Přeskočit na hlavní obsah

Paralýza rozvoje Prahy je u konce. Metropolitní plán umožní výstavbu stovek tisíc bytů

Stovky tisíc bytů vyrostou v následujících letech v hlavním městě na plochách, které byly dlouhodobě nevyužívané. Neaktualizovaný územní plán z roku 1999 se totiž dávno vyčerpal a v podstatě paralyzoval rozvoj celé Prahy. Zablokovaná výstavba nejen bytů, ale i potřebné dopravní infrastruktury, se nyní konečně odblokuje a může se rozběhnout. Zastupitelé totiž po dlouhé diskuzi schválili nový územní plán hlavního města přezdívaný Metropolitní plán. Příprava tohoto velice důležitého dokumentu začala už v roce 2012, dokončit a schválit se ho podařilo až nyní. Jeden z nejbohatších regionů celé EU tak má po dlouhých 27 letech konečně jasno, jakým způsobem a kde se bude v dalším desetiletí rozvíjet.

Jedním z hlavních přínosů nového dokumentu je odblokování brownfieldů a velkých rozvojových ploch, což podle náměstka primátora Petra Hlaváčka umožní výstavbu až 350 tisíc nových bytů. Rozvoj Prahy bude probíhat nejen v širším centru, ale také ve vnějším prstenci města, jako například v Letňanech, Dubči, na Západním městě či v okolí Depa Písnice. Konkrétní dopad bude mít schválení Metropolitního plánu například na náš pozemek v Libni, kde stávající územní plán neumožňuje rezidenční výstavbu. Naopak ten nový s bytovou výstavbou v této lokalitě počítá, díky němu tak můžeme v tomto žádaném místě postavit další dostupné bydlení.

Přijetí Metropolitního plánu zároveň urychlí povolování nových rezidenčních projektů. Aktuálně se jakákoliv výstavba v hlavním městě řídí zastaralým a prakticky vyčerpaným územním plánem z roku 1999 (schválený byl o rok později v roce 2000), který se měl po deseti letech platnosti nahradit novým územním plánem s dalšími rozvojovými plochami. To se nestalo a pozemky určené pro bytovou výstavbu se kvůli tomu prakticky vyčerpaly. Drtivá většina větších rezidenčních projektů se v posledních letech povolovala jen díky tomu, že se složitě vyjednaly takzvané dílčí změny územního plánu. To však celé povolování výrazně komplikuje a prodlužuje, což v konečném důsledku zdražuje nové byty a zhoršuje dostupnost bydlení.

Není pak divu, že se středně velké rezidenční projekty povolují v průměru pět let a výjimkou nejsou ani povolovací řízení táhnoucí se celou dekádu. Už před časem jsme spočítali, že průtahy při povolování prodraží nové byty v průměru o deset procent. Loni na to upozornila i nyní rozpuštěná Národní ekonomická rada vlády, podle které zkrácení povolovacího řízení ze současných deseti let na jeden rok, jak je tomu běžné na západ od našich hranic, sníží cenu bytu o zhruba 15 tisíc korun za metr čtvereční. Za padesátimetrový byt by tak kupující ušetřil tři čtvrtě milionu korun. Dostupnost bydlení by se tak dost zlepšila.

Schválení nového územního plánu je zcela zásadní pro rozvoj Prahy. Bude možné realizovat rozsáhlou bytovou výstavbu i stavbu potřebných dopravních staveb. Spousta velkých lokalit pro bytovou výstavbu zůstávala zablokovaná a tyto plochy zcela zbytečně ležely nedotčené dlouhých 15 let. Dostupnost vlastního bydlení je kvůli tomu v hlavním městě tragická a neustále se zhoršuje. Institut plánování a rozvoje (IPR) v aktualizované prognóze očekává, že se počet Pražanů do roku 2050 zvýší o 300 tisíc. Nový metropolitní plán má být odpovědí na to, kde budou tito noví, ale i stávající Pražané bydlet. Jeho co nejrychlejší uvedení do praxe je proto nezbytné.

RNDr. Evžen Korec, CSc.

generální ředitel a předseda představenstva

EKOSPOL a. s.

Komentáře

Populární příspěvky z tohoto blogu

Hypoindex.cz: Mezi Prahou a kraji ve výrazný rozdíl ve výstavbě nemovitostí pro bydlení

Výrazný rozdíl v bytové výstavbě stále panuje mezi hlavním městem a ostatními kraji. Zatímco v Praze nové výstavbě dlouhodobě dominují bytové domy, v regionech naopak lidé preferují rodinné domy. Může za to nedostatek místa a drahé stavební pozemky v hlavním městě. Podíl bytů v bytových domech však v poslední době roste i jinde. Například v Jihomoravském či Jihočeském kraji letos stavební firmy začaly stavět více bytů právě v bytových domech než v domech rodinných. Vyplývá to z dat Českého statistického úřadu (ČSÚ). Nejvíce nových bytů se za prvních devět měsíců letošního roku začalo stavět v Praze – v rámci nové výstavby celkem 4433 bytů. Drtivá většina (3964) připadá na bytové domy. Naopak ve druhém Středočeském kraji je to naopak. V rodinných domech se zde během prvních tří čtvrtletí letošního roku začalo stavět 2062 bytů, na bytové domy připadá „jen“ 1388 bytů. Rodinné domy převažují ve všech regionech vyjma dvou krajů, kde je situace spe...

Unikátní experiment. Vědci sledují přeměnu pole na druhově bohatou louku

Jedinečnou příležitost sledovat přeměnu intenzivně obhospodařovaného pole na druhově bohatou pastvinu mají nyní vědci v rezervaci velkých kopytníků v Milovicích. Díky vstřícnosti milovické radnice se totiž k pastvině divokých koní a praturů podařilo připojit devítihektarový městský pozemek, který dosud sloužil jako intenzivně obhospodařované pole. Plocha úhoru se bude postupně měnit na druhově bohatou louku, na níž se po dokončení přeměny budou pást stáda divokých koní a praturů. „Vývoj bude z větší části ponechán na přírodě. V první fázi tedy pole zaroste nejrůznějšími druhy plevelů, které se prosazují všude tam, kde byla v minulosti půda hnojena. Od druhého roku se však budou stále více prosazovat nektaronosné luční byliny,“ uvedl Miloslav Jirků z Biologického centra Akademie věd v Českých Budějovicích. Odborníci ale přírodě také pomohou. „S ochranářskými organizacemi pečujícími o maloplošná chráněná území v nejbližším okolí jsme se domluvili, že nám poskytnou část pokosené vegetace ...

Zubři a divocí koně pomáhají ukládat do půdy stovky tun uhlíku každý rok, zjistil výzkum v milovické rezervaci

Zubři a další velcí kopytníci významně pomáhají s ukládáním uhlíku do půdy. Zjistil to výzkum Jihočeských vědců financovaný Technologickou agenturou České republiky v milovické rezervaci velkých kopytníků, ale i dalších rezervacích kde v Česku velcí býložravci žijí. „Půdy ve všech rezervacích velkých kopytníků obsahovaly více organického uhlíku, vyšší podíl stabilního humusu a vykazovaly intenzívnější mikrobiální aktivitu, než v kontrolních plochách. Přirozená pastva tak přispívá k ukládání uhlíku ve formě stabilní organické hmoty, zvyšuje potenciální úrodnost půd a také zvyšuje schopnost půd zadržovat vodu“ upozorňuje Eva Kaštovská z Jihočeské univerzity, hlavní autorka výzkumu. Podle jejích slov právě díky divokým velkým kopytníkům vznikly černozemě, tedy nejúrodnější půdy na planetě. V jedné třetině milovické rezervace velkých kopytníků se tak podle odhadů vědců uložilo za rok přibližně 390 tun uhlíku. Tím se přirozená pastva velkých kopytníků výrazně liší od past...