Přeskočit na hlavní obsah

Ceny nových bytů v Praze dál rostou, metr čtvereční zdražil na průměrných 97 233 Kč


Ceny nových bytů v Praze neustále rostou, byť v posledním loňském čtvrtletí zdražování zpomalilo. Průměrná cena za jeden metr čtvereční nového bytu v nabídkách developerů na konci loňského roku vzrostla na 97 233 korun, což představuje nárůst oproti předchozímu čtvrtletí o 2,5 procenta. Za celý loňský rok tak nové byty v hlavním městě zdražily o 13,5 procenta. Za průměrný 55metrový byt tak zájemce nyní zaplatí 5,35 milionu korun, zatímco o rok dříve by ho vyšel na 4,7 milionu korun. Vyplývá to z podrobných statistik společnosti Ekospol, která pražský rezidenční trh monitoruje už dvanáct let.

„Na začátku loňského roku dosahovala průměrná cena nových bytů v nabídkách pražských developerů 85 653 korun za metr čtvereční. O čtvrt roku později průměrná cena vzrostla na 91 897 korun za metr čtvereční a v polovině roku se zvedla na 92 917 korun za metr čtvereční. Třetí čtvrtletí uzavíralo s průměrnou cenou 94 894 korun za metr čtvereční a další růst jsme zaznamenali i na konci roku, byť už ne tak velký,“ shrnuje hlavní výsledky analýzy generální ředitel a předseda představenstva developerské společnosti Ekospol Evžen Korec a dodává, že analýza se týká pouze cen samotného bytu a nezahrnuje příplatky za sklep a garážové stání.
„Zájemce o nový byt tak většinou zaplatí ještě více, protože tyto položky bývají povinnou součástí koupě. Developeři je však v cenících zpravidla evidují zvlášť, aby tím opticky snížili cenu nabízeného bytu,“ doplňuje Korec.
Růst cen nových bytů v loňském roce měl tři hlavní příčiny - zablokovaný stavební proces, nedostatek pozemků vhodných k bytové výstavbě a výrazné zdražení stavebních prací. „Právě zdražování na straně dodavatelů stavebních prací je výrazným faktorem, který se projevuje v konečné ceně nových bytů. Hlavně u řemeslníků v posledních měsících pozorujeme nárůst ceny meziročně o desítky procent,“ říká Korec, podle kterého se zlepšení nedočkáme ani v následujících měsících.

„Očekávám proto, že ceny nových bytů v Praze budou stagnovat či nepatrně růst zhruba kolem pěti procent. Zatím nevidím žádné impulsy, které by ceny bytů tlačily dolů. Zdražování stavebních prací, hlavně ze strany řemesel, bude pokračovat, protože na stavební firmy bude stále více dopadat nedostatek pracovníků. V příštím roce se nevyřeší ani zaseknutý povolovací proces, byť ministerstvo pro místní rozvoj připravuje jak novelu stavebního zákona tak zcela novou normu. Ani rychlejší novela však nepřijde během několika měsíců, než totiž projde standardním povolovacím procesem, bude tu příští podzim. Tedy pokud půjde vše bez problémů, což se příliš očekávat nedá,“ předpovídá další vývoj Korec.
Z nedávno zveřejněné statistiky Ekospolu vyplynulo, že se v Praze během loňského roku prodalo nejméně bytů za posledních šest let, celkem jen 4530 nových bytů, což představuje meziroční pokles o 16 procent. Zároveň je to nejhorší výsledek od roku 2012.

Komentáře

Populární příspěvky z tohoto blogu

Hypoindex.cz: Mezi Prahou a kraji ve výrazný rozdíl ve výstavbě nemovitostí pro bydlení

Výrazný rozdíl v bytové výstavbě stále panuje mezi hlavním městem a ostatními kraji. Zatímco v Praze nové výstavbě dlouhodobě dominují bytové domy, v regionech naopak lidé preferují rodinné domy. Může za to nedostatek místa a drahé stavební pozemky v hlavním městě. Podíl bytů v bytových domech však v poslední době roste i jinde. Například v Jihomoravském či Jihočeském kraji letos stavební firmy začaly stavět více bytů právě v bytových domech než v domech rodinných. Vyplývá to z dat Českého statistického úřadu (ČSÚ). Nejvíce nových bytů se za prvních devět měsíců letošního roku začalo stavět v Praze – v rámci nové výstavby celkem 4433 bytů. Drtivá většina (3964) připadá na bytové domy. Naopak ve druhém Středočeském kraji je to naopak. V rodinných domech se zde během prvních tří čtvrtletí letošního roku začalo stavět 2062 bytů, na bytové domy připadá „jen“ 1388 bytů. Rodinné domy převažují ve všech regionech vyjma dvou krajů, kde je situace spe...

Unikátní experiment. Vědci sledují přeměnu pole na druhově bohatou louku

Jedinečnou příležitost sledovat přeměnu intenzivně obhospodařovaného pole na druhově bohatou pastvinu mají nyní vědci v rezervaci velkých kopytníků v Milovicích. Díky vstřícnosti milovické radnice se totiž k pastvině divokých koní a praturů podařilo připojit devítihektarový městský pozemek, který dosud sloužil jako intenzivně obhospodařované pole. Plocha úhoru se bude postupně měnit na druhově bohatou louku, na níž se po dokončení přeměny budou pást stáda divokých koní a praturů. „Vývoj bude z větší části ponechán na přírodě. V první fázi tedy pole zaroste nejrůznějšími druhy plevelů, které se prosazují všude tam, kde byla v minulosti půda hnojena. Od druhého roku se však budou stále více prosazovat nektaronosné luční byliny,“ uvedl Miloslav Jirků z Biologického centra Akademie věd v Českých Budějovicích. Odborníci ale přírodě také pomohou. „S ochranářskými organizacemi pečujícími o maloplošná chráněná území v nejbližším okolí jsme se domluvili, že nám poskytnou část pokosené vegetace ...

Zubři a divocí koně pomáhají ukládat do půdy stovky tun uhlíku každý rok, zjistil výzkum v milovické rezervaci

Zubři a další velcí kopytníci významně pomáhají s ukládáním uhlíku do půdy. Zjistil to výzkum Jihočeských vědců financovaný Technologickou agenturou České republiky v milovické rezervaci velkých kopytníků, ale i dalších rezervacích kde v Česku velcí býložravci žijí. „Půdy ve všech rezervacích velkých kopytníků obsahovaly více organického uhlíku, vyšší podíl stabilního humusu a vykazovaly intenzívnější mikrobiální aktivitu, než v kontrolních plochách. Přirozená pastva tak přispívá k ukládání uhlíku ve formě stabilní organické hmoty, zvyšuje potenciální úrodnost půd a také zvyšuje schopnost půd zadržovat vodu“ upozorňuje Eva Kaštovská z Jihočeské univerzity, hlavní autorka výzkumu. Podle jejích slov právě díky divokým velkým kopytníkům vznikly černozemě, tedy nejúrodnější půdy na planetě. V jedné třetině milovické rezervace velkých kopytníků se tak podle odhadů vědců uložilo za rok přibližně 390 tun uhlíku. Tím se přirozená pastva velkých kopytníků výrazně liší od past...