Přeskočit na hlavní obsah

KOMENTÁŘ: Metropolitní plán vrátí Prahu o sto let zpátky, sváže výstavbu neprostupnými hradbami


Už takřka celé století se Praha může pyšnit statusem velkoměsta. V roce 1922 se do té doby samostatné obce v rozsáhlém okolí historického centra spojily a vnikla takzvaná Velká Praha. Ve dvacátých letech minulého století také skončila dlouhotrvající demolice přežitého opevnění, které rozvoj hlavního města českých zemí neúměrně blokovalo. Praha pak zažila poměrně rychlý rozmach. "Nyní se zdá, že se zase vracíme o sto let zpátky. Návrh Metropolitního plánu, ke kterému může ode dneška podávat veřejnost své připomínky, totiž výstavbu sváže imaginárními hradbami a zahustí už tak dost přetížený střed města," tvrdí developer Evžen Korec.
"Abych hned nekritizoval, tak začnu pozitivně. Představovaný návrh přináší několik dobrých změn. Tou hlavní je důraz na revitalizaci brownfieldů, které jsou nyní strašákem mnoha lokalit. I my přeměnu dvou velkých nevyužívaných prostor aktuálně připravujeme. Výstavba na místě bývalých průmyslových areálů, které nyní pouze chátrají a přitahují různé problémové lidi, výrazně vylepší nejen dané místo, ale celé široké okolí," říká předseda představenstva a generální ředitel společnosti Ekospol Korec.
Společně se zastavováním nevyužívaných nevzhledných průmyslových areálů se ale má město otevřít také další výstavbě na svém okraji. Bydlení zde, uprostřed zeleně, je podle Korce dlouhodobě nejvyhledávanější, což dokládají i prodejní statistiky za posledních několik let. "Lidé chtějí bydlet v místech na okraji Prahy s dobrou dopravní dostupností a výbornou občanskou vybaveností. Představený územní plán jim však takovou možnost vezme, protože se bytovou výstavbu pokouší začlenit mezi stávající zástavbu. Zaniknou tak nejen nejrůznější proluky, ale také parčíky, volná prostranství a vyhledávané ´psí loučky´. To vyvolá oprávněný poprask starousedlíků ze sousedství, kteří přijdou o možnost tyto volnočasové plochy využívat," upozorňuje Korec.
Podle Korce je také jasné, že ani všech nevyužívaných ploch vhodných k bytové výstavbě ve středu města není dostatek. A navíc je jich omezené množství. "Lepší by tak bylo opustit koncept prstenců na mapě hlavního města, za nimiž se nemůže stavět, a připravit rozvojové lokality i v těch místech, která lidé reálně pro své bydlení vyhledávají. Tedy na okrajích s přírodou za humny," radí developer.
Současný koncept územního plánu navíc podle Korce nezastaví růst cen nových bytů, spíše naopak. Pozemky v širším centru jsou totiž velmi drahé a neumožňují stavět dostupné byty. Drtivá většina lidí by proto na vlastní bydlení nedosáhla. I proto si klienti nejvíce vybírají byty v okrajovějších částech, protože tam jsou jejich ceny díky levnějším pozemkům příznivější.
"Pražští územní plánovači by tedy měli vyjít vstříc nejen lidem, kteří touží po bydlení v historickém centru, ale musí myslet i na ty, kteří si život ve středu města představit nedokáží. Proto by měli připravit takový územní plán, který uspokojí obě skupiny obyvatel. Ale je nutné, aby se tak stalo co nejrychleji. Stagnující výstavba už déle čekat nemůže. Praha nové byty potřebuje jako sůl. Abychom se i za pár desetiletí mohli pochlubit krásnou a prosperující metropol," uzavírá svou radu Korec.

Komentáře

Populární příspěvky z tohoto blogu

Zubři a divocí koně pomáhají se zadržováním vody v krajině, zjistil výzkum vědců v milovické rezervaci

Přirozená pastva velkých kopytníků zlepšuje podmínky pro růst vegetace, podporuje ukládání organické hmoty do půdy a zadržování vody v krajině. Ukázal to výzkum vědců z Jihočeské univerzity v milovické rezervaci velkých kopytníků, kde žijí zubři, divocí koně a zpětně šlechtění pratuři, i v několika dalších českých rezervacích. „Celoroční pastva velkých kopytníků sice snižuje průměrné množství rostlinné hmoty nad zemí, ale zároveň zvyšuje její ‘nutriční‘ kvalitu. Porost obsahuje více dusíku a vody, je tedy výživnější pro zvířata a navíc lépe hospodaří s vodou,“ vysvětluje Eva Kaštovská, vedoucí Katedry biologie ekosystémů Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích. Právě tím se přirozená pastva velkých kopytníků zásadně liší od intenzivní pastvy hospodářských zvířat. „Podzemní biomasa rostlin zůstává neovlivněná – nesnižuje se, jak tomu často bývá při intenzivní pastvě, kdy zvířata opakovaně okusují dorůstající nadzemní části rostlin. Díky tomu se porosty s...

V milovické rezervaci vypustili zubří samici ze Zooparku Chomutov. Zvýší genetickou pestrost stáda

Zubří samici ze Zooparku Chomutov vypustili v milovické rezervaci velkých kopytníků. „Tříletá samice pomůže zvýšit genetickou rozmanitost největšího stáda zubrů v České republice, které se v milovické rezervaci velkých kopytníků nachází,“ uvedl Dalibor Dostál, ředitel ochranářské společnosti Česká krajina, která rezervaci v bývalém vojenském prostoru Milovice založila v roce 2015 ve spolupráci s vědci. „Zubři byli na počátku dvacátého století ve volné přírodě vyhubení člověkem a v zajetí jich zůstalo velmi málo. Všechna zvířata, která přežila, pocházejí z pouhých dvanácti zakladatelů. Vzácnější bělověžská linie, kterou chováme v Milovicích, dokonce jen ze sedmi zakladatelů. Proto je zvyšování genetické různorodosti stád u zubrů ještě důležitější, než u jiných druhů, které neprošly tak drastickým poklesem početnosti,“ doplnil Dalibor Dostál. Mladou zubřici získala rezervace od chomutovského zooparku darem. „Zoopark v Chomutově patří k...

Budoucnost ochrany přírody. Drony a roboty se učí likvidovat invazní rostliny. Projekt podpořila Technologická agentura

První měsíce testování má za sebou nová metoda likvidace invazních rostlin s pomocí vyspělých technologií. Projekt, který iniciovala ochranářská společnost Česká krajina, finančně podpořila Technologická agentura České republiky. Ochránci přírody si od vývoje nového postupu slibují rychlejší a levnější odstraňování nebezpečných druhů rostlin z jiných kontinentů, které se vyskytují v milovické rezervaci velkých kopytníků. Jako je lupina mnoholistá, celík kanadský nebo javor jasanolistý. „Tyto druhy rostlin každoročně odstraňujeme díky pomoci dobrovolníků. Přestože se podobných zásahů koná několik ročně, invazní porosty se daří potlačovat jen pomalu, protože se do rezervace šíří z okolních pozemků,“ vysvětlil Dalibor Dostál, ředitel ochranářské společnosti Česká krajina, která milovickou rezervaci založila v roce 2015 ve spolupráci s vědci. Testovaná technologie se zaměřuje také na trnovník akát nebo pajasan žláznatý, které se nevyskytují přímo v rezerva...