Přeskočit na hlavní obsah

Počet velkých želv z táborské zoo se zvýšil, nový přírůstek Bohouš váží 16 kilo

Může dorůst až metrové délky a odhaduje se, že se dožije až 150 let. Nejnovější přírůstek táborské zoologické zahrady tak budou obdivovat i budoucí generace návštěvníků. Šestnáctiletý samec želvy ostruhaté, které jsou třetími největšími želvami světa, Bohouš doplní čtveřici želv ostruhatých. Ty táborská zoo získala loni ze záchranného centra v Belgii.

Nový přírůstek táborské zoo Bohouš s ošetřovatelkou Marií Kopeckou. FOTO: ZOO Tábor/Barbora Kubíčková

 

Želva ostruhatá je nejen třetí největší želvou světa, ale přes svou velikost patří k ohroženým druhům zvířat. Je vedena v Seznamu ohrožených zvířat IUCN i v příloze II seznamu CITES.  Jejich chov tak plně naplňuje hlavní poslání naší zoologické zahrady,“ říká ředitel ZOO Tábor Evžen Korec a dodává, že samce Bohouše získala zoo od chovatelky Šnebergové. Už nyní váží skoro šestnáct kilogramů.

Želva ostruhatá je suchozemská želva pocházející ze subsaharské oblasti Afriky, kde žije v suchých stepích a polopouštích. Pro život v těchto vyprahlých částech světa je skvěle vybavená, nejteplejší část dne přečkává ve vyhrabaných podzemních úkrytech s vyšší vlhkostí. Tyto úkryty jsou většinou hluboké kolem tři čtvrtě metru, popsány jsou ale i třímetrové záhraby.

Jde o třetí největší želvu světa, krunýř samců může dorůst až jednoho metru a váha může dosáhnout až 90 kilogramů. Samice bývají o něco menší a lehčí. Odhaduje se, že se tyto želvy dožívají až 150 let. Ostruhatá se želvě říká kvůli dvou až třem výrazným výrůstkům vedle ocasu. Krunýř mají oválný s výraznými prohlubněmi. Barva je písková a dokonale splývá s okolím v polopouštích.

Želva ostruhatá je býložravec, jehož podstatnou část potravy tvoří nejrůznější trávy a rostliny bohaté na vlákninu. Samci spolu velice hlasitě bojují o právo oplodnit samice, ke kopulaci pak dochází od září do října. Zhruba po 60 dnech od oplození začnou samice hledat vhodné místo pro nakladení vajec. Většinou vyhrabou hned několik hnízd, z nichž si nakonec pro snůšku zvolí to nejvhodnější. Budování hnízda trvá mnoho hodin v závislosti na tvrdosti podloží. Po nakladení 15 – 30 vajec je želva pečlivě zahrne hlínou. Mladé želvy se pak líhnou po 90 až 120 dnech.

 

 

Rozlohou největší zoologická zahrada jižních Čech a největší soukromá zoo v Česku ZOO Tábor patří k nejmladším zahradám v Česku. Vznikla v květnu 2015 poté, co ji od insolvenčního správce koupil pražský developer a biolog Evžen Korec. Tím ji zachránil před likvidací a rozprodáním zvířat. Pro veřejnost byla ZOO Tábor otevřena o měsíc později. V roce 2025 ji navštívilo 119 400 lidí.  ZOO Tábor je nejvíce navštěvovaným místem táborského regionu a patří mezi nejnavštěvovanější místa Jihočeského kraje. Zoo je otevřena každý den od 9:00 do 19:00.

Hlavním posláním zoo je chov a ochrana ohrožených druhů zvířat. Nejvýznamnějším projektem táborské zoo je reintrodukce zubra evropského do přírodních rezervací v Evropě. Podrobnosti o návratu tohoto majestátního tvora a možnosti, jak tento projekt podpořit, lze nalézt na webu www.zazubra.cz. Zásadním vědeckým projektem ZOO Tábor je výzkum dlouhověkosti psů a zubrů, jehož cílem je výrazně prodloužit věk. ZOO Tábor provozuje nejmodernější záchranné centrum CITES pro chladnomilné šelmy v Česku, jeho vybudování spolufinancoval Státní fond životního prostředí. Aktuálně ZOO Tábor vlastní přes 535 zvířat, která patří k 81 živočišným druhům. Více než polovina z chovaných druhů patří mezi ohrožené. Generálním sponzorem je EKOSPOL.

Komentáře

Populární příspěvky z tohoto blogu

Zubři a divocí koně pomáhají se zadržováním vody v krajině, zjistil výzkum vědců v milovické rezervaci

Přirozená pastva velkých kopytníků zlepšuje podmínky pro růst vegetace, podporuje ukládání organické hmoty do půdy a zadržování vody v krajině. Ukázal to výzkum vědců z Jihočeské univerzity v milovické rezervaci velkých kopytníků, kde žijí zubři, divocí koně a zpětně šlechtění pratuři, i v několika dalších českých rezervacích. „Celoroční pastva velkých kopytníků sice snižuje průměrné množství rostlinné hmoty nad zemí, ale zároveň zvyšuje její ‘nutriční‘ kvalitu. Porost obsahuje více dusíku a vody, je tedy výživnější pro zvířata a navíc lépe hospodaří s vodou,“ vysvětluje Eva Kaštovská, vedoucí Katedry biologie ekosystémů Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích. Právě tím se přirozená pastva velkých kopytníků zásadně liší od intenzivní pastvy hospodářských zvířat. „Podzemní biomasa rostlin zůstává neovlivněná – nesnižuje se, jak tomu často bývá při intenzivní pastvě, kdy zvířata opakovaně okusují dorůstající nadzemní části rostlin. Díky tomu se porosty s...

Budoucnost ochrany přírody. Drony a roboty se učí likvidovat invazní rostliny. Projekt podpořila Technologická agentura

První měsíce testování má za sebou nová metoda likvidace invazních rostlin s pomocí vyspělých technologií. Projekt, který iniciovala ochranářská společnost Česká krajina, finančně podpořila Technologická agentura České republiky. Ochránci přírody si od vývoje nového postupu slibují rychlejší a levnější odstraňování nebezpečných druhů rostlin z jiných kontinentů, které se vyskytují v milovické rezervaci velkých kopytníků. Jako je lupina mnoholistá, celík kanadský nebo javor jasanolistý. „Tyto druhy rostlin každoročně odstraňujeme díky pomoci dobrovolníků. Přestože se podobných zásahů koná několik ročně, invazní porosty se daří potlačovat jen pomalu, protože se do rezervace šíří z okolních pozemků,“ vysvětlil Dalibor Dostál, ředitel ochranářské společnosti Česká krajina, která milovickou rezervaci založila v roce 2015 ve spolupráci s vědci. Testovaná technologie se zaměřuje také na trnovník akát nebo pajasan žláznatý, které se nevyskytují přímo v rezerva...

Každý druhý dokončený byt je připojen na plyn, problém se zdražováním se týká stovek tisíc lidí

Problém s výrazným zdražováním plynu, jehož ceny v posledních týdnech atakují rekordní hodnoty, mohou mít stovky tisíc domácností. Každý druhý byt dokončený od roku 2000 je totiž připojený na plyn. Více závislé jsou na něm bytové domy, naopak rodinné domy od plynu v posledních letech ustupují, vyplývá z dat Českého statistického úřadu (ČSÚ). Česko je přitom takřka stoprocentně závislé na dodávkách ruského plynu, které mohou být kdykoliv přerušeny. V Česku se od roku 2000 podle ČSÚ dokončilo celkem 545 592 nových bytů. Více než polovina z nich (302 351 bytů, 55,42 procenta) je připojeno na plyn, ať už přímo na plynovodní síť nebo lokální zásobník plynu. Mnohem více jsou na této komoditě závislé byty v bytových domech. Takřka dvě třetiny (63,41 procenta) bytů v bytových domech dokončených v loňském roce je připojena na plyn. Tento podíl se v posledních letech příliš nezměnil, v roce 2000 bylo na plyn připojeno 67,58 procen...