Přeskočit na hlavní obsah

Vedení Prahy musí akutně začít budovat nová záchytná parkoviště, říká developer


Necelý půlrok před komunálními volbami oznámilo vedení pražské městské části Praha 4, že hodlá od července v některých oblastech zavést modré parkovací zóny. Praha 6 pak ohlásila, že je chce rozšířit na celé území městské části (zatím tam platí jen ve vybraných oblastech). Tím tyto radnice opět upozornily na problém, který bude muset nové vedení hlavního města řešit jako jednu z velkých priorit: budování záchytných parkovišť na krajích města.

Kroky městských částí jsou pochopitelné. Když jsou parkovací místa zcela volně dostupná a bez omezení, zaberou je přes týden lidé z okraje Prahy nebo zpoza Prahy, kteří dojíždějí do práce autem, a pak nemají kde zaparkovat místní. Ti si na tento stav stěžují u vedení své městské části a jeho řešením bývá zpoplatnění parkování s tím, že rezidenti mají vyhrazená místa v oněch známých modrých zónách. To je však jen posunutí problému dále a není to komplexní řešení, které by řešilo situaci Prahy jako celku.

Plán dostat auta z vnitřního města a ulevit provozu a parkovacím kapacitám v ulicích je jistě správný a v západních městech zcela běžný. Tam však souběžně s tímto krokem probíhá krok druhý: vybudování a otevření záchytných parkovišť v okrajových částech města. Ta jsou u zastávek městské dopravy a lidé pokračují dále hromadnou dopravou.

A to je to, co zatím vedení Prahy trestuhodně zanedbalo. Parkovacích míst na záchytných parkovištích je zoufale málo a vůbec nepoberou auta řidičů dojíždějících do Prahy hlavně za prací. Ti proto pokračují dále a hledají místa v ulicích. Z nich jsou tedy nyní automobily zaváděním modrých zón vytlačovány lavinovým efektem směrem více a více ke kraji města – po zavedení zón v jedné části začnou řidiči nechávat auta v další nejbližší oblasti, kde parkovat lze. Tam vznikne tlak na parkovací místa a anabáze začne znovu.

„Okrajové části Prahy jsou nejžádanějším místem k bydlení. Kombinují bydlení ve městě, dobrou dopravní dostupnost a přitom dostatek prostoru a blízkost přírody v okolí. Pokud bychom do těchto míst vyhnali auta, hrozí, že se z nich stane velké parkoviště a výrazně by to snížilo komfort bydlení v dané části. Vedení takové městské části se tomu bude logicky pravděpodobně chtít bránit tím, že zde také zavede modré zóny. A automobily dojíždějících lidí budou vyháněny, s nadsázkou řečeno, do otevřených polí za Prahou. Proto je potřeba urychleně vybudovat nové parkovací kapacity při všech hlavních příjezdových tazích do Prahy v blízkosti MHD. Až pak bude reálně docíleno toho, co budování modrých zón opravdu sleduje – snížení automobilového provozu v pražských ulicích a větší využívání městské dopravy. Zároveň zůstane zachován komfort bydlení, který si lidé slibují od bytů na okraji města,“ apeluje Evžen Korec, generální ředitel a předseda představenstva dlouhodobého lídra developerské výstavby v ČR Ekospol.

Je možné, že v budoucnu bude celá Praha jedna velká modrá parkovací zóna. Což by nemusel být problém – pokud bude vybudován dostatek zmiňovaných záchytných parkovišť při vjezdových komunikacích do Prahy. Pokud bude kapacit málo, vytváření dalších a dalších modrých zón není koncepčním řešením.

Komentáře

Populární příspěvky z tohoto blogu

Konec okupace. Ochránci přírody ukončili u Milovic desetiletý úklid po sovětské armádě

Tisíce hodin práce dobrovolníků, miliony korun vynaložených na odvoz suti po zbořených vojenských objektech, odstraňování starých pneumatik, ostnatých drátů i minuce. Tak vypadal desetiletý úklid pozůstatků po sovětské armádě, který symbolicky ukončila ochranářská společnost Česká krajina. Hlavní práce na čištění vojenského prostoru tak skončily přesně 55 let po zahájení okupace někdejšího Československa sovětskou armádou a vojsky dalších zemí Varšavské smlouvy dne 21. srpna roku 1968. „Zatímco poslední sovětští vojáci odešli z Milovic 30. června roku 1991, pozůstatky po jejich pobytu se v bývalém vojenském prostoru nacházely více než další tři desetiletí. Pro přírodu tak okupace skončila až dnes, více než třicet let po odchodu posledních sovětských vojáků,“ uvedl Dalibor Dostál, ředitel ochranářské společnosti Česká krajina, která v bývalém vojenském prostoru Milovice založila rezervaci velkých kopytníků. „Úklid po sovětské armádě tak paradoxně trval déle, než samotný pobyt vojáků,“ d

E15: Za mzdu na stavbě ať ručí firma, navrhuje Jurečka. Zdražíme byty i silnice, varují stavaři

Ministerstvo práce a sociálních věcí chystá úpravu zákoníku práce zabývající se vztahy ve stavebnictví. Má poskytovat ochranu všem zaměstnancům včetně agenturních, kterým zaměstnavatel za plnění práce pro dodavatele nevyplatil mzdu. Svaz podnikatelů ve stavebnictví se proti návrhu ostře ohradil s tím, že stavebnictví má sehrát roli obětního beránka, protože na jiná odvětví se úprava nevztahuje. Šéf Ekospolu Evžen Korec tvrdí, že následkem by mohlo být nejméně pětiprocentní prodražení staveb. Svaz argumentuje, že návrh diskriminuje stavební firmy, s čímž souhlasí Konfederace zaměstnavatelských a podnikatelských svazů. „Z odůvodnění návrhu není jasné, z jakého důvodu mají požívat ochrany zaměstnanci ve stavebnictví, a nikoliv například v IT, v automobilovém nebo leteckém průmyslu či v dalších odvětvích rovněž založených na dodavatelských řetězcích,“ stojí v její připomínce. Úprava přichází s takzvaným institutem ručení. V praxi by to znamenalo, že zaměstnanec, kterému subdodavatel ne

Vzácné vlhy pestré letos poprvé hnízdí přímo v milovické rezervaci velkých kopytníků

Pestrobarevné vlhy pestré letos poprvé hnízdily přímo na území rezervace velkých kopytníků v bývalém vojenském prostoru Milovice. Vědci objevili jejich typické nory hned na dvou místech pastevní rezervace. „Již před třemi lety ornitologové zaznamenali, že do rezervace velkých kopytníků zalétává několik párů vlh pestrých. Tehdy ale ještě hnízdily mimo pastviny velkých býložravců. Letos poprvé si vlhy vytvořily hnízdní nory přímo na území pastevní rezervace,“ uvedl Dalibor Dostál, ředitel ochranářské společnosti Česká krajina, která rezervaci velkých kopytníků založila v roce 2015 ve spolupráci s vědci. Vlhy pestré patří na tuzemském Červeném seznamu mezi silně ohrožené druhy ptáků. Právě velcí kopytníci přitom pomáhají vzácným vlhám nejenom zajišťovat potravní nabídku, ale i vytvářet biotopy vhodné k hnízdění. „Pastva velkých kopytníků výrazně zvýšila květnatost celého území a tím i početnost hmyzu, kterým se vlhy pestré živí. Zároveň velcí kopytníci tu a tam pomocí kopyt a rohů na svaž