Stavíme prahu

Jako v soví mateřské škole to často vypadá v sovích voliérách táborské zoologické zahrady. Zoo totiž pravidelně a úspěšně odchovává mláďata všech chovaných druhů sov včetně těch velice ohrožených. Loni tak osazenstvo táborské zoo rozšířilo hned sedm mláďat z volné přírody rychle mizící sovy pálené a dvě mláďata puštíka obecného. Kromě nich táborská zoo v minulosti odchovala také sovici sněžní a puštíky bradaté. Mláďata sovy pálené v táborské zoologické zahradě. FOTO: archiv ZOO Tábor   Chov sov, které jsou nedílnou součástí české přírody, plně zapadá do konceptu táborské zoo, jejímž posláním je chov a ochrana ohrožených druhů zvířat. „Vzácným sovám jsme u nás vytvořili ty nejlepší možné podmínky. Před časem jsme vybudovali nové voliéry, v nichž se sovám velmi daří. Dokládá to i to, že se pravidelně rozmnožují. Sovy pálené nakladly vejce dokonce jen malou chvíli poté, co jsme je získali a přivezli k nám do Tábora. Čtyři samce a tři samice sovy ...

Současné teploty klesající hluboko pod nulu nutí spoustu lidí obléct teplejší oblečení nebo raději vůbec nevycházet z vyhřátého domova. Podobně to má o mnoho zvířat, která preferují teplejší počasí. Přesto v táborské zoologické zahradě žije mnoho zvířat, která si mrazivé počasí vysloveně užívají. Patří k nim i maskot ZOO Tábor – tygr Rocky. Tygr ussurijský totiž pochází z mrazivých oblastí Sibiře, kde teploty běžně klesají i mnoho desítek stupňů pod nulu. Není proto divu, že v těchto dnech tráví na sněhu co nejvíce času. Bílou nadílku neopustí ani při jídle. Tygr ussurijský, kterého chová táborská zoologická zahrada, patří k velice ohroženým druhům zvířat. Ve volné přírodě přežívá jen posledních pár stovek jedinců. Jde o největší kočkovitou šelmu a vrcholového predátora. To znamená, že kromě člověka nemá přirozeného nepřítele. Dokáže ulovit i dospělého medvěda, většinou se ale živí jelení zvěří a divokými prasaty. Velice dobře plave a dokáže ulovit i rybu. ...

Personalisté se nestačí divit, s jak zkreslenými představami se dnes zájemci ucházejí o nabízenou práci. Už cca před dvěma lety začalo být u zájemců patrné, že mají vysoké mínění o svých schopnostech nebo nereálné představy o platových možnostech. A toto „sebevědomí“ uchazečů o práci překvapivě neklesá ani v posledních měsících, kdy mnohé firmy začaly pod dopadem koronavirových restrikcí propouštět a na trhu práce neustále přibývá těch, kdo hledají práci. K 31. červenci evidoval Úřad práce ČR téměř 280 000 uchazečů o práci, což je o 10 tisíc víc než v červnu a o téměř 75 tisíc víc než loni v červenci. V meziročním srovnání se tedy počet zájemců o práci zvýšil o více než čtvrtinu. Jen v Praze evidoval úřad práce koncem července zhruba 29 500 uchazečů, což představuje meziměsíční přírůstek o více než 2000 uchazečů a v meziročním porovnání to znamená zvýšení počtu nezaměstnaných o 10 500. Nárůst zájemců o práci v hlavním městě byl tedy minulý měsíc o více než třetinu vyšší než vloni v čer...

Ještě 30 let po pádu socialismu lze u některých zaměstnanců pozorovat socialistický přístup k práci. Nelze říci, že by svou práci snad přímo flákali, ale pro takové pracovníky bývá typické, že dávají přednost pohodlí a pomalejšímu tempu. Vlastní aktivita jim bývá cizí a zbytečné lpění na maličkostech jim dává prostor pro to, aby svůj přístup dále upevňovali. Překvapivé pak je, že se to týká i mladších lidí, tedy takových ročníků, které socialismus ani nezažily. Zejména menší soukromé firmy se s podobnými zaměstnanci rychle rozloučí, ale existují pracoviště, která jako kdyby podobné typy přímo přitahovala. Schopnější a kreativnější kolegové jsou pak v každodenní společnosti lidí s popisovaným přístupem vystaveni riziku, že postupně začnou některé pracovní návyky přebírat – ke škodě své i svých blízkých. Pro schopné odborníky s praktickými zkušenostmi totiž existují možnosti, jak mohou své znalosti na pracovním trhu velmi dobře „prodat“. Jedenou z nich je například to, že zkušený odborní...

Riziko nákazy virem SARS-CoV2 zřejmě přispěje k zániku velkých kancelářských prostor – tzv. open space – kde pracuje ve velkém kancelářském prostoru i několik desítek lidí současně. I když k tomuto pracovnímu prostředí zaznívaly výhrady už v minulosti, teprve doba koronavirová mu začíná zvonit pomyslným umíráčkem. „Když do tehdejšího Československa v 90. letech přišla módní vlna takzvaných open space, podivoval jsem se, jak masivně se to tady rozšířilo. Bylo to v době, kdy na západ od nás už se od obrovských kancelářských prostor ustupovalo, protože se ukázalo, že negativa převyšují přínos pro práci v takovém prostředí,“ říká generální ředitel developerské firmy Ekospol Evžen Korec. Připomíná, že neustálý ruch a hluk na obrovském kancelářském prostoru ruší zaměstnance při práci, snižuje produktivitu práce a navíc i zvyšuje riziko přenosu nakažlivých onemocnění. Tato firma proto nikdy open space nevytvořila, po celou dobu své existence setrvává u klasických kanceláří pro z...

Co Čech, to chalupář. Toto rčení dlouhodobě potvrzuje i statistika, podle níž jsou Češi z pohledu počtu chat a chalup využívaných k rekreaci v přepočtu na obyvatele na druhém místě na celém světě. Stále více lidí tráví své víkendy v klidu své druhé rekreační nemovitosti a právě první jarní dny a týdny jsou každoročně ve znamení návratu k zazimovaným chalupám. Na co si ale při prvním příjezdu v sezóně dát největší pozor? „ Letošní koronavirová epidemie a kvůli ní přijatá bezprecedentní opatření ovlivnila i chalupářskou sezónu. Někteří lidé, kteří zůstali několik týdnů nuceně doma, raději trávili volno mimo městský ruch a rozhodli se proto strávit karanténu v klidu na své chalupě. Spousty volného času pak využili například pro dlouhodobě odkládané opravy či náročnější rekonstrukce. Mnozí chalupáři ale čekali, až nejpřísnější omezení limitující pohyb obyvatelstva pominou. Jistě k tomu přispěli také časté zmínky v médiích o tom, jak nepřátels...

Přinášíme starší komentář generálního ředitele a předsedy představenstva developerské společnosti Ekospol a ředitele ZOO Tábor Evžena Korce k problematice družstevního bydlení. Dostupnost vlastního bydlení je kvůli zablokovanému procesu povolování nových staveb a zastaralému územnímu plánu v Praze stále horší. Vedení města se proto snaží najít recept, jak dostat bytovou výstavbu v hlavním městě opět do normálu. Tím nejaktuálnějším plánem je podpora výstavby družstevních bytů na městských pozemcích. Tento typ bydlení má ale spoustu nevýhod, kvůli kterým o něj nebude příliš velký zájem. Zásadním problémem, který bude zvažovat každý zájemce, je to, že mu byt nebude patřit až do úplného splacení celé ceny bytu. To bude až za několik desítek let, většinou jde o 30 let. Ani poté však byt do osobního vlastnictví jeho uživatel získat nemusí. Tento převod musí schválit členská schůze. Pokud s tím souhlasit nebude, nelze s tím nic dělat. Na převod bytu není žádný zákonný nárok...