Přeskočit na hlavní obsah

Táborští lvi si hravě poradí i s nežádaným sněhovým vetřelcem

Sníh v těchto dnech opět pokryl výběhy v táborské zoologické zahradě, čehož si samozřejmě nejvíce užívají zvířata, která pochází z chladnějších oblastí Země. Sněhové nadílky si ale užívají i zvířata, do kterých byste to na první pohled neřekli. Velké pozdvižení způsobil ledový vetřelec, který se z ničeho nic objevil v jednom ze lvích výběhů. Gandalf s Aishou bílého a studeného sněhuláka nejprve nevěřícně okukovali a očichávali, aby se do něj nakonec pořádně pustili. Co jim má co lézt do jejich hájemství! Jak sněhulák dopadl po setkání s králem zvířat, se můžete podívat na facebookovém profilu táborské zoo. https://www.facebook.com/zootaboreu/

V ZOO Tábor žijí dva páry lvů pustinných Samce Simbu a lvici Luenu předloni na začátku listopadu doplnil druhý lví pár, který se nastěhoval do druhého nově postaveného výběhu se zázemím. Samec Gandalf je výjimečný svou bílou barvou, která však není projevem albinismu. Za jeho zbarvení může genetická mutace, která způsobuje ztrátu kožního pigmentu. Tato genetická změna se nazývá leucismus a je extrémně vzácná. Bílí lvi žijí ve volné přírodě jen zcela výjimečně a pouze na jediném místě na světě – v oblasti Timbavati sousedící s Krugerovým národním parkem v Jihoafrické republice. Podle organizace Global White Lion Protection Trust jich ve volné přírodě žije méně než třináct. Samice Aisha má normální zbarvení.


Lvi obývají stepní, lesostepní a polopouštní oblasti převážně východní a v menší míře i západní subsaharské Afriky v počtu 20 až 30 tisíc kusů (nejnižší odhady hovoří o pouhých deseti tisících). Jsou to společenská zvířata a loví ve smečkách. Jejich nejčastější kořistí jsou velcí savci, především kopytníci. Většinou loví samice, samci se lovu účastní jen výjimečně. Ačkoliv loví samice, přednostní právo na ulovenou kořist má vždy dominantní samec.


U lvů se projevuje výrazný pohlavní dimorfismus, hlavním a určujícím rysem lvích samců je jejich hříva. Hlavní role hřívy spočívá v rozpoznání „kvality samce“. Její velikost a zbarvení je znamením kondice, přičemž se zdá, že lvi vnímají tmavou barvu jako signál dominance. Hříva také chrání hrdlo samce v boji s jiným lvem. Většinu dne odpočívají, dokážou prospat až 20 hodin denně. Lvi se páří v jakémkoliv ročním období. V průběhu páření, které trvá několik dní, kopuluje pár pravidelně dvacetkrát až čtyřicetkrát denně. Tento druh je zařazen na seznam CITES. Na listině ohrožených druhů IUCN je africká subpopulace označená jako zranitelná, indická subpopulace jako ohrožená.


ZOO Tábor, která se specializuje na chov a ochranu ohrožených druhů zvířat, je pro veřejnost v zimním období otevřená pouze o víkendech a státních svátcích od 9:00 do 16:00.

 

ZOO Tábor je jednou z nejmladších zoologických zahrad v Česku a zároveň největší v jižních Čechách a největší soukromou zoo v ČR. Rozlehlý přírodní areál láká k příjemným procházkám uprostřed zeleně. Zaměřuje se na chov ohrožených druhů zvířat, nejvýznamnějším projektem je reintrodukce zubra evropského. V táborské zoologické zahradě žije přes 535 zvířat, která patří k 81 živočišným druhům. Generálním sponzorem je developerská společnost Ekospol.

 

Komentáře

Populární příspěvky z tohoto blogu

Zubři a divocí koně pomáhají se zadržováním vody v krajině, zjistil výzkum vědců v milovické rezervaci

Přirozená pastva velkých kopytníků zlepšuje podmínky pro růst vegetace, podporuje ukládání organické hmoty do půdy a zadržování vody v krajině. Ukázal to výzkum vědců z Jihočeské univerzity v milovické rezervaci velkých kopytníků, kde žijí zubři, divocí koně a zpětně šlechtění pratuři, i v několika dalších českých rezervacích. „Celoroční pastva velkých kopytníků sice snižuje průměrné množství rostlinné hmoty nad zemí, ale zároveň zvyšuje její ‘nutriční‘ kvalitu. Porost obsahuje více dusíku a vody, je tedy výživnější pro zvířata a navíc lépe hospodaří s vodou,“ vysvětluje Eva Kaštovská, vedoucí Katedry biologie ekosystémů Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích. Právě tím se přirozená pastva velkých kopytníků zásadně liší od intenzivní pastvy hospodářských zvířat. „Podzemní biomasa rostlin zůstává neovlivněná – nesnižuje se, jak tomu často bývá při intenzivní pastvě, kdy zvířata opakovaně okusují dorůstající nadzemní části rostlin. Díky tomu se porosty s...

Budoucnost ochrany přírody. Drony a roboty se učí likvidovat invazní rostliny. Projekt podpořila Technologická agentura

První měsíce testování má za sebou nová metoda likvidace invazních rostlin s pomocí vyspělých technologií. Projekt, který iniciovala ochranářská společnost Česká krajina, finančně podpořila Technologická agentura České republiky. Ochránci přírody si od vývoje nového postupu slibují rychlejší a levnější odstraňování nebezpečných druhů rostlin z jiných kontinentů, které se vyskytují v milovické rezervaci velkých kopytníků. Jako je lupina mnoholistá, celík kanadský nebo javor jasanolistý. „Tyto druhy rostlin každoročně odstraňujeme díky pomoci dobrovolníků. Přestože se podobných zásahů koná několik ročně, invazní porosty se daří potlačovat jen pomalu, protože se do rezervace šíří z okolních pozemků,“ vysvětlil Dalibor Dostál, ředitel ochranářské společnosti Česká krajina, která milovickou rezervaci založila v roce 2015 ve spolupráci s vědci. Testovaná technologie se zaměřuje také na trnovník akát nebo pajasan žláznatý, které se nevyskytují přímo v rezerva...

Každý druhý dokončený byt je připojen na plyn, problém se zdražováním se týká stovek tisíc lidí

Problém s výrazným zdražováním plynu, jehož ceny v posledních týdnech atakují rekordní hodnoty, mohou mít stovky tisíc domácností. Každý druhý byt dokončený od roku 2000 je totiž připojený na plyn. Více závislé jsou na něm bytové domy, naopak rodinné domy od plynu v posledních letech ustupují, vyplývá z dat Českého statistického úřadu (ČSÚ). Česko je přitom takřka stoprocentně závislé na dodávkách ruského plynu, které mohou být kdykoliv přerušeny. V Česku se od roku 2000 podle ČSÚ dokončilo celkem 545 592 nových bytů. Více než polovina z nich (302 351 bytů, 55,42 procenta) je připojeno na plyn, ať už přímo na plynovodní síť nebo lokální zásobník plynu. Mnohem více jsou na této komoditě závislé byty v bytových domech. Takřka dvě třetiny (63,41 procenta) bytů v bytových domech dokončených v loňském roce je připojena na plyn. Tento podíl se v posledních letech příliš nezměnil, v roce 2000 bylo na plyn připojeno 67,58 procen...