Významný pražský developer, generální ředitel a předseda představenstva společnosti Ekospol Evžen Korec, který je zároveň i ředitelem ZOO Tábor, je znám jako velký milovník zvířat. Jako takový se pravidelně vyjadřuje k aktuálním událostem týkající se ochrany zvířat a přírody obecně. Níže přinášíme jeho komentář k novoročním ohňostrojům.
První vteřiny
a minuty nového roku jsou u nás zároveň posledními okamžiky života mnoha tvorů.
Zabité či zmrzačené labutě, kachny a jiní vodní ptáci, otrávené ryby, zatoulaní
domácí mazlíčci. Takové obrázky každoročně nabízí následky oslav příchodu
nového roku. Nezměrnou bolest prožívají i mazlíčci chovaní doma a otravujeme i
sami sebe. Mluvím o nesmyslném zvyku oslavovat přelom roku kanonádou jako někde
na bojišti. Už mnoho let volám po tom, aby se tato přežilá „zábava“ zrušila a
používání údajně zábavní pyrotechniky jednou pro vždy zakázalo.
Letošní rok
je prvním, kdy jsme se ke zrušení této jednoznačně škodlivé novoroční aktivity
alespoň přiblížili. Od prvního prosince platí novela zákona, která výrazným
způsobem rozšířila míst, kde je zakázáno odpalovat ohňostroje a jinou
pyrotechniku. Týká se to i Silvestra a Nového roku. Města i jednotlivci musí
dodržet klid v okruhu 250 metrů od vybraných budov, jako jsou například
nemocnice, domovy důchodců, zvířecí útulky, zoologické zahrady, farmy či
jezdecké kluby. Za porušení přitom hrozí citelné pokuty. Pro fyzickou osobu až
sto tisíc, pro právnickou pak až jeden milion korun.
Některá města
se kvůli vyhlášce rozhodla novoroční ohňostroje zrušit, jako například Náchod
či Poděbrady. Přidala se tak k městům, která městské ohňostroje přestala pořádat
už dříve a nahradila je například různými videomapingy či dronovými show. Bohužel
stále se najdou méně uvědomělé radnice, které na této zbytečné a předražené
aktivitě trvají. Příkladem je například Roudnice nad Labem, která novoroční
ohňostroj pouze přesunula z náměstí mimo zakázanou zónu na nábřeží řeky
Labe, kde naopak ohňostrojová chemie přírodě způsobí ještě mnohem větší škody.
Pár minut
barevného a hlavně extrémně hlučného a zapáchajícího chemického koktejlu přitom
stojí obecní kasy obrovské peníze, které by mohly využít na prospěšnější věci.
Zbytečné tisíce korun za pyrotechniku vyhodí i mnozí jednotlivci. Často i ti,
kteří si jindy po zbytek roku stěžují, jak mají hluboko do kapsy. Když už u
nich nefunguje soucit s přírodou a okolím, mohly by snad zafungovat
ekonomické argumenty. I když obávám se, že ani ty příliš nezaberou.
Přestože
nejsem zastáncem státních regulací, v tomto případě by proto byl na místě
úplný zákaz novoroční pyrotechniky. Nejde „jen“ o ochranu přírody, ale hlavně
vlastního zdraví. Podle studie vědců z Ústavu experimentální medicíny AV
ČR se kvůli zábavní pyrotechnice dostane v Česku každý rok do ovzduší 12,5
tuny hořčíku, 10,5 tuny baria, tuna stroncia, 0,8 tuny titanu, 1,2 tuny rubidia
a půl tuny mědi. Koncentrace těchto vysoce škodlivých a karcinogenních látek se
na přelomu roku velice výrazně zvyšuje, v některých případech jde o
stonásobky běžného stavu, a navíc v přírodě i živých organizmech zůstávají
dlouhou dobu. Ohňostroje a pyrotechnika tak škodí mnohem déle, než jen po dobu
odpalování.
Za zákaz
ohňostrojů i „zábavní“ pyrotechniky apelovali už před rokem také vědci
z Ústavu chemických procesů AV ČR, podle nichž se toxický koktejl
vypouštěný do vzduchu dostává přihlížejícím do plic, kde může rozleptat tkáň.
Některé nebezpečné látky se pak v těle ukládají a škodí dlouhodobě. Pokud
k tomu připočítáme i množství brutálních úrazů včetně traumatických
amputací způsobených neodborným odpalováním pyrotechniky, dostaneme pádný
argument k zákazu tohoto nebezpečného počínání.
A to jsme se
ještě ani nedostali k těm, kteří se bránit nemohou, přestože patří
k dělobuchy a petardami nejvíce ohroženým – zvířatům. Přesné statistiky,
kolik zvířat a ptáků v Česku kvůli hlučné novoroční tradici uhyne,
neexistují. Jsou jich ale spousty. Některé případy jsou přitom známější a
připomínají se i po letech. Například na Nový rok 2013 spadly tři zraněné
labutě přímo mezi diváky sledující novoroční ohňostroj. Jedna labuť zemřela na
místě, druhá podlehla těžkým zraněním v záchranné stanici
v Jinonicích. Třetí se tam ani nedostala, protože zraněnou ji jeden
policista hodil do vody, kde poté pravděpodobně uhynula. Případ byl o to
varovnější, že se ohňostroj odpaloval přímo ze Střeleckého ostrova z bezprostřední
blízkosti nočního nocoviště stovek nočních ptáků. Kvůli stresu
z ohňostrojů uhynula také samice kalouse ušatého v táborské
zoologické zahradě a podobné případy evidují i v dalších zoo.
Hlučný
příchod nového roku prokazatelně škodí také domácím mazlíčkům. Podle statistik
má psa každý třetí Čech. A kdo ho nemá, tak jistě někoho takového osobně zná.
Takže každý moc dobře ví, co novoroční ohňostroje pravidelně dělají
s domácím mazlíčky, kteří mají mnohem citlivější sluch než lidé. Jak
dlouho dopředu je na zvýšený hluk připravují a na Silvestra je dopují
nejrůznějšími sedativy. Přesto sociální sítě následující dny zaplavuje spousta
zpráv s prosbou pomoci pátrat po zatoulaných psech, kteří před hlukem utekli
hodně daleko.
Přitom
oslavit konec starého a příchod nového roku lze i bez petard, dělobuchů a
rachejtlí. Zvládli jsme to v nedávné minulosti a zvládneme to
v pohodě i nyní. Začít může každý sám. Pomůžete přírodě i vlastnímu
zdraví. A navíc ušetříte nemalé peníze, což také není k zahození.
RNDr.
Evžen Korec, CSc.
ředitel
Zoologické zahrady Tábor
předseda Cane
Corso klubu ČR
Rozlohou největší zoologická zahrada jižních Čech a největší
soukromá zoo v Česku ZOO Tábor
patří k nejmladším zahradám v Česku. Vznikla v květnu 2015 poté, co ji od
insolvenčního správce koupil pražský developer a biolog Evžen Korec. Tím ji
zachránil před likvidací a rozprodáním zvířat. Pro veřejnost byla ZOO Tábor otevřena o měsíc později. V roce
2024 ji navštívilo 117 tisíc lidí. ZOO Tábor je nejvíce navštěvovaným
místem táborského regionu a patří mezi nejnavštěvovanější místa Jihočeského
kraje. Zoo je v zimním období otevřena pouze o víkendech a státních svátcích od
9:00 do 16:00.
Hlavním posláním zoo je chov a ochrana ohrožených druhů zvířat. Nejvýznamnějším projektem táborské zoo je
reintrodukce zubra evropského do přírodních rezervací v Evropě. Podrobnosti o
návratu tohoto majestátního tvora a možnosti, jak tento projekt podpořit, lze
nalézt na webu www.zazubra.cz.
Zásadním vědeckým projektem ZOO Tábor
je výzkum dlouhověkosti psů a zubrů, jehož cílem je výrazně prodloužit věk. ZOO Tábor provozuje nejmodernější
záchranné centrum CITES pro chladnomilné šelmy v Česku, jeho vybudování
spolufinancoval Státní fond životního prostředí. Aktuálně v ZOO Tábor žije přes 535 zvířat, která
patří k 81 živočišným druhům. Více než polovina z chovaných druhů
patří mezi ohrožené. Generálním sponzorem je EKOSPOL.
Komentáře
Okomentovat