Přeskočit na hlavní obsah

Stavebnictví se letos daří, bytová výstavba se definitivně přesunula mimo hlavní město


Začátek letošního roku je z pohledu stavařů příjemný, sektor v únoru navázal na lednový růst. Stavební produkce ve druhém měsíci podle aktuálních dat Českého statistického úřadu (ČSÚ) vzrostla meziročně o 9,4 procenta. Radovat se mohou i developeři, ale jen ti mimopražští. V únoru totiž začala stavba celkem 2591 nových bytů, z toho 642 bylo v bytových domech. Drtivá většina této bytové výstavby přitom připadá na regiony mimo Prahu. Ta se stále nevymanila z rezidenční krize, upozorňuje generální ředitel a předseda představenstva developerské společnosti Ekospol Evžen Korec.
Stavařům podle Korce hrálo do karet počasí, které bylo v prvních dvou měsících letošního roku výrazně příznivější než o rok dříve. Stavební firmy proto mohly výrazně zkrátit zimní technologické přestávky a pokračovat v pracích i v lednu a únoru. Také výhled na další část roku prý slibuje pozitivní vývoj, neboť s blížícími se podzimními komunálními volbami bude vedení obcí dokončovat spoustu infrastrukturních projektů. Více investovat chce také stát, jakožto největší investor ve stavebnictví.
Jediným, kdo z tohoto pozitivního trendu neprofituje, je podle developera hlavní město. "Naopak stagnace Prahy na poli bytové výstavby se nadále prohlubuje. Od začátku roku se v hlavním městě nezačala stavět ani stovka nových bytů (přesně jich je 97, z toho 36 připadá na komorní projekt Michelské zahrady od Ekospolu). Extrémně složitý povolovací proces a neoprávněné útoky na jakoukoliv novou výstavbu z Prahy vyhání poslední zbytky developerů," zdůrazňuje Korec.
Bytovou výstavbu tak vůbec poprvé od revoluce táhnou regiony. Trochu překvapivě se letos nejvíce bytů v bytových domech začalo stavět na Olomoucku (344 bytů), následuje Středočeský kraj (158 bytů) a kraje Jihomoravský (138 bytů) a Zlínský (135 bytů). Pokud bychom započítali také byty v rodinných domech, tak by první místo s náskokem obsadil Středočeský kraj, kde se letos začalo stavět už 775 nových bytů. "Tento region tak doplácí na neschopnost hlavního města pohnout s výstavbou a rozvojem. Lidé, kteří nenajdou vhodné bydlení v Praze, musí zvolit náhradní řešení, kterým je bydliště v blízkém okolí. Do hlavního města pak dojíždí za prací, což ještě více komplikuje už tak složitou dopravní situaci," říká Korec.
Vedení pražského magistrátu by proto podle Korce se zaseknutým stavebním procesem mělo urychleně něco dělat. "Nelze totiž spoléhat na to, že problémy hlavního města s nedostatkem vhodného bydlení budou do nekonečna řešit okolní obce. Praha jakožto jeden z nejbohatších regionů v rámci celé Evropské unie totiž neustále láká nové lidi. Jen loni se podle ČSÚ rozrostla o 14 tisíc lidí. A tito noví Pražané budou chtít někde bydlet. Vystěhovat všechny za hranice hlavního města problémy jen prohloubí," uzavírá Korec.



Zahájené byty v krajích v roce 2018, nová výstavba v bytových domech

Pořadí
Kraj
Počet bytů
1.
Olomoucký
344
2.
Středočeský
158
3.
Jihomoravský
138
4.
Zlínský
135
5.
Hl. m. Praha
97
6.
Pardubický
78
7.
Královéhradecký
48
8.
Jihočeský
39
9.
Vysočina
28
10.
Plzeňský
17
11.
Liberecký
16
12.
Moravskoslezský
12
13.
Ústecký
6
14
Karlovarský
0
Zdroj: ČSÚ

Komentáře

Populární příspěvky z tohoto blogu

Zubři a divocí koně pomáhají se zadržováním vody v krajině, zjistil výzkum vědců v milovické rezervaci

Přirozená pastva velkých kopytníků zlepšuje podmínky pro růst vegetace, podporuje ukládání organické hmoty do půdy a zadržování vody v krajině. Ukázal to výzkum vědců z Jihočeské univerzity v milovické rezervaci velkých kopytníků, kde žijí zubři, divocí koně a zpětně šlechtění pratuři, i v několika dalších českých rezervacích. „Celoroční pastva velkých kopytníků sice snižuje průměrné množství rostlinné hmoty nad zemí, ale zároveň zvyšuje její ‘nutriční‘ kvalitu. Porost obsahuje více dusíku a vody, je tedy výživnější pro zvířata a navíc lépe hospodaří s vodou,“ vysvětluje Eva Kaštovská, vedoucí Katedry biologie ekosystémů Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích. Právě tím se přirozená pastva velkých kopytníků zásadně liší od intenzivní pastvy hospodářských zvířat. „Podzemní biomasa rostlin zůstává neovlivněná – nesnižuje se, jak tomu často bývá při intenzivní pastvě, kdy zvířata opakovaně okusují dorůstající nadzemní části rostlin. Díky tomu se porosty s...

V milovické rezervaci vypustili zubří samici ze Zooparku Chomutov. Zvýší genetickou pestrost stáda

Zubří samici ze Zooparku Chomutov vypustili v milovické rezervaci velkých kopytníků. „Tříletá samice pomůže zvýšit genetickou rozmanitost největšího stáda zubrů v České republice, které se v milovické rezervaci velkých kopytníků nachází,“ uvedl Dalibor Dostál, ředitel ochranářské společnosti Česká krajina, která rezervaci v bývalém vojenském prostoru Milovice založila v roce 2015 ve spolupráci s vědci. „Zubři byli na počátku dvacátého století ve volné přírodě vyhubení člověkem a v zajetí jich zůstalo velmi málo. Všechna zvířata, která přežila, pocházejí z pouhých dvanácti zakladatelů. Vzácnější bělověžská linie, kterou chováme v Milovicích, dokonce jen ze sedmi zakladatelů. Proto je zvyšování genetické různorodosti stád u zubrů ještě důležitější, než u jiných druhů, které neprošly tak drastickým poklesem početnosti,“ doplnil Dalibor Dostál. Mladou zubřici získala rezervace od chomutovského zooparku darem. „Zoopark v Chomutově patří k...

Budoucnost ochrany přírody. Drony a roboty se učí likvidovat invazní rostliny. Projekt podpořila Technologická agentura

První měsíce testování má za sebou nová metoda likvidace invazních rostlin s pomocí vyspělých technologií. Projekt, který iniciovala ochranářská společnost Česká krajina, finančně podpořila Technologická agentura České republiky. Ochránci přírody si od vývoje nového postupu slibují rychlejší a levnější odstraňování nebezpečných druhů rostlin z jiných kontinentů, které se vyskytují v milovické rezervaci velkých kopytníků. Jako je lupina mnoholistá, celík kanadský nebo javor jasanolistý. „Tyto druhy rostlin každoročně odstraňujeme díky pomoci dobrovolníků. Přestože se podobných zásahů koná několik ročně, invazní porosty se daří potlačovat jen pomalu, protože se do rezervace šíří z okolních pozemků,“ vysvětlil Dalibor Dostál, ředitel ochranářské společnosti Česká krajina, která milovickou rezervaci založila v roce 2015 ve spolupráci s vědci. Testovaná technologie se zaměřuje také na trnovník akát nebo pajasan žláznatý, které se nevyskytují přímo v rezerva...