Stavíme prahu

Česká národní banka (ČNB) plánuje další nesystémový zásah do hypotečního trhu, políčeno má na takzvané investiční hypotéky. Od dubna příštího roku by podle centrálních bankéřů měly pro investiční hypotéky platit přísnější pravidla. Jakékoliv takové zásahy do fungujícího trhu jsou ale podle developera Evžena Korce z Ekospolu zbytečné. Nejnovější restrikce se má týkat takzvaných investičních nemovitostí, za které ČNB považuje třetí a další obytnou nemovitost, případně pokud žadatel kupuje nemovitost kvůli dalšímu pronájmu. V takovém případě by měly banky od dubna dodržovat limit LTV 70 procent a DTI 7. To znamená, že žadatel může dostat hypotéku v maximální výši 70 procent ceny kupované nemovitosti, zbylých 30 procent musí zaplatit ze svého. Hodnota 7 ukazatele DTI pak říká, že celkové dluhy žadatele nesmí přesáhnout sedminásobek ročního příjmu. "Tuto další regulaci hypotečního trhu považuji za zbytečnou hned z několika důvodů. První je to, že se týká jen velmi malého počtu...

Výrazný rozdíl v bytové výstavbě stále panuje mezi hlavním městem a ostatními kraji. Zatímco v Praze nové výstavbě dlouhodobě dominují bytové domy, v regionech naopak lidé preferují rodinné domy. Může za to nedostatek místa a drahé stavební pozemky v hlavním městě. Podíl bytů v bytových domech však v poslední době roste i jinde, například v Jihomoravském či Jihočeském kraji letos stavební firmy začaly stavět více bytů právě v bytových domech než v domech rodinných. Vyplývá to z dat Českého statistického úřadu (ČSÚ). Nejvíce nových bytů se za prvních devět měsíců letošního roku začalo stavět v Praze - v rámci nové výstavby celkem 4433 bytů. Drtivá většina (3964) připadá na bytové domy. Naopak ve druhém Středočeském kraji je to naopak. V rodinných domech se zde během prvních tří čtvrtletí letošního roku začalo stavět 2062 bytů, na bytové domy pak připadá „jen“ 1388 bytů. "Rodinné domy převažují ve všech regionech vyjma dvou krajů, kde je situac...

Desítky let myslivci v České republice smutně sledují, jak v krajině dramaticky ubývá drobná zvěř, která byla dříve v přírodě běžná. Kromě zajíců jde především o ptáky zemědělské krajiny, jako jsou koroptve nebo křepelky. Nyní myslivci získali překvapivého spojence. Koroptve pomáhají do krajiny vracet divocí koně a další velcí kopytníci. „Koroptve se v pastevní rezervaci úspěšně rozmnožují každou sezonu, každoročně zde potkáváme rodičovské páry s kuřaty. I letos jsme tak na pastvině u Milovic sledovali početné rodinky koroptví, které jsou jinak v krajině stále vzácnější,“ popisuje Miloslav Jirků z Biologického centra Akademie věd České republiky. Koroptvím vyhovuje v krajině pestrá mozaika různých stanovišť, kde je větší nabídka potravy a úkrytových možností. Na jaře potřebují skrýt hnízdo ve vyšším porostu. Později vyhledávají místa, kde se střídají plochy nízkých trávníků, kde se jim dobře pohybuje a kde například mohou oschnout promoklá kuřata po deštích, s trávníky vyššími. Vyšší t...

Nového maskota Středočeského kraje představila dnes Středočeská centrála cestovního ruchu na brněnském veletrhu GO – Regiontour. Pratur Karlík by měl pomáhat do středních Čech lákat další návštěvníky. Pratuři se ve středních Čechách objevili znovu po staletích v roce 2015 v rezervaci v bývalém vojenském prostoru Milovice, kam je přivezla ochranářská organizace Česká krajina. Unikátní projekt, který spojuje ochranu přírody s šetrnou turistikou, se stal okamžitě magnetem pro návštěvníky. „Střední Čechy nabízejí celou řadu lákadel a zajímavostí. Jsme nesmírně rádi, že ze stovek možných symbolů se maskotem kraje stal právě pratur inspirovaný naším projektem,“ uvedl Dalibor Dostál, ředitel ochranářské organizace Česká krajina. Bývalý vojenský prostor se v roce 2015 stal prvním místem na světě, kde se v rámci jedné rezervace vyskytují všechny tři druhy původních velkých kopytníků Evropy: divocí koně, zubři a zpětně šlechtění pratuři. I díky tomu má projekt celosvětovou publicitu na pěti kont...

Jedinečnou příležitost sledovat přeměnu intenzivně obhospodařovaného pole na druhově bohatou pastvinu mají nyní vědci v rezervaci velkých kopytníků v Milovicích. Díky vstřícnosti milovické radnice se totiž k pastvině divokých koní a praturů podařilo připojit devítihektarový městský pozemek, který dosud sloužil jako intenzivně obhospodařované pole. Plocha úhoru se bude postupně měnit na druhově bohatou louku, na níž se po dokončení přeměny budou pást stáda divokých koní a praturů. „Vývoj bude z větší části ponechán na přírodě. V první fázi tedy pole zaroste nejrůznějšími druhy plevelů, které se prosazují všude tam, kde byla v minulosti půda hnojena. Od druhého roku se však budou stále více prosazovat nektaronosné luční byliny,“ uvedl Miloslav Jirků z Biologického centra Akademie věd v Českých Budějovicích. Odborníci ale přírodě také pomohou. „S ochranářskými organizacemi pečujícími o maloplošná chráněná území v nejbližším okolí jsme se domluvili, že nám poskytnou část pokosené vegetace ...

P ojezdy těžké vojenské techniky se uskutečnily na pastvině zubrů a divokých koní u Benátek nad Jizerou v bývalém vojenském prostoru Milovice. Pásový obrněný transportér tam pomáhal s obnovou lokality díky spolupráci se spolky branných činností a vojenských klubů zapojených do projektu Military Experience. „Zopakovali jsme pojezdy v místech, kde se uskutečnily již na jaře. Po téměř tři desetiletí tato část vojenského prostoru zarůstala náletovými křovinami. Těžká vojenská technika nám pomáhá urychlit redukci dřevin, která by přirozenou cestou trvala několik let. Jsme proto rádi, že nám vojenské kluby tímto způsobem pomohly,“ ocenil spolupráci Dalibor Dostál, ředitel ochranářské organizace Česká krajina. Zatímco na jaře vojenské kluby přijely s kolovým obrněným transportérem, nyní k pojezdům využili bojové vozidlo pěchoty známé pod zkratkou BVP. Někteří členové vojenských spolků se pojezdů zúčastnili i v dobových uniformách. Stejně jako na jaře, se těžká technika s náročným prostředím „...

Jedním z vrcholů projektu 100 let české státnosti ve Středočeském kraji se stal vznik knihy se stejnojmenným názvem, kterou vydal Středočeský kraj. Exkluzivní encyklopedie představuje deset dekád historie a současnosti Středočeského kraje od roku 1918 do roku 2018. Každá kapitola knihy obsahuje nejvýznamnější vybraná historická a současná témata související se Středočeským krajem. Některé materiály dosud nikdy nebyly publikované. „Koncept rozsáhlé knižní publikace je unikátní. Kniha 100 let české státnosti ve Středočeském kraji je dílem s trvalou hodnotou, která bude sloužit nejen k reprezentativním a propagačním účelům, ale má i nenásilně vzdělávací charakter. Podařilo se získat opravdu výjimečný dobový materiál a já děkuji všem, kteří se na vzniku knihy podíleli,“ uvedla hejtmanka Jaroslava Pokorná Jermanová. Součástí výpravné publikace jsou také informace o rezervaci velkých kopytníků, která vznikla v roce 2015 v bývalém vojenském prostoru Milovice. V části věnované desetiletí 2009 ...

Ještě před několika staletími měly exotické druhy dřevin punc něčeho originálního a jedinečného. Bývaly ozdobou zámeckých parků a podobnou roli později hrály také u parků městských a v městské zeleni obecně. Obliba cizokrajných dřevin však došla tak daleko, že v současnosti jsou vzácností spíše původní, domácí druhy. „Ať jede člověk do kteréhokoliv města Evropy, všude vidí v parcích a stromořadích stejné druhy – platany, duby červené, akáty, pajasany žláznaté, tůje, sakury… Podobně, jako volnou krajinu, postihla i městskou zeleň homogenizace, takže v parcích téměř nepoznáte, jestli jste v Helsinkách nebo v Barceloně,“ upozorňuje Dalibor Dostál, ředitel ochranářské společnosti Česká krajina. Obliba exotických druhů nejen vytlačila původní dřeviny z městské zeleně, ale má i další negativní vlivy. Právě z parků a zahrad se totiž začaly šířit některé nebezpečné, invazní druhy dřevin. Týká se to například akátů nebo pajasanů, které v současnosti patří k velkým hrozbám pro biologickou rozman...

Do fialova se zbarvily stráně v lokalitě Havranické vřesoviště, kde se od loňského května pase stádo divokých koní z anglického Exmooru. Ještě před rokem přitom v těchto místech dominovaly agresivní druhy trav, které koniklece a další kvetoucí byliny z těchto míst dlouhodobě vytlačovaly. „Rozdíl oproti loňskému roku je obrovský, jsme nesmírně rádi, že divocí koně pomohli po středočeských Milovicích zachránit další významnou stepní lokalitu,“ uvedl Dalibor Dostál, ředitel ochranářské společnosti Česká krajina, která pastvu divokých koní v Národním parku Podyjí zajišťuje. Pastva jiných zvířat by přitom tak pozitivní efekt neměla. „Divocí koně se při pastvě zaměřují především na agresivní druhy trav a vytvářejí tak prostor pro kvetoucí byliny. Zároveň svými kopyty rozrušují souvislý drn travních porostů a umožňují semenům květin lépe se uchytit v půdě,“ doplnil Dalibor Dostál. Koniklec velkokvětý je v Česku chráněný jako silně ohrožený druh. Zároveň patří na Seznam přísně chráněných druhů...

Díky velkým kopytníkům se milovické pastviny dočkaly dalšího návratu. Po letech se tam objevily barevné koberce jarních bylin. Skoro tři desítky let od odchodu armády přitom bylo jaro na milovických pláních docela jednotvárné, zelené jarní trávníky zpestřovaly jen kvetoucí stromy. Pastva velkých kopytníků od roku 2015 vrátila do bývalého vojenského prostoru u Milovic zaniklé biotopy suchých květnatých trávníků. Tím umožnila návrat řady vzácných druhů rostlin a živočichů. Na jaře tam však stále něco chybělo. Výrazné jarní byliny v těchto místech totiž vymizely, když vojenský prostor po odchodu armády zarostl agresivními trávami. Jaro tak bylo v těchto místech v uplynulých třiceti letech šťavnatě zelené jako jinde, v zeleném pažitu však chyběly květy. Posly jara proto byly jen kvetoucí dřeviny jako divoké slivoně, třešně a hrušně polničky, nikoliv však byliny. První koberce kvetoucích bylin se objevovaly až v druhé půli května, kdy začínají kvést kopretiny a šalvěje. „Typické jarní bylin...

Cenu Josefa Vavrouška za výjimečný počin v sídle Senátu převzal Dalibor Dostál, ředitel ochranářské společnosti Česká krajina. Prestižní ocenění udělované Nadací Partnerství obdržel za přelomový projekt pastvy velkých kopytníků, který ochranářská organizace realizuje od roku 2015 ve středočeských Milovicích a od roku 2018 v Národním parku Podyjí. „Podstatná část tohoto ocenění patří kolegovi Miloslavu Jirků, se kterým od počátku na projektu společně pracujeme. Stejně tak musím poděkovat všem, kteří projekt podpořili v době, kdy šlo jen o nápad popsaný na několika stránkách papíru. Ať už šlo o podporu finanční nebo poskytnutí pozemků. Bez nich by tento projekt, který v současnosti přináší skvělé výsledky, nikdy nevznikl,“ uvedl Dalibor Dostál. Poděkoval také porotě, která ho vybrala mezi třiadvaceti kandidáty, a Tomáši Růžičkovi, řediteli Samostatného odboru vnějších vztahů Agentury ochrany přírody a krajiny, který ho na cenu nominoval. „Výsledky, které jsou za Daliborovou prací vidět, ...

Oblíbené turistické vizitky si mohou odnést návštěvníci z cesty do rezervace velkých kopytníků v bývalém vojenském prostoru Milovice. Nabízejí je informační centra v Milovicích i v Benátkách nad Jizerou. Každé má svoji vlastní variantu turistické vizitky. V Milovicích je hlavním motivem vizitky klisna se třemi hříbaty, v Benátkách nad Jizerou celé stádo divokých koní ve stepi, hříbě a zubří samice s mládětem. „Turistické vizitky se během let staly fenoménem. Děti si je vozí jak ze školních výletů, tak z cest se svými rodiči. Jsme moc rádi, že je informační centra v obou městech zařadila mezi upomínkové předměty nabízené turistům. Pro mnohé sběratele je právě nabídka vizitky na daném místě důležitá při plánování výletu,“ ocenil Dalibor Dostál, ředitel ochranářské organizace Česká krajina, která rezervaci velkých kopytníků v roce 2015 založila. Organizace zatím cílenou propagaci rezervace pro turisty nezahájila, protože zatím nezískala konečnou podobu. Přesto od jejího založení za atrakt...

Řadě chráněných druhů brouků pomáhají vytvářet podmínky k přežití divocí koně a další velcí kopytníci v rezervaci v bývalém vojenském prostoru Milovice. Mezi ty nejzajímavější patří jedovaté majky. V rezervaci se vyskytuje majka fialová i majka obecná. „Majky jsou nápadně velcí brouci, zejména samice jsou typické obřím zadečkem, kde schraňují tisíce vajíček. Z nich se líhnou larvičky, které se pak na květech přichycují samotářských včel, nechají se odnést do jejich hnízda, kde nakonec parazitují na včelím plodu a zásobách potravy,“ vysvětluje Lucie Ambrožová z Přírodovědecké fakulty Jihočeské univerzity, která se monitoringem brouků v rezervaci zabývá. „Dospělé jedince potkáme nejčastěji od března do května na teplých loukách, kde vyhledávají plochy holé půdy, jako stezky, prachová koupaliště zvířat, v nouzi i krtiny. V průběhu svého životního cyklu potřebují majky květnaté louky, kde žijí jejich hostitelské samotářské včely, ale také teplé nízké trávníky s dostatkem holé půdy, kde se ...

Krátký filmový dokument s názvem   Návrat velkých kopytníků  mohou sledovat diváci na internetu. Přírodopisný snímek zveřejnila na svém   YouTube kanálu  ochranářská společnost Česká krajina. Režisérem dokumentu je Marián Polák, který před časem natočil například celovečerní film Planeta Česko. Pod stejným snímkem je podepsaný také autor scénáře nového filmu Jan Hošek. Dokument Návrat velkých kopytníků seznamuje diváky s vlivem těchto býložravců na vývoj české krajiny. Stručně popisuje také charakteristické znaky jednotlivých druhů a jejich historii. Poslední část filmu je věnována obnově krajiny poté, co byli velcí kopytníci vysazení v první tuzemské pastevní rezervaci v bývalém vojenském prostoru Milovice. „Když Marián Polák natáčel před několika lety v naší rezervaci část svého úžasného dokumentu Planeta Česko, říkal jsem si, že by bylo výborné, aby se za velkými kopytníky ještě vrátil. Jsem velmi rád, že se to v rámci krátkého dokumentu věnovaného těmto charizmat...