích změn územního plánu, což celou přípravu stavby neúměrně prodlužuje. Vyjednávání o takové změně je totiž velmi složité, navíc s nejistým výsledkem.

Není pak divu, že se středně velké rezidenční projekty povolují v průměru pět let a výjimkou nejsou ani povolovací řízení táhnoucí se celou dekádu. Už před časem jsme spočítali, že průtahy při povolování prodraží nové byty v průměru o deset procent.

Na začátku letošního roku na to upozornila i Národní ekonomická rada vlády, podle které zkrácení povolovacího řízení ze současných deseti let na jeden rok, jak je tomu běžné na západ od našich hranic, sníží cenu bytu o 15 tisíc korun za metr čtvereční. Za padesátimetrový byt by tak kupující ušetřil tři čtvrtě milionu korun. Dostupnost bydlení by se tak dost zlepšila.

Otázkou je, jak rychle bude nový Metropolitní plán schválený a uvedený do praxe. V listopadu se mají uskutečnit ještě dvě veřejná projednávání a veřejnost i městské části budou mít po představení opět možnost podávat připomínky k těm částem, které se na základě předchozích připomínek měnily.

Hlavně v případě, že nebudou souhlasit s tím, jak se zpracovatel metropolitního plánu s jejich připomínkami vypořádal. Doufejme jen, že nedojde k dalším nekonečným průtahům. Novou aktualizovanou koncepci rozvoje Praha potřebuje jako sůl.

Dostupnost vlastního bydlení je v hlavním městě tragická, a pokud se nic brzo nezmění, bude ještě horší. Institut plánování a rozvoje (IPR) totiž v aktualizované prognóze očekává, že se počet Pražanů do roku 2050 zvýší o 300 tisíc. Nový metropolitní plán má být odpovědí na to, kde budou tito noví, ale i stávající Pražané bydlet.

Autor je generální ředitel a předseda představenstva společnosti Ekospol Evžen Korec.

Komentáře

Populární příspěvky z tohoto blogu

Hypoindex.cz: Mezi Prahou a kraji ve výrazný rozdíl ve výstavbě nemovitostí pro bydlení

Výrazný rozdíl v bytové výstavbě stále panuje mezi hlavním městem a ostatními kraji. Zatímco v Praze nové výstavbě dlouhodobě dominují bytové domy, v regionech naopak lidé preferují rodinné domy. Může za to nedostatek místa a drahé stavební pozemky v hlavním městě. Podíl bytů v bytových domech však v poslední době roste i jinde. Například v Jihomoravském či Jihočeském kraji letos stavební firmy začaly stavět více bytů právě v bytových domech než v domech rodinných. Vyplývá to z dat Českého statistického úřadu (ČSÚ). Nejvíce nových bytů se za prvních devět měsíců letošního roku začalo stavět v Praze – v rámci nové výstavby celkem 4433 bytů. Drtivá většina (3964) připadá na bytové domy. Naopak ve druhém Středočeském kraji je to naopak. V rodinných domech se zde během prvních tří čtvrtletí letošního roku začalo stavět 2062 bytů, na bytové domy připadá „jen“ 1388 bytů. Rodinné domy převažují ve všech regionech vyjma dvou krajů, kde je situace spe...

Unikátní experiment. Vědci sledují přeměnu pole na druhově bohatou louku

Jedinečnou příležitost sledovat přeměnu intenzivně obhospodařovaného pole na druhově bohatou pastvinu mají nyní vědci v rezervaci velkých kopytníků v Milovicích. Díky vstřícnosti milovické radnice se totiž k pastvině divokých koní a praturů podařilo připojit devítihektarový městský pozemek, který dosud sloužil jako intenzivně obhospodařované pole. Plocha úhoru se bude postupně měnit na druhově bohatou louku, na níž se po dokončení přeměny budou pást stáda divokých koní a praturů. „Vývoj bude z větší části ponechán na přírodě. V první fázi tedy pole zaroste nejrůznějšími druhy plevelů, které se prosazují všude tam, kde byla v minulosti půda hnojena. Od druhého roku se však budou stále více prosazovat nektaronosné luční byliny,“ uvedl Miloslav Jirků z Biologického centra Akademie věd v Českých Budějovicích. Odborníci ale přírodě také pomohou. „S ochranářskými organizacemi pečujícími o maloplošná chráněná území v nejbližším okolí jsme se domluvili, že nám poskytnou část pokosené vegetace ...

Zubři a divocí koně pomáhají ukládat do půdy stovky tun uhlíku každý rok, zjistil výzkum v milovické rezervaci

Zubři a další velcí kopytníci významně pomáhají s ukládáním uhlíku do půdy. Zjistil to výzkum Jihočeských vědců financovaný Technologickou agenturou České republiky v milovické rezervaci velkých kopytníků, ale i dalších rezervacích kde v Česku velcí býložravci žijí. „Půdy ve všech rezervacích velkých kopytníků obsahovaly více organického uhlíku, vyšší podíl stabilního humusu a vykazovaly intenzívnější mikrobiální aktivitu, než v kontrolních plochách. Přirozená pastva tak přispívá k ukládání uhlíku ve formě stabilní organické hmoty, zvyšuje potenciální úrodnost půd a také zvyšuje schopnost půd zadržovat vodu“ upozorňuje Eva Kaštovská z Jihočeské univerzity, hlavní autorka výzkumu. Podle jejích slov právě díky divokým velkým kopytníkům vznikly černozemě, tedy nejúrodnější půdy na planetě. V jedné třetině milovické rezervace velkých kopytníků se tak podle odhadů vědců uložilo za rok přibližně 390 tun uhlíku. Tím se přirozená pastva velkých kopytníků výrazně liší od past...