Přeskočit na hlavní obsah

Stavební boom v táborské zoo pokračuje, vzniká záchranné centrum pro teplomilné šelmy i nové domovy pro nosály, primáty a želvy

Stavební boom v táborské zoologické zahradě pokračuje i letos. Aktuálně vzniká záchranné centrum CITES pro teplomilné šelmy a nové moderní výběhy se zázemím pro nosály, primáty a želvy. Většina rozlehlého areálu je přesto stále přístupná, uzavřené je vždy jen bezprostřední okolí stavby. Návštěvníci se tak stále mohou těšit na všechna táborská zvířata, z nichž mnohé patří k ohroženým druhům.

Táborská zoo předloni otevřela první Záchranné centrum CITES pro chladnomilné šelmy v ČR. Zabaveným zvířatům nabízí velkorysé životní podmínky. FOTO: archiv ZOO Tábor

 

Největší a také nejdůležitější stavbou je záchranné centrum pro teplomilné šelmy, jejíž vybudování spolufinancuje Evropská unie. Dokončené bude na jaře příští rok. „U soukromých chovatelů v Česku stále přežívá spousta teplomilných šelem v nevyhovujících podmínkách, často navíc trpí nevhodnou stravou a nedostatečnou veterinární péčí. Stát nemá moc možností, jak to řešit, protože zabavená zvířata nemá prakticky kam umístit. To by mohlo změnit právě budované záchranné centrum, které dokončíme příští rok na jaře. Posláním naší zoologické zahrady je chránit ohrožené druhy zvířat, proto jsme dlouhodobě usilovali také o zřízení záchranného centra právě pro teplomilné šelmy, mezi které patří hlavně lvi. To se nám letos podařilo. Bude podobné, jako je to stávající pro chladnomilné šelmy, které u nás funguje už dva roky. Hlavním rozdílem bude vyhřívané zázemí, které tyto šelmy potřebují,“ říká ředitel ZOO Tábor Evžen Korec. Kromě lvů najdou v chystaném záchranném centru pro teplomilné šelmy dočasný domov například také tygři z tropických oblastí, servali, oceloti či gepardi.

Kromě záchranného centra v táborské zoo aktuálně rostou také nové výběhy se zázemím pro nosály, malé primáty a velkorysé želvárium. „Všechny budujeme podle nejnovějších chovatelských poznatků tak, aby zvířatům poskytly co nejlepší možné podmínky pro život. Po dokončení budou patřit k nejmodernějším ze všech evropských zoologických zahrad. I přes tento stavební boom se návštěvníci nemusí vůbec bát, že by je to nějak zásadněji omezilo. Stále se dostanou ke všem zvířatům,“ doplňuje ředitel zoo Korec.

Táborská zoologická zahrada se po změně územního plánu výrazně rozvíjí. V posledních letech vyrostly například nový moderní výběh se zázemím pro surikaty či rovnou dva výběhy pro lvy. Nových bazénků se dočkali medvědi hnědí i baribalové, vlci arktičtí i tygr ussurijský Rocky. Vylepšení a modernizace se dočkaly prakticky všechny výběhy.

Nejzásadnější stavba vyrostla už před dvěma roky. „V roce 2024 jsme vybudovali Záchranné centrum CITES pro chladnomilné šelmy, které bylo prvním takovým centrem v Česku a stále zůstává jediným záchranným centrem pro chladnomilné šelmy u nás. Dočasný domov v něm mohou nalézt tygr ussurijský, puma americká, chladnomilné druhy levhartů a všechny druhy rysů a vlků. Vždy jde o zvířata zabavená státem jejich chovatelům ať už proto, že je chovali bez povolení, v nevyhovujících podmínkách nebo je týrali. Centrum spolufinancované Státním fondem životního prostředí jsme postavili v souladu s nejmodernějšími chovatelským trendy, zabavená zvířata tak u nás mají ten největší možný komfort. Kromě velkorysého výběhu s přístřeškem mají k dispozici také jezírko pro plavání, vyhlídkovou palandu, terénní val sloužící jako další vyhlídka a kmeny pro zábavu i broušení drápů. Stín naleznou pod vysázenými stromy. Že podobné centrum v ČR dlouhodobě chybělo, se ukázalo krátce po otevření, protože během malé chvíle bylo zaplněno,“ říká ředitel ZOO Tábor Evžen Korec.

 

 

Rozlohou největší zoologická zahrada jižních Čech a největší soukromá zoo v Česku ZOO Tábor patří k nejmladším zahradám v Česku. Vznikla v květnu 2015 poté, co ji od insolvenčního správce koupil pražský developer a biolog Evžen Korec. Tím ji zachránil před likvidací a rozprodáním zvířat. Pro veřejnost byla ZOO Tábor otevřena o měsíc později. V roce 2025 ji navštívilo 119 400 lidí.  ZOO Tábor je nejvíce navštěvovaným místem táborského regionu a patří mezi nejnavštěvovanější místa Jihočeského kraje. Zoo je otevřena každý den od 9:00 do 19:00.

Hlavním posláním zoo je chov a ochrana ohrožených druhů zvířat. Nejvýznamnějším projektem táborské zoo je reintrodukce zubra evropského do přírodních rezervací v Evropě. Podrobnosti o návratu tohoto majestátního tvora a možnosti, jak tento projekt podpořit, lze nalézt na webu www.zazubra.cz. Zásadním vědeckým projektem ZOO Tábor je výzkum dlouhověkosti psů a zubrů, jehož cílem je výrazně prodloužit věk. ZOO Tábor provozuje nejmodernější záchranné centrum CITES pro chladnomilné šelmy v Česku, jeho vybudování spolufinancoval Státní fond životního prostředí. Aktuálně ZOO Tábor vlastní přes 535 zvířat, která patří k 81 živočišným druhům. Více než polovina z chovaných druhů patří mezi ohrožené. Generálním sponzorem je EKOSPOL.

Komentáře

Populární příspěvky z tohoto blogu

Zubři a divocí koně pomáhají se zadržováním vody v krajině, zjistil výzkum vědců v milovické rezervaci

Přirozená pastva velkých kopytníků zlepšuje podmínky pro růst vegetace, podporuje ukládání organické hmoty do půdy a zadržování vody v krajině. Ukázal to výzkum vědců z Jihočeské univerzity v milovické rezervaci velkých kopytníků, kde žijí zubři, divocí koně a zpětně šlechtění pratuři, i v několika dalších českých rezervacích. „Celoroční pastva velkých kopytníků sice snižuje průměrné množství rostlinné hmoty nad zemí, ale zároveň zvyšuje její ‘nutriční‘ kvalitu. Porost obsahuje více dusíku a vody, je tedy výživnější pro zvířata a navíc lépe hospodaří s vodou,“ vysvětluje Eva Kaštovská, vedoucí Katedry biologie ekosystémů Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích. Právě tím se přirozená pastva velkých kopytníků zásadně liší od intenzivní pastvy hospodářských zvířat. „Podzemní biomasa rostlin zůstává neovlivněná – nesnižuje se, jak tomu často bývá při intenzivní pastvě, kdy zvířata opakovaně okusují dorůstající nadzemní části rostlin. Díky tomu se porosty s...

Budoucnost ochrany přírody. Drony a roboty se učí likvidovat invazní rostliny. Projekt podpořila Technologická agentura

První měsíce testování má za sebou nová metoda likvidace invazních rostlin s pomocí vyspělých technologií. Projekt, který iniciovala ochranářská společnost Česká krajina, finančně podpořila Technologická agentura České republiky. Ochránci přírody si od vývoje nového postupu slibují rychlejší a levnější odstraňování nebezpečných druhů rostlin z jiných kontinentů, které se vyskytují v milovické rezervaci velkých kopytníků. Jako je lupina mnoholistá, celík kanadský nebo javor jasanolistý. „Tyto druhy rostlin každoročně odstraňujeme díky pomoci dobrovolníků. Přestože se podobných zásahů koná několik ročně, invazní porosty se daří potlačovat jen pomalu, protože se do rezervace šíří z okolních pozemků,“ vysvětlil Dalibor Dostál, ředitel ochranářské společnosti Česká krajina, která milovickou rezervaci založila v roce 2015 ve spolupráci s vědci. Testovaná technologie se zaměřuje také na trnovník akát nebo pajasan žláznatý, které se nevyskytují přímo v rezerva...

Každý druhý dokončený byt je připojen na plyn, problém se zdražováním se týká stovek tisíc lidí

Problém s výrazným zdražováním plynu, jehož ceny v posledních týdnech atakují rekordní hodnoty, mohou mít stovky tisíc domácností. Každý druhý byt dokončený od roku 2000 je totiž připojený na plyn. Více závislé jsou na něm bytové domy, naopak rodinné domy od plynu v posledních letech ustupují, vyplývá z dat Českého statistického úřadu (ČSÚ). Česko je přitom takřka stoprocentně závislé na dodávkách ruského plynu, které mohou být kdykoliv přerušeny. V Česku se od roku 2000 podle ČSÚ dokončilo celkem 545 592 nových bytů. Více než polovina z nich (302 351 bytů, 55,42 procenta) je připojeno na plyn, ať už přímo na plynovodní síť nebo lokální zásobník plynu. Mnohem více jsou na této komoditě závislé byty v bytových domech. Takřka dvě třetiny (63,41 procenta) bytů v bytových domech dokončených v loňském roce je připojena na plyn. Tento podíl se v posledních letech příliš nezměnil, v roce 2000 bylo na plyn připojeno 67,58 procen...