Protimedvědí šílenství na Slovensku odnesla i mláďata. Zastřelit je může jen psychicky nemocný člověk, říká developer Korec

Významný pražský developer, generální ředitel a předseda představenstva společnosti Ekospol Evžen Korec, který je zároveň i ředitelem ZOO Tábor, je znám jako velký milovník zvířat. Jako takový se pravidelně vyjadřuje k aktuálním událostem týkajícím se ochrany zvířat a přírody obecně. Níže přinášíme jeho komentář ke střílení medvědů na Slovensku.

Protimedvědí šílenství na Slovensku dosáhlo vrcholu. O víkendu tam zastřelili medvědici a neušetřili ani její dvě mláďata. I ona doplatila na hysterii a masivní střílení tohoto chráněného živočicha, kterého jsme u východních sousedů svědky už několik let. Nikdo mi nevymluví, že zastřelit jakékoliv mládě může jen člověk duševně chorý nebo naprostý psychopat. Takovou prasárnu neodsuzují jen lidé, kteří mají zvířata rádi, ale i většina myslivců.

Další příklad bezbřehé lidské krutosti se stal v katastru slovenské obce Sučany. U sjezdu z dálnice D1 na Turany v okresu Martin nalezli zraněného muže a hned měli jasno, že ho napadl medvěd. Přestože žádný důkaz útoku dosud nebyl zveřejněn, zabijácké komando eufemisticky přezdívané zásahový tým ihned do vzduchu poslalo dva drony s termovizí. Smůlu měla medvědice se dvěma mláďaty, protože právě ona byla prvním medvědem, na kterého drony narazily. Zásahový tým ani na chvíli neváhal a medvědici zastřelil. Šílenství však neskončilo, krvelační lovci zabili také obě medvědí mláďata. To je naprosto nepochopitelné a neomluvitelné barbarství.

Zbytečné zabití tří zvířat medvědí vrazi odůvodnili údajným bezprostředním ohrožením zdraví a života obyvatel v těsné blízkosti dopravní infrastruktury. Že jde o prokazatelnou lež, dokládá už jen to, že medvědy museli střelci hledat pomocí termovize. Evidentně byli zalezlí a schovaní, takže žádné bezprostřední ohrožení nepředstavovali. Nehledě na to, že ani nikdo jasně neprokázal, že právě takhle medvědice na někoho útočila. Bohužel se zrovna nacházela nejblíž, za což zaplatila životem vlastním i svých mláďat.

Ozbrojeným lovcům je přitom úplně jedno, jakého medvěda zastřelí. Medvědi se na Slovensku střílí plošně bez prověření, zda jsou opravdu problémoví. Ochránci přírody z uskupení My sme les ve spolupráci s organizací Aevis a VIA IURIS proto na slovenské ministerstvo životního prostředí, které vydává výjimky pro odstřel, podali už přes 30 žalob týkajících se zbytečného zabití 175 medvědů. Slovenský soud na základě těchto žalob zrušil výjimku na odstřel osmi medvědů, sedm z nich však bylo zabito už před soudním rozhodnutím. Soud argumentoval mimo jiné tím, že ministerstvo nedostatečně identifikovalo medvědy určené k usmrcení a neprozkoumalo jiné alternativy než je usmrcení.

Naprosto skandálně reagoval i náměstek slovenského ministra životního prostředí Filip Kuffa, který je aktuálně obžalovaný za nebezpečné vyhrožování, který už předem odráží kritiku zcela zbytečnou otázkou, zda měli nejdříve oslovit zoologické zahrady. A nepřímo přiznal i to, že žádnou identifikaci ani pokus o plašení vůbec nedělali, což je v jasném rozporu se zákonem. Nicméně na tuto zbytečnou otázku rád odpovím. Ano, jednoznačně měli nalézt jiné řešení než smrt. Medvědice žádné bezprostřední nebezpečí nepředstavovala, byl proto dostatek času vyřešit to humánnější cestou. Umístění v zoologické zahradě by bylo optimální řešení. Jako ředitel zoologické zahrady, která medvědy hnědé chová, vím moc dobře, o čem mluvím. Před časem jsem dokonce s jednou špičkovou evropskou zoo domluvil umístění medvěda, který se pohyboval v okolí obcí na Valašsku. Že jiné řešení než smrtící střelba vždy existuje, dokládají i medvědi žijící v novém výběhu pod Stezkou korunami stromů v Jánských Lázních. I oni byli odchyceni ve volné přírodě. Střelba tak ve většině případů není nutná a jde jen a pouze o ukojení touhy lovců po krvi a zajímavé trofeji.

Na to, že je střílení medvědů neospravedlnitelné a zbytečné, upozornilo před časem také Investigatívne centrum Jána Kuciaka (ICJK), které analyzovalo pět desítek odstřelů od června do září 2024. Ani jeden ze zastřelených medvědů v tomto sledovaném období nebyl tím, který zaútočil na člověka. Zásahové týmy tvořené převážně myslivci od začátku loňského roku do 1. července zastřelili celkem 81 medvědů, přestože ministerstvo životního prostředí za stejné období evidovalo „jen“ patnáct útoků medvěda na člověka. Typický je případ z Liptovského Mikuláše, kde lovci zastřelili medvěda, o kterém tvrdili, že napadl člověka. Mluvčí Štátné ochrany prírody uvedla, že útočil dospívající pravděpodobně samec o hmotnosti 80 až 100 kilogramů. Zásahový tým přesto zastřelil sedmdesátikilovou samici a vydával ji za toho medvěda, který měl útočit. Rozpory nikdo neřešil.

Stejně jako nikdo neřešil to, že z pěti desítek zastřelení analyzovaných ICJK u jedenácti zcela chyběl nutný záznam o tom, proč se daného jedince rozhodli zastřelit. Šest medvědů lovci zastřelili až měsíc po jejich identifikaci a to i přes to, že se v tomto období k vesnici už nepřiblížili. Většina z padesáti zkoumaných medvědů byla zastřelena v lese nebo na loukách a polích mimo obce, někteří i přesto, že reagovali na plašení.

Slováci se prostě rozhodli, že zdecimují celý živočišný druh, který je přitom na území EU chráněný. A jsou stále efektivnější. Zatímco v letech 2022 a 2023 bylo na Slovensku zastřeleno dohromady 19 medvědů, v roce 2024 to už bylo 92 zastřelených zvířat. Loni pak počet zastřelených medvědů přesáhl dvě stovky na 213 zastřelených medvědů. Od začátku letošního roku pak podle posledních údajů zásahový tým zastřelil už 28 medvědů. Pokud k tomu připočítáme také medvědy zabité pytláky či při nehodách, dostaneme se na více než čtyři stovky mrtvých medvědů od roku 2023. Slováci tak během pouhých tří let zdecimovali zhruba třetinu všech medvědů žijících na jejich území.

Pokud bude odstřel pokračovat tímto tempem, zůstanou medvědi na Slovensku už jen v zoologických zahradách. Hodnověrný průzkum stavu medvědí populace provedla v roce 2023 Univerzita Karlova, podle jejíž studie žije na Slovensku maximálně 1275 medvědů hnědých, přičemž tato populace je dlouhodobě stabilní. Potvrdila se tak data posledního podobného průzkumu vedeného prof. Ing. Paulem, PhD. z Technická univerzity vo Zvolene z roku 2013, podle kterého žilo na Slovensku maximálně 1490 medvědů hnědých. Karlova univerzita stejně jako Technická univerzita ze Zvolena vycházela ze sběru vzorků v terénu, analýzy DNA a komplexního modelování celkové populace na základě zjištěných dat. Je tedy jasně vidět, že se medvědí populace na Slovensku za deset let nijak zásadně nezvětšila, naopak došlo k mírnému zmenšení. Úbytek medvědí populace nyní akcelerovalo právě masivní střílení.

Paradoxně však ani krvavé hody myslivců a lovců řešení problémů s medvědy nepřineslo, což nejlépe ukazují statistiky útoků na člověka. Zatímco v roce 2022 jich bylo 9 a o rok později 11, loni počet útoků i přes rekordní odstřely narostl až na 17 případů. Nesmyslné a hloupé plošné zabíjení medvědů tak zcela jasně nevede ke slibovanému snížení útoků medvědů na člověka.

Řešením by byla hlavně změna chování člověka. Zásadní podíl na růstu konfliktů s medvědy a jeho častějšího výskytu v blízkosti lidských sídel totiž mají hlavně myslivci. V posledních letech totiž masivně zřizovali takzvaná krmiště, kam naučili medvědy pravidelně chodit za dostupnou potravou. Tato krmiště, kterých je na Slovensku takřka sedm tisíc, mají na nárůst konfliktních situací zcela zásadní podíl. Medvědi zjistili, že na nich naleznou potravu a naučili se na tato místa chodit. Není to jen můj názor, dlouhodobě a opakovaně na to upozorňují i různé ekologické organizace, například spolek Prales dětem. Alarmující je hlavně to, že myslivci tato krmiště zřizují doslova na dohled od rodinných domů, čímž medvědy lákají přímo mezi obyvatele obcí. Na lákání medvědů a jejich následné focení dlouho lákal přímo Státní podnik Lesy Slovenskej republiky. Za 120 eur poskytoval službu „pozorování a fotografování medvědů na místě vábení“. Dokonce i státní podnik tak přispěl k tomu, že si medvědi zvykli na pohyb v blízkosti lidí. O tomhle se ale na Slovensku příliš nemluví.

Troufám si tvrdit, že hlavním viníkem současného chování medvědů na Slovensku jsou právě myslivci, kteří je nejprve naučili chodit za snadno dostupným jídlem mezi lidi a nyní proti nim nejhlasitěji brojí a lobbují za jejich masivní odstřel.

Řešením je tato krmiště úplně zrušit, protože se jasně prokázalo, že ani k lákání divokých prasat prakticky nefungují. Divoká prasata dokáží poměrně rychle a efektivně reagovat na přítomnost lovců a dokonce i změnit svůj „denní rozvrh“, což se ukázalo například při bombastickém nasazení policejních odstřelovačů v lesích na Liberecku a Jablonecku. Prasata na přítomnost policejních střelců zareagovala tím, že se za potravou začala vydávat až ráno, kdy policisté už odjeli.

Lidé z obcí v blízkosti lesa a hlavně hoteliéři pak často nedodržují doporučení, jak nakládat s odpadem. Vyhazují zbytky jídla a potravin do nezabezpečených kontejnerů, kam pak medvědi chodí jako do samoobsluhy. Přitom by stačilo tyto odpadky správně zabezpečit proti přístupu. Pokud se k nim medvěd nedostane bez námahy, příště už nepřijde.

Medvěd hnědý je v rámci Evropské unie chráněným druhem a je součástí přílohy II Bernské úmluvy, tedy úmluvě o ochraně evropské fauny, flóry a přírodních stanovišť. Na jeho ochranu EU zcela oprávněně vynakládá nejvíce peněz ze všech ohrožených druhů zvířat. Slovensko se rozhodlo evropskou legislativu ignorovat. Už loni na jaře schválil slovenský parlament novelu zákona o ochraně přírody, která umožnila střílet medvědy i v případě, že nedošlo k útoku na člověka. Stačí, když se v dané lokalitě vyhlásí mimořádná situace, a lovecké eldorádo je tady. K vyhlášení mimořádné situace přitom není nutné zjišťovat, zda medvědi v dané lokalitě opravdu představují riziko. Evropské právo přitom umožňuje odstřel jen prokazatelně problémových jedinců a to ještě jen v případě přímého ohrožení života člověka. Slovenský zákon ale hlavně praxe je tak zcela jednoznačně v rozporu s evropskou legislativou.

Musím také zdůraznit, že přes mediální strašení nepředstavují medvědi hnědí na Slovensku pro lidi problém. Pokud se člověk pohybuje po značených turistických trasách a má případně svého psa pod dohledem, nemusí se nijak bát. Medvěd se mu vyhne. Oproti obecným představám medvědi hnědí neloví, jejich potravu z 90 procent tvoří rostlinná potrava. Medvěd může být nebezpečný pro člověka pouze tehdy, pokud cítí ohrožený. Typicky jde o matky s mláďaty nebo medvěda, na kterého doráží nehlídaný pes. Pak opravdu může v obraně zaútočit. Takovým situacím se ale dá poměrně snadno vyhnout. Zásadní je nechodit mimo značené cesty, mít psa pod dohledem na vodítku a nepohybovat se v hůře dostupných částech lesa v noci nebo těsně před setměním. Střílení řešením není.

 

RNDr. Evžen Korec, CSc.

ředitel Zoologické zahrady Tábor

předseda Cane Corso klubu ČR

 

Rozlohou největší zoologická zahrada jižních Čech a největší soukromá zoo v Česku ZOO Tábor patří k nejmladším zahradám v Česku. Vznikla v květnu 2015 poté, co ji od insolvenčního správce koupil pražský developer a biolog Evžen Korec. Tím ji zachránil před likvidací a rozprodáním zvířat. Pro veřejnost byla ZOO Tábor otevřena o měsíc později. V roce 2025 ji navštívilo 119 400 lidí.  ZOO Tábor je nejvíce navštěvovaným místem táborského regionu a patří mezi nejnavštěvovanější místa Jihočeského kraje. Zoo je v zimním období otevřena pouze o víkendech a státních svátcích od 9:00 do 16:00.

Hlavním posláním zoo je chov a ochrana ohrožených druhů zvířat. Nejvýznamnějším projektem táborské zoo je reintrodukce zubra evropského do přírodních rezervací v Evropě. Podrobnosti o návratu tohoto majestátního tvora a možnosti, jak tento projekt podpořit, lze nalézt na webu www.zazubra.cz. Zásadním vědeckým projektem ZOO Tábor je výzkum dlouhověkosti psů a zubrů, jehož cílem je výrazně prodloužit věk. ZOO Tábor provozuje nejmodernější záchranné centrum CITES pro chladnomilné šelmy v Česku, jeho vybudování spolufinancoval Státní fond životního prostředí. Aktuálně ZOO Tábor vlastní přes 535 zvířat, která patří k 81 živočišným druhům. Více než polovina z chovaných druhů patří mezi ohrožené. Generálním sponzorem je EKOSPOL.