Povolení plošného použití jedů zasáhne celou přírodu. Otrávit se mohou chránění živočichové i domácí mazlíčci, varuje developer Korec

Významný pražský developer, generální ředitel a předseda představenstva společnosti Ekospol Evžen Korec, který je zároveň i ředitelem ZOO Tábor, je znám jako velký milovník zvířat. Jako takový se pravidelně vyjadřuje k aktuálním událostem týkající se ochrany zvířat a přírody obecně. Níže přinášíme jeho komentář k plánům povolit plošné trávení hrabošů.

Výraznou ránu české přírodě chtějí zasadit představitelé ministerstev zemědělství a životního prostředí. Chtějí totiž zemědělcům umožnit plošné rozhazování jednoho z nejprudších jedů po povrchu půdy namísto současného omezeného kladení přímo do děr. Otráví se tak nejen tito hlodavci, ale také další zvířata včetně ohrožených druhů. Velké nebezpečí volně dostupné granule silného jedu představují také pro domácí mazlíčky včetně psů. Navíc hrozí zásadní a dlouhodobé otrávení spodních vod. Toto zvažované uvolnění pravidel je proto nutné razantně odmítnout a naopak použití těchto jedů v české přírodě jednou pro vždy zcela zakázat.

K hubení hrabošů se v Česku používají silné rodenticidy na bázi fosfidů zinku jako jsou například Stutox II či Ratron GW. Sami výrobci těchto silných jedů přitom přímo na obalech varují před jejich použitím ve volné přírodě. „Produkt je klasifikován jako nebezpečný pro životní prostředí. Zabraňte uvolnění do životního prostředí,“ stojí v bezpečnostním listu přípravku Ratron GW, kde se také píše o vysoké toxicitě pro vodní organismy navíc s dlouhodobými účinky. „Nesmí vniknout do podzemních vod, povrchových vod a kanalizace,“ upozorňuje dále výrobce. Ve zkratce to znamená, že se tento jed uvolňuje do spodních vod, které otráví na hodně dlouhou dobu. Při styku s vodou navíc uvolňuje toxické a hořlavé plyny, které se mohou samovolně vznítit. O nebezpečnosti této látky svědčí také pokyn manipulovat s ní pouze v rukavicích odolných proti chemikáliím a v ochranných brýlích s boční ochranou. Ve špatně větraných prostorách je podle výrobce nutná také dýchací maska s filtrem. Takhle nebezpečnou látkou pravidelně otravujeme naši přírodu.

Troufám si tvrdit, že použití tohoto jedu naplňuje skutkovou podstatu týrání zvířat. Fosfid zinečnatý totiž po požití v žaludku hraboše či jiného zvířete reaguje s kyselinou chlorovodíkovou, čímž vznikne toxický plyn fosfan. Ten způsobuje těžké poškození tkání a následnou smrt. Otrávené zvíře opakovaně zvrací, zrychleně dýchá, zrychlí se srdeční činnost a nakonec umírá v silných křečích na zástavu dechu.

Přestože jed cílí primárně na hraboše, ohrožená jsou v podstatě všechna zvířata v zasažené lokalitě. Hromadné neomezené trávení zcela zdecimuje hraboší populaci a navíc povede k ještě závažnějším sekundárním škodám. Vyhubení celého živočišného druhu z určitého území zásadně poškodí místní ekosystém. Nejen, že vypadne jeden z článků potravního řetězce, ale než se tak stane, bude se jed šířit dále. Otrávený hraboš tak může usmrtit také vzácné dravé ptáky včetně sov. Riziko představuje také zbylý jed maskovaný za zrní, který nesežerou hraboši. V daném místě tak jsou vysoce ohrožení všichni ptáci živící se zrním i ostatní živočichové, kteří si zrním zpestřují jídelníček.

Ohrožení by však byli všichni predátoři včetně domácích mazlíčků. Snadno by se totiž mohlo stát, že by mrtvého hlodavce sežral pes, který by se v okolí pohyboval se svým páníčkem. Nebezpečná hranice se pohybuje už v rozmezí 10 až 40 mg na kilogram váhy zvířete, což je dost málo. Pes tak nemusí sezřat jen otráveného hraboše, ale i otrávenou návnadu. Riziko by bylo o to vyšší, pokud by ho zemědělci mohli jen tak rozhazovat po poli.

Plošné použití jedů je navíc v přímém rozporu se zákonem o ochraně přírody a krajiny, protože by při takovéto aplikaci došlo také k usmrcení vzácných zvířat chráněných tímto zákonem. Už nyní každoročně na otravu těmito jedy umírají také zajíci, volavky, čápi, poštolky, káňata či například lasičky. Tedy v mnoha případech zvířata, která pomáhají hraboší populaci redukovat. Použití jedu je tak nejen nesmyslné a nezákonné, ale také kontraproduktivní. Plošné rozhazování jedu na povrchu půdy na svém webu ostře odsoudila také Česká společnost ornitologická.

Jedinou správnou cestou je definitivní zákaz plošného použití jedů ve volné přírodě. Nejen proto, že je to v přímém rozporu se zákonem o ochraně přírody a krajiny, ale hlavně proto, že plošná aplikace těchto brutálních chemikálií dokáže ve zvířecí říši napáchat nenapravitelné škody. Jediným možným způsobem kontroly populace hrabošů, který nepoškozuje přírodu, je biologická metoda spočívající v maximální podpoře živočišných druhů, které hraboše loví.

 

RNDr. Evžen Korec, CSc.

ředitel Zoologické zahrady Tábor

předseda Cane Corso klubu ČR

 

 

Rozlohou největší zoologická zahrada jižních Čech a největší soukromá zoo v Česku ZOO Tábor patří k nejmladším zahradám v Česku. Vznikla v květnu 2015 poté, co ji od insolvenčního správce koupil pražský developer a biolog Evžen Korec. Tím ji zachránil před likvidací a rozprodáním zvířat. Pro veřejnost byla ZOO Tábor otevřena o měsíc později. V roce 2025 ji navštívilo 119 400 lidí.  ZOO Tábor je nejvíce navštěvovaným místem táborského regionu a patří mezi nejnavštěvovanější místa Jihočeského kraje. Zoo je v zimním období otevřena pouze o víkendech a státních svátcích od 9:00 do 16:00.

Hlavním posláním zoo je chov a ochrana ohrožených druhů zvířat. Nejvýznamnějším projektem táborské zoo je reintrodukce zubra evropského do přírodních rezervací v Evropě. Podrobnosti o návratu tohoto majestátního tvora a možnosti, jak tento projekt podpořit, lze nalézt na webu www.zazubra.cz. Zásadním vědeckým projektem ZOO Tábor je výzkum dlouhověkosti psů a zubrů, jehož cílem je výrazně prodloužit věk. ZOO Tábor provozuje nejmodernější záchranné centrum CITES pro chladnomilné šelmy v Česku, jeho vybudování spolufinancoval Státní fond životního prostředí. Aktuálně ZOO Tábor vlastní přes 535 zvířat, která patří k 81 živočišným druhům. Více než polovina z chovaných druhů patří mezi ohrožené. Generálním sponzorem je EKOSPOL.