Přeskočit na hlavní obsah

Vraždění kaprů do ulic měst nepatří. Nekažme si Vánoce tímto barbarstvím, apeluje pražský developer Korec

Významný pražský developer, generální ředitel a předseda představenstva společnosti Ekospol Evžen Korec, který je zároveň i ředitelem ZOO Tábor, je znám jako velký milovník zvířat. Jako takový se pravidelně vyjadřuje k aktuálním událostem týkající se ochrany zvířat a přírody obecně. Níže přinášíme jeho komentář k prodeji živých kaprů.

Štědrý den se nezadržitelně blíží, což poznáme podle vánoční výzdoby, kterou domácnosti i města opět po roce oprašují a vyvěšují všude, kde se dá. Už za pár dnů ale přípravu na svátky klidu a míru naruší festival barbarství plný krve a zbytečného násilí. Ulice českých měst obsadí kádě přeplněné nebohými kapry namačkanými jeden na druhého tak, že se skoro ani nemohou pohnout. V takových hrozných podmínkách pak jen čekají na krutou a bolestivou smrt. Každoročně apeluji, abychom se s tímto barbarstvím, které nemá s poselstvím Vánoc pranic společného, jednou pro vždy rozloučili.

Každoročně se v Česku vyloví kolem 18 tisíc tun kaprů, což představuje zhruba 30 milionů zvířat. Drtivá většina z nich, konkrétně 85 procent, se prodá před Vánocemi. Mimořádně krutému zacházení a brutální krvavé smrti jsou tak v předvánočních dnech vystaveny miliony živých tvorů. Oproti obecným představám přitom nejde o nějakou prastarou tradici, hromadné veřejné zabíjení vánočních kaprů se začalo rozšiřovat až v padesátých letech minulého století. Jak příznačné je, že jde o dobu nejtvrdších komunistických represí a politických procesů. Bohužel tohle dědictví minulého režimu v podobě vánoční masakrování kaprů tu s námi stále přetrvává.

Pouliční prodej živých ryb je špatný z mnoha důvodů, ale začnu od začátku. Kapr běžně tráví zimu u dna rybníka ve stavu podobném zimnímu spánku, při němž se mu zpomalí metabolismus. Vánoční kapr však takový komfort nemá, z nutného odpočinku ho ruší neustálé lovení a převozy. Konec života nakonec stráví v otřesných podmínkách, při nichž neskutečně trpí.

První utrpení přichází už při výlovu, při kterém se nešetrnou manipulací zraní spousta ryb. Některé dokonce těmto zraněním podlehnou. Pokud toto násilné vytržení z přirozeného prostředí kapři přežijí, nemají ani zdaleka vyhráno. Místo prostorného rybníku musí trávit spoustu dnů a týdnů v mnohem menších sádkách namačkaní na ostatní spolutrpící. Ani to však není nic proti miniaturním přeplněným kádím, v nichž bez možnosti volného pohybu kapři doslova přetrpí poslední dny života.

Čtyři vánoční kapři z deseti mají smůlu v tom, že nejhorší týrání na ně teprve čeká. Zákazníci si je totiž živé přenáší do svých domovů. Tyto vodní živočichy nosí v igelitových taškách, v nichž se pomalu ale o to krutěji dusí. Představte si, jak by bylo vám, kdyby vás někdo násilím ponořil do vody a ještě vám přes hlavu přetáhl igelitový pytlík. Moc komfortně byste se jistě necítili.

Zcela špatně je také vypouštění kaprů do vany, kde mají přečkat poslední chvíle před smrtí. Čerstvě napuštěná voda z kohoutku totiž obsahuje chlor, který rybě poškodí sliznice a nervovou soustavu. Navíc je voda ve vaně mnohem teplejší než voda ve venkovní kádi, což rybě způsobí velký tepelný šok. Přirovnal bych to k tomu, jako když otužilec vyleze z ledové vody a rovnou bez jakékoliv přípravy, snad jen s menším přidušením, vleze do rozpálené sauny, z níž ale nemá možnost úniku.

Zcela brutální a nepochopitelný je krvavý zvyk zabíjet kapra přímo před očima kupujících včetně dětí. Jde v podstatě o veřejnou popravu, která je naprosto zbytečná. Žádné jiné zvíře takhle veřejně v otřesných podmínkách nezabíjíme. Nebo jste někde u nás viděli hromadně v ulicích podřezávat kuřata, vepře či krávy? Jak by se vám líbilo, kdyby chodníky zbarvila jejich krev, která by byla patrná ještě hodně dlouho po brutální oslavě smrti? Nehledě na to, že usmrcování ostatních hospodářských zvířat se řídí přísnými regulacemi a smí se provádět jen v pečlivě kontrolovaných jatkách. U kaprů však kruté a krvavé zabíjení v nehygienických podmínkách prosincových ulic prováděných často nevyškolenými brigádníky stále tolerujeme.

Nechápu, že tento barbarský zvyk přežívá tak dlouho. V současné době, kdy je v obchodech dostatek čerstvých ryb nejen na Vánoce, ale po celý rok, je hromadné vraždění kaprů zmrzlými rukami prodejců naprosto zbytečné.

Jsem rád, že se dosud lhostejný postoj veřejnosti k tomuto zbytečnému utrpení milionů ryb mění. Už před čtyřmi lety na to upozornila Komerční banka ve spolupráci s influencerkou Lucií Zelinkovou, o rok později se přidal i obchodní řetězec Lidl, který právě s odkazem na zlepšení wellfare zvířat zakázal prodej živých kaprů před svými prodejnami. „Každoroční prodej živých kaprů přináší do českých měst nepěkný obrázek. V předvánoční době se ulice zaplní káděmi s živými kapry, kteří za sebou mají dlouhou a strastiplnou cestu. Zatímco v normálních podmínkách tráví kapr zimu na dně rybníka ve stavu zimního spánku, vánoční kapr je neustále převážen, a to ve stavu naprostého vyčerpání a často i vyhladovění. Přechovávání kaprů v kádích představuje další stres. Ryby jsou na sebe namačkané a nemají dostatek kyslíku. Usmrcení kaprů probíhá často bez kvalifikovaných zaměstnanců, jelikož zákon tato pravidla u prodeje živých kaprů nedefinuje. Přetrvává tedy obava, zdali jsou ryby zabíjeny humánně a nejsou vystaveny dalšímu utrpení,“ vysvětloval tehdy Lidl svůj postoj v kampani Netrap kapra. Lidem jako alternativu nabízí už zpracované kapří filety a podkovy, jejichž dodavatelé zaručují co nejhumánnější přístup k rybám. Postupem času se k zákazu prodeje živých kaprů před svými prodejnami přidaly i další obchodní řetězce jako Billa a Tesco.

Bohužel je to pořád málo, přeplněných kádí plných dusících se ryb čekajících na krutou smrt je v našich ulicích stále velmi mnoho. Moc si přeji, aby toto zbytečné utrpení konečně skončilo a pouliční prodej živých ryb byl konečně minulostí. Pokud ani vám není osud živých tvorů lhostejný, můžete na webových stránkách rybolove.cz podpořit úplný zákaz prodeje živých ryb. Nemusíte se vůbec bát, že byste přišli o možnost koupit si čerstvou rybu. Už dávno je prodávají mnohé obchodní řetězce, můžete zajet i přímo k rybářům. Vánoce mají být svátky klidu a míru. Dopřejme to prosím všem živým tvorům. I těm, kteří se sami bránit nedokáží.

 

RNDr. Evžen Korec, CSc.

ředitel Zoologické zahrady Tábor

předseda Cane Corso klubu ČR

  

Rozlohou největší zoologická zahrada jižních Čech a největší soukromá zoo v Česku ZOO Tábor patří k nejmladším zahradám v Česku. Vznikla v květnu 2015 poté, co ji od insolvenčního správce koupil pražský developer a biolog Evžen Korec. Tím ji zachránil před likvidací a rozprodáním zvířat. Pro veřejnost byla ZOO Tábor otevřena o měsíc později. V roce 2023 ji navštívilo 111 tisíc lidí.  ZOO Tábor jen nejvíce navštěvovaným místem táborského regionu a patří mezi nejnavštěvovanější místa Jihočeského kraje. Zoo je od listopadu otevřená pouze o víkendech od 9:00 do 16:00.

Hlavním posláním zoo je chov a ochrana ohrožených druhů zvířat. Nejvýznamnějším projektem táborské zoo je reintrodukce zubra evropského do přírodních rezervací v Evropě. Podrobnosti o návratu tohoto majestátního tvora a možnosti, jak tento projekt podpořit, lze nalézt na webu www.zazubra.cz. Zásadním vědeckým projektem ZOO Tábor je výzkum dlouhověkosti psů a zubrů, jehož cílem je výrazně prodloužit věk. ZOO Tábor provozuje nejmodernější záchranné centrum CITES pro chladnomilné šelmy v Česku, jeho vybudování spolufinancoval Státní fond životního prostředí. Aktuálně v ZOO Tábor žije přes 535 zvířat, která patří k 81 živočišným druhům. Více než polovina z chovaných druhů patří mezi ohrožené. Generálním sponzorem je EKOSPOL.


Komentáře

Populární příspěvky z tohoto blogu

Hypoindex.cz: Mezi Prahou a kraji ve výrazný rozdíl ve výstavbě nemovitostí pro bydlení

Výrazný rozdíl v bytové výstavbě stále panuje mezi hlavním městem a ostatními kraji. Zatímco v Praze nové výstavbě dlouhodobě dominují bytové domy, v regionech naopak lidé preferují rodinné domy. Může za to nedostatek místa a drahé stavební pozemky v hlavním městě. Podíl bytů v bytových domech však v poslední době roste i jinde. Například v Jihomoravském či Jihočeském kraji letos stavební firmy začaly stavět více bytů právě v bytových domech než v domech rodinných. Vyplývá to z dat Českého statistického úřadu (ČSÚ). Nejvíce nových bytů se za prvních devět měsíců letošního roku začalo stavět v Praze – v rámci nové výstavby celkem 4433 bytů. Drtivá většina (3964) připadá na bytové domy. Naopak ve druhém Středočeském kraji je to naopak. V rodinných domech se zde během prvních tří čtvrtletí letošního roku začalo stavět 2062 bytů, na bytové domy připadá „jen“ 1388 bytů. Rodinné domy převažují ve všech regionech vyjma dvou krajů, kde je situace spe...

Unikátní experiment. Vědci sledují přeměnu pole na druhově bohatou louku

Jedinečnou příležitost sledovat přeměnu intenzivně obhospodařovaného pole na druhově bohatou pastvinu mají nyní vědci v rezervaci velkých kopytníků v Milovicích. Díky vstřícnosti milovické radnice se totiž k pastvině divokých koní a praturů podařilo připojit devítihektarový městský pozemek, který dosud sloužil jako intenzivně obhospodařované pole. Plocha úhoru se bude postupně měnit na druhově bohatou louku, na níž se po dokončení přeměny budou pást stáda divokých koní a praturů. „Vývoj bude z větší části ponechán na přírodě. V první fázi tedy pole zaroste nejrůznějšími druhy plevelů, které se prosazují všude tam, kde byla v minulosti půda hnojena. Od druhého roku se však budou stále více prosazovat nektaronosné luční byliny,“ uvedl Miloslav Jirků z Biologického centra Akademie věd v Českých Budějovicích. Odborníci ale přírodě také pomohou. „S ochranářskými organizacemi pečujícími o maloplošná chráněná území v nejbližším okolí jsme se domluvili, že nám poskytnou část pokosené vegetace ...

Zubři a divocí koně pomáhají ukládat do půdy stovky tun uhlíku každý rok, zjistil výzkum v milovické rezervaci

Zubři a další velcí kopytníci významně pomáhají s ukládáním uhlíku do půdy. Zjistil to výzkum Jihočeských vědců financovaný Technologickou agenturou České republiky v milovické rezervaci velkých kopytníků, ale i dalších rezervacích kde v Česku velcí býložravci žijí. „Půdy ve všech rezervacích velkých kopytníků obsahovaly více organického uhlíku, vyšší podíl stabilního humusu a vykazovaly intenzívnější mikrobiální aktivitu, než v kontrolních plochách. Přirozená pastva tak přispívá k ukládání uhlíku ve formě stabilní organické hmoty, zvyšuje potenciální úrodnost půd a také zvyšuje schopnost půd zadržovat vodu“ upozorňuje Eva Kaštovská z Jihočeské univerzity, hlavní autorka výzkumu. Podle jejích slov právě díky divokým velkým kopytníkům vznikly černozemě, tedy nejúrodnější půdy na planetě. V jedné třetině milovické rezervace velkých kopytníků se tak podle odhadů vědců uložilo za rok přibližně 390 tun uhlíku. Tím se přirozená pastva velkých kopytníků výrazně liší od past...