Do fialova se zbarvily stráně v lokalitě Havranické vřesoviště, kde se od loňského května pase stádo divokých koní z anglického Exmooru. Ještě před rokem přitom v těchto místech dominovaly agresivní druhy trav, které koniklece a další kvetoucí byliny z těchto míst dlouhodobě vytlačovaly.
„Rozdíl oproti loňskému roku je obrovský, jsme nesmírně rádi, že divocí koně pomohli po středočeských Milovicích zachránit další významnou stepní lokalitu,“ uvedl Dalibor Dostál, ředitel ochranářské společnosti Česká krajina, která pastvu divokých koní v Národním parku Podyjí zajišťuje.
Pastva jiných zvířat by přitom tak pozitivní efekt neměla. „Divocí koně se při pastvě zaměřují především na agresivní druhy trav a vytvářejí tak prostor pro kvetoucí byliny. Zároveň svými kopyty rozrušují souvislý drn travních porostů a umožňují semenům květin lépe se uchytit v půdě,“ doplnil Dalibor Dostál.
Koniklec velkokvětý je v Česku chráněný jako silně ohrožený druh. Zároveň patří na Seznam přísně chráněných druhů rostlin podle Bernské úmluvy a mezi druhy chráněné evropskou legislativou v rámci sítě NATURA 2000. Podyjí se nachází na západní hranici rozšíření této rostliny, která rozkvétá již začátkem března.
„V posledních letech byla lokalita tak zarostlá, že koniklece kvetly jen sporadicky, především kolem vyšlapaných stezek, kde nebyla vysoká tráva. Letos je to po mnoha letech poprvé, kdy na Havraníkách rozkvetly konikleci celé stráně,“ porovnal Miloslav Jirků z Biologického centra Akademie věd České republiky.
Květy konikleců navíc začínají navštěvovat první opylovači, zejména včely. „Návštěvníky ale prosíme, aby kvůli fotkám konikleců nevstupovali přímo do koňských ohrad. Koniklece kvetou i na řadě běžně přístupných míst,“ upozorňuje Robert Stejskal, který spravuje v Národním parku Podyjí nelesní pozemky. Kromě konikleců se začínají na pastvině nesměle objevovat také silně ohrožené, žlutě zbarvené křivatce české.
Druhá pastvina divokých koní v Národním parku Podyjí, která se nachází u obce Mašovice, zatím není tak rozkvetlá, protože na ní nejsou ve větší míře zastoupeny druhy vyrážející již v předjaří. Později ale i tam odborníci očekávají pestré zastoupení květů. „Kromě mateřídoušky nebo kopretin to budou i méně známé druhy, jako voskovka menší, růže galská, vemeník zelenavý nebo kručinka barvířská,“ doplnil Robert Stejskal.
Návrat velkých kopytníků na dvě pastviny v Podyjí je součástí rozsáhlejšího projektu Military LIFE for Nature, jeho hlavním účelem je podpora a zachování vzácných druhů rostlin a živočichů, které ke svému životu potřebují plochy s různorodou nelesní vegetací. Projekt zajišťuje péči o přírodu v pěti bývalých vojenských cvičištích, chráněných v rámci evropské soustavy Natura 2000, v různých částech České republiky. Celý projekt Military LIFE for Nature řídí nevládní organizace Beleco. Dalšími partnery projektu jsou Česká krajina, která začala do Česka znovu vysazovat velké kopytníky, jako jsou divocí koně nebo zubři, Wetland a Ministerstvo životního prostředí.
Ochranářská organizace Česká krajina na projektech spojených s návratem a ochranou velkých kopytníků spolupracuje s experty z Biologického centra Akademie věd České republiky, Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích, Univerzity Karlovy v Praze, Ústavu biologie obratlovců Akademie věd České republiky, České zemědělské univerzity v Praze, Mendelovy univerzity v Brně, Masarykovy univerzity v Brně a dalších odborných institucí.
Na péči o divoké koně, zubry a pratury může přispět také veřejnost zasláním ve tvaru DMS KRAJINA 30, DMS KRAJINA 60 nebo DMS KRAJINA 90 na číslo 87 777. Cena dárcovské zprávy je 30, 60 nebo 90 korun, na projekty neziskové organizace jde 29, 59 nebo 89 Kč korun. Dárcovské SMS zastřešuje Fórum dárců. Mezi další možnosti podpory patří dárcovský portál Darujspravne.cz nebo nákup ve vybraných e-shopech prostřednictvím portálu Givt.cz.
Projekty návratu a ochrany velkých kopytníků podporují společnosti Ekospol, Net4Gas, Pivovar Zubr, Nadační fond rodiny Orlických, Hello bank, Printwell, JK Jewels, Semix, Megabooks CZ, Cestovní kancelář Periscope Skandinávie, ZOO Tábor, Operační program Životní prostředí, Státní fond životního prostředí, Agentura ochrany přírody a krajiny České republiky, Středočeský kraj, Jihomoravský kraj, Město Milovice, Město Benátky nad Jizerou, American International school ve Vídni, milovická Mateřská škola Kostička, sdružení Přátelé a rodáci Milovic i veřejnost. V rámci svého dobrovolnického programu projekt podpořili i studenti z Townshend International School v Hluboké nad Vltavou, klubů branných činnosti Military Experience a klub Off-Road Milovice.
Komentáře
Okomentovat