Přeskočit na hlavní obsah

KOMENTÁŘ: Metropolitní plán vrátí Prahu o sto let zpátky, sváže výstavbu neprostupnými hradbami


Už takřka celé století se Praha může pyšnit statusem velkoměsta. V roce 1922 se do té doby samostatné obce v rozsáhlém okolí historického centra spojily a vnikla takzvaná Velká Praha. Ve dvacátých letech minulého století také skončila dlouhotrvající demolice přežitého opevnění, které rozvoj hlavního města českých zemí neúměrně blokovalo. Praha pak zažila poměrně rychlý rozmach. "Nyní se zdá, že se zase vracíme o sto let zpátky. Návrh Metropolitního plánu, ke kterému může ode dneška podávat veřejnost své připomínky, totiž výstavbu sváže imaginárními hradbami a zahustí už tak dost přetížený střed města," tvrdí developer Evžen Korec.
"Abych hned nekritizoval, tak začnu pozitivně. Představovaný návrh přináší několik dobrých změn. Tou hlavní je důraz na revitalizaci brownfieldů, které jsou nyní strašákem mnoha lokalit. I my přeměnu dvou velkých nevyužívaných prostor aktuálně připravujeme. Výstavba na místě bývalých průmyslových areálů, které nyní pouze chátrají a přitahují různé problémové lidi, výrazně vylepší nejen dané místo, ale celé široké okolí," říká předseda představenstva a generální ředitel společnosti Ekospol Korec.
Společně se zastavováním nevyužívaných nevzhledných průmyslových areálů se ale má město otevřít také další výstavbě na svém okraji. Bydlení zde, uprostřed zeleně, je podle Korce dlouhodobě nejvyhledávanější, což dokládají i prodejní statistiky za posledních několik let. "Lidé chtějí bydlet v místech na okraji Prahy s dobrou dopravní dostupností a výbornou občanskou vybaveností. Představený územní plán jim však takovou možnost vezme, protože se bytovou výstavbu pokouší začlenit mezi stávající zástavbu. Zaniknou tak nejen nejrůznější proluky, ale také parčíky, volná prostranství a vyhledávané ´psí loučky´. To vyvolá oprávněný poprask starousedlíků ze sousedství, kteří přijdou o možnost tyto volnočasové plochy využívat," upozorňuje Korec.
Podle Korce je také jasné, že ani všech nevyužívaných ploch vhodných k bytové výstavbě ve středu města není dostatek. A navíc je jich omezené množství. "Lepší by tak bylo opustit koncept prstenců na mapě hlavního města, za nimiž se nemůže stavět, a připravit rozvojové lokality i v těch místech, která lidé reálně pro své bydlení vyhledávají. Tedy na okrajích s přírodou za humny," radí developer.
Současný koncept územního plánu navíc podle Korce nezastaví růst cen nových bytů, spíše naopak. Pozemky v širším centru jsou totiž velmi drahé a neumožňují stavět dostupné byty. Drtivá většina lidí by proto na vlastní bydlení nedosáhla. I proto si klienti nejvíce vybírají byty v okrajovějších částech, protože tam jsou jejich ceny díky levnějším pozemkům příznivější.
"Pražští územní plánovači by tedy měli vyjít vstříc nejen lidem, kteří touží po bydlení v historickém centru, ale musí myslet i na ty, kteří si život ve středu města představit nedokáží. Proto by měli připravit takový územní plán, který uspokojí obě skupiny obyvatel. Ale je nutné, aby se tak stalo co nejrychleji. Stagnující výstavba už déle čekat nemůže. Praha nové byty potřebuje jako sůl. Abychom se i za pár desetiletí mohli pochlubit krásnou a prosperující metropol," uzavírá svou radu Korec.

Komentáře

Populární příspěvky z tohoto blogu

Konec okupace. Ochránci přírody ukončili u Milovic desetiletý úklid po sovětské armádě

Tisíce hodin práce dobrovolníků, miliony korun vynaložených na odvoz suti po zbořených vojenských objektech, odstraňování starých pneumatik, ostnatých drátů i minuce. Tak vypadal desetiletý úklid pozůstatků po sovětské armádě, který symbolicky ukončila ochranářská společnost Česká krajina. Hlavní práce na čištění vojenského prostoru tak skončily přesně 55 let po zahájení okupace někdejšího Československa sovětskou armádou a vojsky dalších zemí Varšavské smlouvy dne 21. srpna roku 1968. „Zatímco poslední sovětští vojáci odešli z Milovic 30. června roku 1991, pozůstatky po jejich pobytu se v bývalém vojenském prostoru nacházely více než další tři desetiletí. Pro přírodu tak okupace skončila až dnes, více než třicet let po odchodu posledních sovětských vojáků,“ uvedl Dalibor Dostál, ředitel ochranářské společnosti Česká krajina, která v bývalém vojenském prostoru Milovice založila rezervaci velkých kopytníků. „Úklid po sovětské armádě tak paradoxně trval déle, než samotný pobyt vojáků,“ d

E15: Za mzdu na stavbě ať ručí firma, navrhuje Jurečka. Zdražíme byty i silnice, varují stavaři

Ministerstvo práce a sociálních věcí chystá úpravu zákoníku práce zabývající se vztahy ve stavebnictví. Má poskytovat ochranu všem zaměstnancům včetně agenturních, kterým zaměstnavatel za plnění práce pro dodavatele nevyplatil mzdu. Svaz podnikatelů ve stavebnictví se proti návrhu ostře ohradil s tím, že stavebnictví má sehrát roli obětního beránka, protože na jiná odvětví se úprava nevztahuje. Šéf Ekospolu Evžen Korec tvrdí, že následkem by mohlo být nejméně pětiprocentní prodražení staveb. Svaz argumentuje, že návrh diskriminuje stavební firmy, s čímž souhlasí Konfederace zaměstnavatelských a podnikatelských svazů. „Z odůvodnění návrhu není jasné, z jakého důvodu mají požívat ochrany zaměstnanci ve stavebnictví, a nikoliv například v IT, v automobilovém nebo leteckém průmyslu či v dalších odvětvích rovněž založených na dodavatelských řetězcích,“ stojí v její připomínce. Úprava přichází s takzvaným institutem ručení. V praxi by to znamenalo, že zaměstnanec, kterému subdodavatel ne

Vzácné vlhy pestré letos poprvé hnízdí přímo v milovické rezervaci velkých kopytníků

Pestrobarevné vlhy pestré letos poprvé hnízdily přímo na území rezervace velkých kopytníků v bývalém vojenském prostoru Milovice. Vědci objevili jejich typické nory hned na dvou místech pastevní rezervace. „Již před třemi lety ornitologové zaznamenali, že do rezervace velkých kopytníků zalétává několik párů vlh pestrých. Tehdy ale ještě hnízdily mimo pastviny velkých býložravců. Letos poprvé si vlhy vytvořily hnízdní nory přímo na území pastevní rezervace,“ uvedl Dalibor Dostál, ředitel ochranářské společnosti Česká krajina, která rezervaci velkých kopytníků založila v roce 2015 ve spolupráci s vědci. Vlhy pestré patří na tuzemském Červeném seznamu mezi silně ohrožené druhy ptáků. Právě velcí kopytníci přitom pomáhají vzácným vlhám nejenom zajišťovat potravní nabídku, ale i vytvářet biotopy vhodné k hnízdění. „Pastva velkých kopytníků výrazně zvýšila květnatost celého území a tím i početnost hmyzu, kterým se vlhy pestré živí. Zároveň velcí kopytníci tu a tam pomocí kopyt a rohů na svaž