Přeskočit na hlavní obsah

Praha se za pět let rozrostla o 150 tisíc lidí, bytová výstavba tohle tempo absolutně nestíhá

České hlavní město má mezi ostatními českými regiony výjimečné postavení. Nabízí nejvyšší platy, nejlepší možnost profesního uplatnění a nejlepší podmínky pro život. Není proto divu, že na rozdíl od většiny ostatních krajů se počet Pražanů neustále zvyšuje. Jen za loňský rok se Praha podle aktuálních dat Českého statistického úřadu (ČSÚ) rozrostla o 9204 lidí. Za posledních pět let se počet obyvatel hlavního města zvýšil o takřka 150 tisíc lidí (147 677 lidí). Za stejné období se přitom v Praze v rámci zcela nové výstavby dokončilo jen 26 636 bytů. Na jeden dokončený byt tak připadá pět a půl nového Pražana. Není divu, že se dostupnost bydlení rapidně zhoršuje.

Populaci hlavního města pravidelně zvyšují lidé, kteří se do Prahy přistěhují. Bývá jich více než těch, kteří si najdou nový domov za hranicemi hlavního města. Loni se z hlavního města se odstěhovalo 47 046 lidí, zatímco přistěhovalo 57 432. Pokud započteme přirozený úbytek způsobený rozdílem mezi narozenými a zemřelými, dostaneme se právě k číslu 9204 nových Pražanů.

Oblíbenost Prahy je pochopitelná. Nabízí nejvyšší platy, nejlepší možnost profesního uplatnění, nejbohatší možnosti sportovního i kulturního vyžití, nejdostupnější zdravotní péči, rozsáhlou síť veřejné dopravy, nízkou kriminalitu a pozici jednoho z nejbohatších regionů celé EU. Na tom se nic nezmění ani v blízké budoucnosti, Pražanů tak bude přibývat i v dalších letech.

Ostatně loni aktualizovaná analýza Institutu plánování a rozvoje (IPR) počítá s tím, že se počet Pražanů do roku 2050 zvýší o 300 tisíc lidí. I tato realistická varianta, jak ji sám IPR označuje, by znamenala, že se do Prahy přestěhuje celá Ostrava. IPR správně varuje před nedostatečnou infrastrukturou, poněkud ale opomíjí jiný závažný problém – nedostatek bytů.

Zásadní otázkou totiž je, zda budou mít tito noví obyvatelé hlavního města kde bydlet. Bytová výstavba tomuto demografickému trendu ani trochu nestačí. Za posledních pět let se v hlavním městě podle Českého statistického úřadu (ČSÚ) dokončilo jen 26 636 nových bytů, což nestačilo pokrýt ani přirozený nárůst obyvatel v těchto letech. O jeden nově dokončený byt se tak musí dělit pět a půl nového Pražana. Tento nepoměr je dlouhodobě neudržitelný.

Demografický vývoj mluví jasně – počet obyvatel Prahy bude v budoucnu stále vyšší. Praha by se na to proto měla připravit. Hlavně tím, že nabídne dostatek rozvojových ploch pro velkou bytovou výstavbu. Noví Pražané, ale i dospívající rodilí Pražané budou potřebovat mít kde bydlet. Dostupnost vlastního bydlení je v Praze nejhorší nejen ze všech regionů Česka, ale i jedna z nejhorších v rámci celé EU. Kromě extrémně komplikovaného a pomalého povolování nových staveb to způsobil také zcela vyčerpaný a neaktualizovaný územní plán, který výstavbu tolik potřebných bytů prakticky neumožňuje. Proto je nezbytně nutné do nejdříve schválit nový Metropolitní plán, který umožní výstavbu velkých bytových komplexů s tisícovkami bytů. Bez toho se dostupnost vlastního bydlení v hlavním městě nezlepší.

RNDr. Evžen Korec, CSc.

Generální ředitel a předseda představenstva

EKOSPOL a. s.

Komentáře

Okomentovat

Populární příspěvky z tohoto blogu

Hypoindex.cz: Mezi Prahou a kraji ve výrazný rozdíl ve výstavbě nemovitostí pro bydlení

Výrazný rozdíl v bytové výstavbě stále panuje mezi hlavním městem a ostatními kraji. Zatímco v Praze nové výstavbě dlouhodobě dominují bytové domy, v regionech naopak lidé preferují rodinné domy. Může za to nedostatek místa a drahé stavební pozemky v hlavním městě. Podíl bytů v bytových domech však v poslední době roste i jinde. Například v Jihomoravském či Jihočeském kraji letos stavební firmy začaly stavět více bytů právě v bytových domech než v domech rodinných. Vyplývá to z dat Českého statistického úřadu (ČSÚ). Nejvíce nových bytů se za prvních devět měsíců letošního roku začalo stavět v Praze – v rámci nové výstavby celkem 4433 bytů. Drtivá většina (3964) připadá na bytové domy. Naopak ve druhém Středočeském kraji je to naopak. V rodinných domech se zde během prvních tří čtvrtletí letošního roku začalo stavět 2062 bytů, na bytové domy připadá „jen“ 1388 bytů. Rodinné domy převažují ve všech regionech vyjma dvou krajů, kde je situace spe...
Okomentovat
Další informace

Unikátní experiment. Vědci sledují přeměnu pole na druhově bohatou louku

Jedinečnou příležitost sledovat přeměnu intenzivně obhospodařovaného pole na druhově bohatou pastvinu mají nyní vědci v rezervaci velkých kopytníků v Milovicích. Díky vstřícnosti milovické radnice se totiž k pastvině divokých koní a praturů podařilo připojit devítihektarový městský pozemek, který dosud sloužil jako intenzivně obhospodařované pole. Plocha úhoru se bude postupně měnit na druhově bohatou louku, na níž se po dokončení přeměny budou pást stáda divokých koní a praturů. „Vývoj bude z větší části ponechán na přírodě. V první fázi tedy pole zaroste nejrůznějšími druhy plevelů, které se prosazují všude tam, kde byla v minulosti půda hnojena. Od druhého roku se však budou stále více prosazovat nektaronosné luční byliny,“ uvedl Miloslav Jirků z Biologického centra Akademie věd v Českých Budějovicích. Odborníci ale přírodě také pomohou. „S ochranářskými organizacemi pečujícími o maloplošná chráněná území v nejbližším okolí jsme se domluvili, že nám poskytnou část pokosené vegetace ...
Okomentovat
Další informace

Zubři a divocí koně pomáhají ukládat do půdy stovky tun uhlíku každý rok, zjistil výzkum v milovické rezervaci

Zubři a další velcí kopytníci významně pomáhají s ukládáním uhlíku do půdy. Zjistil to výzkum Jihočeských vědců financovaný Technologickou agenturou České republiky v milovické rezervaci velkých kopytníků, ale i dalších rezervacích kde v Česku velcí býložravci žijí. „Půdy ve všech rezervacích velkých kopytníků obsahovaly více organického uhlíku, vyšší podíl stabilního humusu a vykazovaly intenzívnější mikrobiální aktivitu, než v kontrolních plochách. Přirozená pastva tak přispívá k ukládání uhlíku ve formě stabilní organické hmoty, zvyšuje potenciální úrodnost půd a také zvyšuje schopnost půd zadržovat vodu“ upozorňuje Eva Kaštovská z Jihočeské univerzity, hlavní autorka výzkumu. Podle jejích slov právě díky divokým velkým kopytníkům vznikly černozemě, tedy nejúrodnější půdy na planetě. V jedné třetině milovické rezervace velkých kopytníků se tak podle odhadů vědců uložilo za rok přibližně 390 tun uhlíku. Tím se přirozená pastva velkých kopytníků výrazně liší od past...
Okomentovat
Další informace