Zpřísnění podmínek pro získání hypotečního úvěru, s kterým se
počítá, že Česká národní banka (ČNB) oznámí tento týden, výrazně ovlivní
dostupnost bydlení velké skupině lidí. A to bohužel v negativním smyslu, tvrdí developer Evžen Korec.
Jedním z očekávaných opatření je stanovení maximálního limitu
pro poměr celkového
dluhu (tedy včetně všech dalších dluhů z jiných úvěrů, kreditních karet
apod.) žadatele o úvěr k jeho ročním čistým příjmům (tzv. DTI) na
hodnotě 8. To znamená, že výše úvěrů by mohla činit maximálně 8násobek čistého
ročního příjmu žadatele (v případě manželů nebo párů ve společně domácnosti by
se počítal příjem celkový). "Toto opatření ale odřízne od možnosti získat
hypotéku pro vlastní bydlení významnou skupinu: mladé rodiny a dobře
vydělávající střední třídu. To by přitom měly být motory naší ekonomiky a od
naší politické reprezentace slyšíme stálé proklamace o nutnosti tyto skupiny
podporovat a nekomplikovat jim ještě více život," upozorňuje generální ředitel a předseda představenstva developerské společnosti Ekospol Evžen Korec.
Pojďme si projít na modelovém
příkladu, jak nové opatření, v kombinaci s již fungujícími omezeními,
zkomplikuje život mladé rodiny se slušným příjmem. Pro výpočet si vezmeme rodinu
s jedním malým dítětem, kde otec je zaměstnanec středního managementu a
matka zůstává na rodičovské. Dohromady mají čistý měsíční příjem 35 tisíc
korun. Rádi by se přestěhovali do vlastního bydlení, kde by zůstali natrvalo.
Logicky proto chtějí větší byt, protože počítají s pořízením minimálně
ještě jednoho dalšího dítěte. S daným čistým příjmem by mohli (v případě,
že nemají žádný jiný úvěr, který by se počítal do limitu DTI) získat hypotéku
maximálně ve výši 3,36 milionu korun. Za to nyní v Praze žádný větší byt
určitě nekoupíte. Průměrná cena nového bytu v hlavním městě se totiž podle dat Ekospolu vyšplhala už na 6,7 milionu korun.
Výše hypotéky však již nyní
nesmí podle doporučení ČNB tvořit celou hodnotu nemovitosti, ale maximálně
80–90 %, zbylou část musí žadatel dodat ze svých zdrojů. Pokud by tedy uvedená
maximální hypotéka tvořila 80 % hodnoty nemovitosti, mohla by rodina pořídit
byt v hodnotě 4 200 000 – ale 840 000 korun by musela dodat ze
svých zdrojů, které už by nesměly být úvěrové! Kdo z mladých lidí nebo
rodin však má ve věku kolem 30 let takovou částku našetřenou?!
Navíc ani taková částka při současné
cenové úrovni bytů není na slušný rodinný byt dostačující. Když se podíváme
například na aktuálně nabízené byty s dispozicí 3+kk, které jsou pro
začínající rodinu většinou dostačující, tak jejich průměrná cena vychází na 7,6
milionu korun. Ani s dostatkem vlastních zdrojů pro složení základní 20procetní
jistiny by tedy na něj naše modelová rodina nemohla dosáhnout. Na vlastní
pokojík pro obě děti by pak mohli zapomenout úplně – průměrný byt 4+kk totiž
v Praze stojí přes deset milionů korun (10,6 mil. Kč).
"Omezení poptávky tím, že část lidí vyřadíme z možnosti získat hypoteční
úvěr, bohužel vysokou cenovou úroveň na našem trhu rezidenčního bydlení
nevyřeší. Jen to odřízne skupinu střední třídy od možnosti získat vlastní
bydlení. Problém našeho bytového trhu je totiž v omezené nabídce a její
důvody jsou dlouhodobě známé: zablokované a zdlouhavé povolovací procesy, kvůli
kterým se nové byty v podstatě nestaví," varuje Korec. Podle aktuálních dat ČSÚ se od
začátku roku do konce dubna začalo v Praze v bytových domech stavět
pouhých 262 nových bytů. To je podle Korce alarmující počet, zvlášť když vezmeme
v úvahu, že jen za první tři měsíce roku všichni developeři prodali 1160
nových bytů.
"Tento tristní stav je nutné co nejrychleji změnit, nejlépe urychleným
povolením několika větších konkurenčních rezidenčních projektů. Jen tak se může
cenový růst zastavit. Toto je ale samozřejmě úkol spíše pro politickou
reprezentaci, nikoli pro centrální banku. Její aktuální opatření však kritickou
situaci na rezidenčním trhu ještě více zhorší," vyzývá Korec.
Komentáře
Okomentovat