Přeskočit na hlavní obsah

Výběr daně z nemovitosti vyjde na miliardu korun, její zrušení uvítají miliony domácností


Poslední dny zbývají do zaplacení daně z nemovitých věcí, termín vyprší poslední květnový den. Jakmile opadne shon z posílání peněz na poslední chvíli, měla by se otevřít otázka, zda je tato daň v dnešní době vůbec potřeba. Z hlediska nákladů na její inkaso totiž patří k těm nejhorším, tvrdí developer Evžen Korec a argumentuje tím, že zatím poslední velké měření efektivnosti českého daňového systému ukázalo, že se náklady na výběr daně pohybují kolem deseti procent. Od roku 2015 se v Česku na této dani ročně vybere přes deset miliard, na její výběr se tak spotřebuje jedna miliarda korun. Za efektivní se přitom považuje taková daň, u které vyvolané náklady nepřesáhnou pět procent.
Příjmy z této daně jdou přímo do rozpočtu jednotlivých obcí, které si jimi vylepšují vlastní rozpočet. Že tyto peníze považují samosprávy za samozřejmé a jednoduše dostupné, dokládá například to, jak často obce zvyšují místní koeficient nutný pro výpočet výše daně. Jen loni ho zvýšilo 608 obcí, o rok dříve pak 599.
Přitom pro většinu obecních kas nejde o žádné závratné sumy. Obce v ČR ročně hospodaří s celkovými příjmy kolem 275 miliard korun, devět miliard z nemovitostní daně proto představuje jen nepatrný zlomek.
"Pro koho však má tato daň výraznější význam, jsou takřka čtyři miliony aktivních plátců daně z nemovitých věcí. Každý rok musí myslet na to, že do konce května mají poslat peníze finanční správě. Což není tak významné jako to, že musí z rodinného rozpočtu vyčlenit tisíce či dokonce desetitisíce korun, které by mohly použít jinak. Například na zlepšení vlastního bydlení či pořízení nového vybavení. Stát by z toho měl prospěch i tak v podobě výběru DPH za zboží a služby nebo dalších daní od prodejců či řemeslníků," soudí generální ředitel a předseda představenstva developerské společnosti Ekospol Evžen Korec.
A když už jsme u různých typů daní, tak daň z nemovitosti podle Korce představuje typický příklad vícenásobného zdanění. "Nemovitost totiž její majitel zaplatil už zdaněnými penězi, protože odvedl daň z příjmu. Navíc při převodu nejspíš zaplatil daň z nabytí nemovité věci (pokud jde o starší dům či byt). A pokud nemovitost jako investiční příležitost dále pronajímá, tak musí platit daň z příjmu. Souběh daní jako vyšitý. Není už konečně na čase něco s tím udělat?" ptá se Korec.
Stát na jednu stranu lidi motivuje k pořízení vlastního bydlení, například příspěvky na stavební spoření či hypotéku, na druhé straně je trestá za vlastnictví nemovitosti. "Bylo by proto vhodné toto schizma odstranit a daň z nemovitosti zrušit. Vydělají na tom čtyři miliony vlastníků nemovitostí a neprodělá skoro nikdo. Obce totiž snadno dokáží najít jiný zdroj příjmů, který jim tento drobný daňový výpadek nahradí," uzavírá developer Korec.

Komentáře

Populární příspěvky z tohoto blogu

Zubři a divocí koně pomáhají se zadržováním vody v krajině, zjistil výzkum vědců v milovické rezervaci

Přirozená pastva velkých kopytníků zlepšuje podmínky pro růst vegetace, podporuje ukládání organické hmoty do půdy a zadržování vody v krajině. Ukázal to výzkum vědců z Jihočeské univerzity v milovické rezervaci velkých kopytníků, kde žijí zubři, divocí koně a zpětně šlechtění pratuři, i v několika dalších českých rezervacích. „Celoroční pastva velkých kopytníků sice snižuje průměrné množství rostlinné hmoty nad zemí, ale zároveň zvyšuje její ‘nutriční‘ kvalitu. Porost obsahuje více dusíku a vody, je tedy výživnější pro zvířata a navíc lépe hospodaří s vodou,“ vysvětluje Eva Kaštovská, vedoucí Katedry biologie ekosystémů Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích. Právě tím se přirozená pastva velkých kopytníků zásadně liší od intenzivní pastvy hospodářských zvířat. „Podzemní biomasa rostlin zůstává neovlivněná – nesnižuje se, jak tomu často bývá při intenzivní pastvě, kdy zvířata opakovaně okusují dorůstající nadzemní části rostlin. Díky tomu se porosty s...

V milovické rezervaci vypustili zubří samici ze Zooparku Chomutov. Zvýší genetickou pestrost stáda

Zubří samici ze Zooparku Chomutov vypustili v milovické rezervaci velkých kopytníků. „Tříletá samice pomůže zvýšit genetickou rozmanitost největšího stáda zubrů v České republice, které se v milovické rezervaci velkých kopytníků nachází,“ uvedl Dalibor Dostál, ředitel ochranářské společnosti Česká krajina, která rezervaci v bývalém vojenském prostoru Milovice založila v roce 2015 ve spolupráci s vědci. „Zubři byli na počátku dvacátého století ve volné přírodě vyhubení člověkem a v zajetí jich zůstalo velmi málo. Všechna zvířata, která přežila, pocházejí z pouhých dvanácti zakladatelů. Vzácnější bělověžská linie, kterou chováme v Milovicích, dokonce jen ze sedmi zakladatelů. Proto je zvyšování genetické různorodosti stád u zubrů ještě důležitější, než u jiných druhů, které neprošly tak drastickým poklesem početnosti,“ doplnil Dalibor Dostál. Mladou zubřici získala rezervace od chomutovského zooparku darem. „Zoopark v Chomutově patří k...

Budoucnost ochrany přírody. Drony a roboty se učí likvidovat invazní rostliny. Projekt podpořila Technologická agentura

První měsíce testování má za sebou nová metoda likvidace invazních rostlin s pomocí vyspělých technologií. Projekt, který iniciovala ochranářská společnost Česká krajina, finančně podpořila Technologická agentura České republiky. Ochránci přírody si od vývoje nového postupu slibují rychlejší a levnější odstraňování nebezpečných druhů rostlin z jiných kontinentů, které se vyskytují v milovické rezervaci velkých kopytníků. Jako je lupina mnoholistá, celík kanadský nebo javor jasanolistý. „Tyto druhy rostlin každoročně odstraňujeme díky pomoci dobrovolníků. Přestože se podobných zásahů koná několik ročně, invazní porosty se daří potlačovat jen pomalu, protože se do rezervace šíří z okolních pozemků,“ vysvětlil Dalibor Dostál, ředitel ochranářské společnosti Česká krajina, která milovickou rezervaci založila v roce 2015 ve spolupráci s vědci. Testovaná technologie se zaměřuje také na trnovník akát nebo pajasan žláznatý, které se nevyskytují přímo v rezerva...