Přeskočit na hlavní obsah

Vojenský transportér pomohl s odstraňováním náletových křovin v rezervaci velkých kopytníků

Pojezdy těžké vojenské techniky se uskutečnily na pastvině zubrů a divokých koní u Benátek nad Jizerou v bývalém vojenském prostoru Milovice. Pásový obrněný transportér tam pomáhal s obnovou lokality díky spolupráci se spolky branných činností a vojenských klubů zapojených do projektu Military Experience.

„Zopakovali jsme pojezdy v místech, kde se uskutečnily již na jaře. Po téměř tři desetiletí tato část vojenského prostoru zarůstala náletovými křovinami. Těžká vojenská technika nám pomáhá urychlit redukci dřevin, která by přirozenou cestou trvala několik let. Jsme proto rádi, že nám vojenské kluby tímto způsobem pomohly,“ ocenil spolupráci Dalibor Dostál, ředitel ochranářské organizace Česká krajina.

Zatímco na jaře vojenské kluby přijely s kolovým obrněným transportérem, nyní k pojezdům využili bojové vozidlo pěchoty známé pod zkratkou BVP. Někteří členové vojenských spolků se pojezdů zúčastnili i v dobových uniformách. Stejně jako na jaře, se těžká technika s náročným prostředím „prala“ velmi obtížně a kromě samotných pojezdů bylo třeba věnovat čas i opravám. „O to větší poděkování patří kolegům, kteří svoji techniku pro tyto akce poskytují,“ doplnil Dalibor Dostál.

Těžká technika napodobuje procesy, které v krajině přirozenou formou po tisíce let dělali právě velcí kopytníci. Stezky, které těžká zvířata vyšlapala, vytvářejí plošky trvale odkryté půdy, které jsou důležité například pro některé samotářské včely. Ale také pro řadu druhů stepních rostlin, které nejsou schopny vyklíčit a vyrůst v okolních hustých trávnících.

Podobně příznivý vliv na vytváření plošek odkryté půdy mají i prachová koupaliště vytvořená velkými kopytníky nebo plochy rozryté divokými prasaty. Ta pastviny po příchodu velkých kopytníků navštěvují častěji, protože v pestré vegetaci vzniklé díky pastvě nacházejí výrazně pestřejší potravní nabídku.

Vojenské kluby, podobně jako členové off-roadovéhu klubu, dlouhodobě pomáhají nejenom pojezdy, ale například také odstraňováním černých skládek. V budoucnu budou pojezdy těžké techniky častější. „Důležité je vytvořit zázemí, kde bude moci těžká technika parkovat,“ říká Martin Polák z projektu Military Experience. Právě přejezdy na velké vzdálenosti zatím dělají z pojezdů těžké techniky v těchto místech neekonomickou záležitost.

Ochranářská organizace Česká krajina na projektech spojených s návratem a ochranou velkých kopytníků spolupracuje s experty z Biologického centra Akademie věd České republiky, Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích, Univerzity Karlovy v Praze, Ústavu biologie obratlovců Akademie věd České republiky, České zemědělské univerzity v Praze, Mendelovy univerzity v Brně, Masarykovy univerzity v Brně a dalších odborných institucí.

Na péči o divoké koně, zubry a pratury může přispět také veřejnost zasláním ve tvaru DMS KRAJINA 30, DMS KRAJINA 60 nebo DMS KRAJINA 90 na číslo 87 777. Cena dárcovské zprávy je 30, 60 nebo 90 korun, na projekty neziskové organizace jde 29, 59 nebo 89 Kč korun. Dárcovské SMS zastřešuje Fórum dárců. Mezi další možnosti podpory patří dárcovský portál Darujspravne.cz nebo nákup ve vybraných e-shopech prostřednictvím portálu Givt.cz.

Projekty návratu a ochrany velkých kopytníků podporují společnosti Ekospol, Net4Gas, Pivovar Zubr, Nadační fond rodiny Orlických, JK Jewels, Semix, Megabooks CZ, Operační program Životní prostředí, Státní fond životního prostředí, ZOO Tábor, Agentura ochrany přírody a krajiny České republiky, Středočeský kraj, Město Milovice, Město Benátky nad Jizerou, American International school ve Vídni, milovická Mateřská škola Kostička, sdružení Přátelé a rodáci Milovic i veřejnost. V rámci svého dobrovolnického programu projekt podpořili i studenti z Townshend International School v Hluboké nad Vltavou.

Komentáře

Populární příspěvky z tohoto blogu

Hypoindex.cz: Mezi Prahou a kraji ve výrazný rozdíl ve výstavbě nemovitostí pro bydlení

Výrazný rozdíl v bytové výstavbě stále panuje mezi hlavním městem a ostatními kraji. Zatímco v Praze nové výstavbě dlouhodobě dominují bytové domy, v regionech naopak lidé preferují rodinné domy. Může za to nedostatek místa a drahé stavební pozemky v hlavním městě. Podíl bytů v bytových domech však v poslední době roste i jinde. Například v Jihomoravském či Jihočeském kraji letos stavební firmy začaly stavět více bytů právě v bytových domech než v domech rodinných. Vyplývá to z dat Českého statistického úřadu (ČSÚ). Nejvíce nových bytů se za prvních devět měsíců letošního roku začalo stavět v Praze – v rámci nové výstavby celkem 4433 bytů. Drtivá většina (3964) připadá na bytové domy. Naopak ve druhém Středočeském kraji je to naopak. V rodinných domech se zde během prvních tří čtvrtletí letošního roku začalo stavět 2062 bytů, na bytové domy připadá „jen“ 1388 bytů. Rodinné domy převažují ve všech regionech vyjma dvou krajů, kde je situace spe...

Unikátní experiment. Vědci sledují přeměnu pole na druhově bohatou louku

Jedinečnou příležitost sledovat přeměnu intenzivně obhospodařovaného pole na druhově bohatou pastvinu mají nyní vědci v rezervaci velkých kopytníků v Milovicích. Díky vstřícnosti milovické radnice se totiž k pastvině divokých koní a praturů podařilo připojit devítihektarový městský pozemek, který dosud sloužil jako intenzivně obhospodařované pole. Plocha úhoru se bude postupně měnit na druhově bohatou louku, na níž se po dokončení přeměny budou pást stáda divokých koní a praturů. „Vývoj bude z větší části ponechán na přírodě. V první fázi tedy pole zaroste nejrůznějšími druhy plevelů, které se prosazují všude tam, kde byla v minulosti půda hnojena. Od druhého roku se však budou stále více prosazovat nektaronosné luční byliny,“ uvedl Miloslav Jirků z Biologického centra Akademie věd v Českých Budějovicích. Odborníci ale přírodě také pomohou. „S ochranářskými organizacemi pečujícími o maloplošná chráněná území v nejbližším okolí jsme se domluvili, že nám poskytnou část pokosené vegetace ...

Zubři a divocí koně pomáhají ukládat do půdy stovky tun uhlíku každý rok, zjistil výzkum v milovické rezervaci

Zubři a další velcí kopytníci významně pomáhají s ukládáním uhlíku do půdy. Zjistil to výzkum Jihočeských vědců financovaný Technologickou agenturou České republiky v milovické rezervaci velkých kopytníků, ale i dalších rezervacích kde v Česku velcí býložravci žijí. „Půdy ve všech rezervacích velkých kopytníků obsahovaly více organického uhlíku, vyšší podíl stabilního humusu a vykazovaly intenzívnější mikrobiální aktivitu, než v kontrolních plochách. Přirozená pastva tak přispívá k ukládání uhlíku ve formě stabilní organické hmoty, zvyšuje potenciální úrodnost půd a také zvyšuje schopnost půd zadržovat vodu“ upozorňuje Eva Kaštovská z Jihočeské univerzity, hlavní autorka výzkumu. Podle jejích slov právě díky divokým velkým kopytníkům vznikly černozemě, tedy nejúrodnější půdy na planetě. V jedné třetině milovické rezervace velkých kopytníků se tak podle odhadů vědců uložilo za rok přibližně 390 tun uhlíku. Tím se přirozená pastva velkých kopytníků výrazně liší od past...