Přeskočit na hlavní obsah

Papouščí kolekce v táborské zoo se rozrostla o vzácného aru arakangu

Kolekce vzácných a ohrožených velkých papoušků, které chová táborská zoologická zahrada, se rozšířila o samce ara arakangu. Do Tábora přicestoval z Německa a měl by vytvořit pár se samicí, která už v táborské zoo žije déle.

Samec papouška ara arakanga Franco z německé zoo je nejnovějším přírůstkem táborské zoologické zahrady. FOTO: ZOO Tábor/Eva Nemravová

 

„Naše zoologická zahrada chová jednu z největších kolekcí vzácných velkých papoušků u nás. Loni jsme jim vybudovali nový moderní ptačí dům, který jim poskytuje nejlepší možné zázemí. Poté, co jsme našim papouškům zajistili nový domov, je naším cílem dopárovat je a vytvořit chovné páry. Proto jsme k naší samici ary arakangy Sparťance přivezli z německého Amerika Tierpark Limbach-Oberfrohna sedmadvacetiletého samce Franca. Jde druh papouška zařazený na seznam CITES do přílohy I, což plně naplňuje hlavní poslání naší zoo: chránit ohrožené druhy zvířat,“ říká ředitel ZOO Tábor Evžen Korec a dodává, že nejde o posledního nového obyvatele ptačího domu, který letos do Tábora přicestuje.

Samec Franco z Německa vytvoří chovný pár se samicí Sparťankou (vlevo). FOTO: ZOO Tábor/Eva Nemravová

Ara arakanga je jako velmi ohrožený druh zařazen do přílohy I celosvětového seznamu CITES. Pochází ze Střední a Jižní Ameriky, jeho domovem jsou vlhké tropické pralesy, savany a říční břehy od Mexika až po Brazílii. Většinou se pohybuje v párech nebo rodinných skupinách až do dvaceti jedinců, tvoří trvalé monogamní svazky. Dospívají kolem pěti let a dožívají se  40 až padesáti let, v lidské péči pak až 75 let. Živí se především semeny, bobulemi, ovocem a ořechy, které vyhledávají vysoko v korunách stromů. Občas požírají hmyz, části rostlin nebo jejich nektar. V přírodě často požírají nezralé plody, které obsahují jedovaté látky a toxiny. Tyto jedy jsou neutralizovány pravidelným požíráním jílu s minerály na březích řek. Ara arakanga je národním ptákem Hondurasu.

 

Rozlohou největší zoologická zahrada jižních Čech a největší soukromá zoo v Česku ZOO Tábor patří k nejmladším zahradám v Česku. Vznikla v květnu 2015 poté, co ji od insolvenčního správce koupil pražský developer a biolog Evžen Korec. Tím ji zachránil před likvidací a rozprodáním zvířat. Pro veřejnost byla ZOO Tábor otevřena o měsíc později. V roce 2025 ji navštívilo 119 400 lidí.  ZOO Tábor je nejvíce navštěvovaným místem táborského regionu a patří mezi nejnavštěvovanější místa Jihočeského kraje. Zoo je v zimním období otevřena pouze o víkendech a státních svátcích od 9:00 do 16:00.

Hlavním posláním zoo je chov a ochrana ohrožených druhů zvířat. Nejvýznamnějším projektem táborské zoo je reintrodukce zubra evropského do přírodních rezervací v Evropě. Podrobnosti o návratu tohoto majestátního tvora a možnosti, jak tento projekt podpořit, lze nalézt na webu www.zazubra.cz. Zásadním vědeckým projektem ZOO Tábor je výzkum dlouhověkosti psů a zubrů, jehož cílem je výrazně prodloužit věk. ZOO Tábor provozuje nejmodernější záchranné centrum CITES pro chladnomilné šelmy v Česku, jeho vybudování spolufinancoval Státní fond životního prostředí. Aktuálně ZOO Tábor vlastní přes 535 zvířat, která patří k 81 živočišným druhům. Více než polovina z chovaných druhů patří mezi ohrožené. Generálním sponzorem je EKOSPOL.

Komentáře

Okomentovat

Populární příspěvky z tohoto blogu

Hypoindex.cz: Mezi Prahou a kraji ve výrazný rozdíl ve výstavbě nemovitostí pro bydlení

Výrazný rozdíl v bytové výstavbě stále panuje mezi hlavním městem a ostatními kraji. Zatímco v Praze nové výstavbě dlouhodobě dominují bytové domy, v regionech naopak lidé preferují rodinné domy. Může za to nedostatek místa a drahé stavební pozemky v hlavním městě. Podíl bytů v bytových domech však v poslední době roste i jinde. Například v Jihomoravském či Jihočeském kraji letos stavební firmy začaly stavět více bytů právě v bytových domech než v domech rodinných. Vyplývá to z dat Českého statistického úřadu (ČSÚ). Nejvíce nových bytů se za prvních devět měsíců letošního roku začalo stavět v Praze – v rámci nové výstavby celkem 4433 bytů. Drtivá většina (3964) připadá na bytové domy. Naopak ve druhém Středočeském kraji je to naopak. V rodinných domech se zde během prvních tří čtvrtletí letošního roku začalo stavět 2062 bytů, na bytové domy připadá „jen“ 1388 bytů. Rodinné domy převažují ve všech regionech vyjma dvou krajů, kde je situace spe...
Okomentovat
Další informace

Unikátní experiment. Vědci sledují přeměnu pole na druhově bohatou louku

Jedinečnou příležitost sledovat přeměnu intenzivně obhospodařovaného pole na druhově bohatou pastvinu mají nyní vědci v rezervaci velkých kopytníků v Milovicích. Díky vstřícnosti milovické radnice se totiž k pastvině divokých koní a praturů podařilo připojit devítihektarový městský pozemek, který dosud sloužil jako intenzivně obhospodařované pole. Plocha úhoru se bude postupně měnit na druhově bohatou louku, na níž se po dokončení přeměny budou pást stáda divokých koní a praturů. „Vývoj bude z větší části ponechán na přírodě. V první fázi tedy pole zaroste nejrůznějšími druhy plevelů, které se prosazují všude tam, kde byla v minulosti půda hnojena. Od druhého roku se však budou stále více prosazovat nektaronosné luční byliny,“ uvedl Miloslav Jirků z Biologického centra Akademie věd v Českých Budějovicích. Odborníci ale přírodě také pomohou. „S ochranářskými organizacemi pečujícími o maloplošná chráněná území v nejbližším okolí jsme se domluvili, že nám poskytnou část pokosené vegetace ...
Okomentovat
Další informace

Zubři a divocí koně pomáhají ukládat do půdy stovky tun uhlíku každý rok, zjistil výzkum v milovické rezervaci

Zubři a další velcí kopytníci významně pomáhají s ukládáním uhlíku do půdy. Zjistil to výzkum Jihočeských vědců financovaný Technologickou agenturou České republiky v milovické rezervaci velkých kopytníků, ale i dalších rezervacích kde v Česku velcí býložravci žijí. „Půdy ve všech rezervacích velkých kopytníků obsahovaly více organického uhlíku, vyšší podíl stabilního humusu a vykazovaly intenzívnější mikrobiální aktivitu, než v kontrolních plochách. Přirozená pastva tak přispívá k ukládání uhlíku ve formě stabilní organické hmoty, zvyšuje potenciální úrodnost půd a také zvyšuje schopnost půd zadržovat vodu“ upozorňuje Eva Kaštovská z Jihočeské univerzity, hlavní autorka výzkumu. Podle jejích slov právě díky divokým velkým kopytníkům vznikly černozemě, tedy nejúrodnější půdy na planetě. V jedné třetině milovické rezervace velkých kopytníků se tak podle odhadů vědců uložilo za rok přibližně 390 tun uhlíku. Tím se přirozená pastva velkých kopytníků výrazně liší od past...
Okomentovat
Další informace