Stavíme prahu

Nepřirozenou plantáž borovic vystřídá na okraji rezervace velkých kopytníků v bývalém vojenském prostoru Milovice přirozený les tvořený několika druhy listnatých stromů s výrazným zastoupením dubů. Ochránci přírody proto v letošním roce instalovali oplocenku chránící semenáčky dubů a dalších listnatých stromů před okusem zvěří. „Duby patří k biologicky nejdůležitějším stromům evropské přírody. Na duby je vázáno nejvíce druhů hmyzu ze všech dřevin našeho kontinentu. Zejména staré duby jsou doslova pokladnicemi biologické rozmanitosti. Za několik desítek let navíc poskytnou velkým kopytníkům stín a na podzim žaludy, kterými zubři i další kopytníci s oblibou doplňují zásoby před zimou,“ uvedl Miloslav Jirků z Biologického centra Akademie věd České republiky. Než duby začnou plnit svoji ekologickou funkci, uplyne řada desetiletí. „Již v antice lidé říkali, že velká společnost je taková, ve které muži sázejí stromy, o nichž vědí, že v jejich stínu nebudou odpočívat. Také semenáčky dubů, pro

Procházka krajinou, při níž by turisty při pohledu na přírodní scenérie nerušily tovární komíny, rozhledny, sloupy elektrického vedení, vysílače, budovy, větrné elektrárny a další projevy lidské přítomnosti, je v tuzemsku téměř nemožná. V České republice totiž stále ubývají místa, která by nebyla zasažena vizuálním smogem způsobeným nejrůznějšími technickými stavbami rozesetými v krajině. „Není to bohužel daň za nezbytný pokrok, ale spíše ledabylého zacházení s krajinou při umisťování infrastruktury v ní. Mnohé země světa ukazují, že chránit nenarušené výhledy v krajině je možné. Příkladem pro Česko by mohla být třeba Jihoafrická republika. Tam je nedílnou součástí ochrany přírody termín „sightshed“ označující krajinný prostor, který člověk vidí při pobytu v přírodních rezervacích. V tomto prostoru jsou přísná pravidla pro umisťování infrastruktury. Ochrana krajiny před vizuálním smogem je dokonce automatickou součástí plánů péče o národní parky a jiné rezervace. Díky tomu lze i v reze

Miliony korun každý rok ušetří divocí koně a další velcí kopytníci vlastníkům pozemků, na kterých se rozkládají pastevní rezervace založené ochranářskou společností Česká krajina. Projekt, na kterém od počátku spolupracují vědci z Biologického centra Akademie věd České republiky a dalších vědeckých a univerzitních institucí, tak potvrzuje jeden ze svých hlavních cílů – přispět ke zkvalitnění a zároveň výraznému zlevnění péče o českou přírodu. V bývalém vojenském prostoru Milovice a v Národním parku Podyjí zajišťují v současnosti velcí kopytníci pastevní management na ploše 418 hektarů. Vlastníkům pozemků tak jen v letošním roce ušetřil 15 milionů 48 tisíc korun. Údaj vychází z oficiálního ceníku Ministerstva životního prostředí pro rok 2021, který stanovuje náklady na zajišťování extenzivní pastvy na 30 000 korun na hektar. Zároveň u chudých trávníků, kam spadají i rezervace v Milovicích a Podyjí, počítá s dalšími nutnými náklady ve výši 20 procent. Pastva divokých koní tak vlastníkům

Krásy rezervace divokých koní, zubrů a praturů v bývalém vojenském prostoru Milovice zachycuje příležitostný poštovní aršík, který zítra vydává Česká pošta. Aršík vychází v rámci série Ochrana přírody, která již ztvárnila české národní parky a nejznámější chráněné krajinné oblasti. Autory výtvarného návrhu jsou Jaromír a Libuše Knotkovi, rytinu vytvořil Martin Srb. Aršík zachycuje nejen stáda velkých kopytníků, tedy zubry, divoké koně z Exmooru a zpětně šlechtěné pratury, ale také některé druhy květin, motýlů, brouků, ptáků a dalších organizmů, pro které pastva velkých kopytníků vytváří vhodné podmínky. Na aršíku tak nemůže chybět modrásek hořcový Rebelův na hořci křížatém, chrobák ozbrojený, dudek chocholatý nebo listonoh letní. Známky v hodnotě 23 Kč, 26 Kč, 27 Kč a 30 Kč jsou v rámci aršíku vytištěné ocelotiskem z ploché desky kombinovaným s vícebarevným ofsetem v nákladu 33 000 kusů. „Série aršíků věnovaná národním parkům a chráněným krajinným oblastem patří k tomu nejkrásnějšímu,

Mít vlastní domov je snem většiny lidí u nás. Developerská společnost Ekospol, která letos slaví 30 let úspěšného fungování na trhu, tento sen pomohla splnit více než deseti tisícům lidí. Ti nalezli domov v novém bytě v některém z 57 dokončených velkých rezidenčních projektů. Třicetiletá cesta Ekospolu je příkladem, jak se z jedné malé začínající firmy, kterých v devadesátých letech vznikaly tisíce, může stát lídr trhu ovlivňující podobu mnoha míst Prahy. Zároveň je nejdéle úspěšně fungující ze všech velkých developerů. Celé úspěšné podnikání přitom začalo poměrně nenápadně, během vědeckého pobytu na univerzitě v německém Göttingenu. „ Ekospol, který byl zapsán v obchodním rejstříku Městského soudu v Praze už v roce 1992 na svátek Martiny 17. července, jsem zakládal s tím, že jsem chtěl využít znalostí a zkušeností z Německa. Zde jsem měl možnost z blízka sledovat, jak tento vyspělý realitní trh funguje. Právě tohle know-how bylo největším bohatstvím nově vzniklé společnosti ,“ vzpom

Velký úspěch si připsal tříčlenný tým vědců z Jihočeské univerzity a České zemědělské univerzity. Prestižní časopis Animal Cognition jim vydal článek přinášející překvapivé výsledky ve výzkumu chování koní, konkrétně v otcovském chování hřebců. „Přestože jsme očekávali, že chování hřebců vůči hříbatům bude do určité míry pozitivní, výsledky překvapily i nás,“ vysvětlila Kateřina Šandlová, etoložka z Jihočeské univerzity. „Nejen, že je hřebec vůči svým potomkům mnohem tolerantnější než klisny, ale na rozdíl od klisen se aktivně účastní her se svými potomky. Kromě toho je hřebec oproti klisnám preferován i při dalších sociálních interakcích. Těmi jsou přátelské očichávání a klapání čelistí, jež je specifickým chováním mladých jedinců vyjadřujícím respekt k příjemci,“ doplnila Kateřina Šandlová. Výzkum se konal v minulých letech v rezervaci divokých koní a dalších velkých kopytníků ve středočeských Milovicích. Zájem o hřebce projevovali především hřebečci. „Proto usuzujeme, že hřebec by p

Tři místnosti a rozloha od 60 do 79 metrů čtverečních. Tak vypadá nejčastější byt v Česku. Nejvíc Čechů bydlí ve vlastním domě, jen v Praze a Karlovarském kraji převažuje bydlení v bytových domech. Vyplývá to z údajů ze Sčítání 2021 o bytech, které zveřejnil Český statistický úřad (ČSÚ). Celkem statistici evidují 4,48 milionu obydlených bytů, což je o 9,1 procenta více než při předchozím sčítání v roce 2011. Nejvíce bytů má tři místnosti, takových je v celém Česku 1,4 milionu. Více než milion (1,027 milionu) je také dvoupokojových bytů. Třetí místo v četnosti obsadily byty se čtyřmi místnostmi, kterých statistici napočítali 729 590. Více než čtvrtinu bytů se zjištěnou plochou tvoří byty s rozlohou od 60 do 79 metrů čtverečních. Takových je v celém Česku 1,188 milionu. O něco menších bytů s rozlohou 40 až 59 metrů čtverečních eviduje ČSÚ 788 211. Nejmenších bytů do 39 metrů čtverečních je v Česku 290 tisíc, z toho 61 298 v hlavním městě. Naopak nejvíce největších bytů v rozlohou přesahu

Majestátně prochází svým výběhem a rozvážně se rozhlíží kolem. Právě takové chvíle jsou nejlepší pro pořízení fotografie vzácného jeřába mandžuského, který žije v táborské zoologické zahradě. Návštěvníci při pohledu na jeřába Nicka zjistí, proč zrovna tito ptáci hrají významnou roli v mytologii a výtvarném umění velké části východní Asie. V Japonsku, kde jeřába mandžuského nazývají tančó, je dokonce národním symbolem a je chráněn zvláštním zákonem jako národní kulturní bohatství. V taoismu jsou symbolem dlouhověkosti a nesmrtelnosti. Jeřábi mandžuští jsou také známi svými krásnými zásnubními tanci a výraznými hlasovými projevy. Jeřábi mandžuští jsou druhým největším druhem jeřábů. Ve volné přírodě v současnosti žije méně než tři tisíce jedinců, čímž se jeřáb mandžuský řadí mezi nejohroženější druhy ptáků. Hnízdí na Sibiři a na zimu jeřábi migrují na jih do Koreje, Číny, Taiwanu a Japonska. Největším ohrožením v jejich domovině je pro ně destrukce a postupný úbytek přirozených mokřa

Někdo drží volný byt pro děti, až vyrostou, jiný ho plánuje rekonstruovat, další pak jen spoléhá na pravidelný růst hodnoty bytu. Mnoho majitelů nabízí byt ke krátkodobému pronájmu, což se vedení hlavního města dlouhodobě snaží zatím neúspěšně omezit. Ať jsou důvody jakékoliv, neobsazených bytů jsou v hlavní městě desítky tisíc. V loňském roce jich bylo 93 627, což představuje 13 procent z celkových 721 332 bytů. Vyplývá to z údajů ze Sčítání 2021 o bytech, které zveřejnil Český statistický úřad (ČSÚ). V rámci celého Česka evidují statistici celkem 859 894 neobydlených bytů, zatímco těch obydlených je podle ČSÚ 4 480 139. Nejvíce neobydlených bytů, 120 215, je ve Středočeském kraji. "Důvody pro držení neobsazeného bytu mohou být různé, jak už jsem naznačil výše. I majitel, který se rozhodne byt nabídnout na nájemním trhu, nemá hned vyhráno. Sehnat solidního a pravidelně platícího nájemníka není nic jednoduchého. Zákony chrání spíše nájemníka, zbavit se nepoctivců je hodně náročné