Přeskočit na hlavní obsah

Bydlení v satelitech kolem Prahy se kvůli dojíždění prodraží i o stovky tisíc korun


Nemálo lidí pracujících v Praze se při současných cenách nemovitostí poohlíží po bydlení za jejími hranicemi, ve Středočeském kraji. Slyší na to, že bydlení mimo Prahu se dá pořídit za výhodnější cenu. Zároveň jde ale o lokace, které považují ještě za přijatelné z hlediska dopravního času do zaměstnání. Mají radost z domněle výhodné koupě, a že pak utratí o něco více za dopravu, berou proti tomu jako relativně drobný výdaj. Je to ale opravdu tak? Developerská společnost Ekospol přišla s vlastním výpočtem.
Z reklam na projekty bydlení ty formulace známe: „výborná dopravní dostupnost do Prahy“, „pravidelné autobusové spojení s hlavním městem“ a podobné. Ve finále se ale ukáže, že autobusová zastávka sice v obci je, ale 2 kilometry od domu (každodenně pěšky 20 minut tam a stejnou dobu zpět, od podzimu do jara často rozbahněnou pěšinou, navíc když do práce člověk míří v obleku nebo kostýmku) nebo to k zastávce sice tak daleko nemáte, ale poslední autobus k vám z Prahy odjíždí v 16 hodin (což je na pracovní dobu obvyklou v pražských firmách opravdu nevyhovující). Nezbude než dojíždět autem. Že to bude dražší, tuší každý. Ale o kolik?
Ekospol to propočítává na modelovém příkladu. Pořídil jsem bydlení 30 km od Prahy, bohužel veřejná doprava pro mě nakonec není tak snadno dostupná. Kdyby ke mně jezdil vhodný autobus, stála by mě v něm jedna cesta do práce asi 40 korun, tam a zpět tedy 80. Já ale budu muset jezdit autem. Mám automobil střední třídy a 1 kilometr mě v něm v kombinované spotřebě vyjde v průměru na 2,50 Kč, za 60kilometrovou cestu dám tedy 150 korun. To podle Ekospolu dělá rozdíl 70 korun za den oproti dojíždění busem.
Nevypadá to jako dramatické číslo, ale určitě to není ani málo. O dost zajímavější je rozpočítání do delšího časového horizontu. Po odečtení svátků a dovolených člověk pracuje 46 týdnů v roce. To je 230 dnů, kdy se musí dostat do práce. Za jeden rok jen za cestování na trase domov-Praha člověk zaměstnaný v hlavním městě zaplatí v případě autobusu 18 400 korun, za jízdu autem bude muset vynaložit dokonce 34 500 korun. Když uvážíme, že vlastní bydlení pořizuje člověk pro dlouhodobé usazení a na daném místě stráví 30 let svého produktivního života, dostáváme se za tuto dobu na celkové náklady 552 000 korun! U cestování autem nutné náklady za stejnou dobu o 35 tisíc překročí jeden milion korun.
(Zde řešíme porovnání čistě dojíždění do hlavního města a další s dopravou spojené náklady jsou pro snadnější počty ponechány stranou. Například výrazně rychlejší opotřebení auta, se kterým člověk dojíždí denně do práce. S rozšiřováním modrých zón je také potřeba počítat s náklady za stání na parkovišti. To v té nejlevnější variantě s cenou 20 korun za den vyjde ročně na dalších 4600 korun, což se po 30 letech vyšplhá na 138 000 korun.)
Peníze ušetřené na ceně bytu tedy ve finále vůbec nemusí být úsporou. „Naším cílem je přinášet lidem bydlení s nejlepším poměrem kvality a ceny. Do finanční dostupnosti přitom nepočítám jen pořizovací cenu bytu, ale i následné provozní náklady, kam patří i výdaje na cestu z domu do práce a zpět. Bydlení v místě, kde je problematická nebo nejasná dopravní obslužnost bez možnosti využít MHD, vůbec nedoporučuji. Protože náklady na dopravu by zde mohly představovat časovanou bombu pro rodinné rozpočty,“ upozorňuje Evžen Korec, generální ředitel developerské společnosti Ekospol zaměřující se právě na budování dostupných bytových projektů v Praze.
Jestliže tedy za bydlením mimo Prahu někdo vidí primárně ušetřené peníze, měl by si podle Korce pořádně spočítat, co za ušetřený obnos opravdu dostane. "Velmi snadno může dojít k tomu, že připlatit si za nákup bytu přímo v okrajové části Prahy nedaleko zastávky MHD či stanice metra, ušetří ve finále oproti kumulovaným nákladům na dopravu více peněz, než o kolik je takový lépe situovaný byt dražší v jednorázově vyšší pořizovací ceně," podotýká Korec.

Komentáře

Populární příspěvky z tohoto blogu

Konec okupace. Ochránci přírody ukončili u Milovic desetiletý úklid po sovětské armádě

Tisíce hodin práce dobrovolníků, miliony korun vynaložených na odvoz suti po zbořených vojenských objektech, odstraňování starých pneumatik, ostnatých drátů i minuce. Tak vypadal desetiletý úklid pozůstatků po sovětské armádě, který symbolicky ukončila ochranářská společnost Česká krajina. Hlavní práce na čištění vojenského prostoru tak skončily přesně 55 let po zahájení okupace někdejšího Československa sovětskou armádou a vojsky dalších zemí Varšavské smlouvy dne 21. srpna roku 1968. „Zatímco poslední sovětští vojáci odešli z Milovic 30. června roku 1991, pozůstatky po jejich pobytu se v bývalém vojenském prostoru nacházely více než další tři desetiletí. Pro přírodu tak okupace skončila až dnes, více než třicet let po odchodu posledních sovětských vojáků,“ uvedl Dalibor Dostál, ředitel ochranářské společnosti Česká krajina, která v bývalém vojenském prostoru Milovice založila rezervaci velkých kopytníků. „Úklid po sovětské armádě tak paradoxně trval déle, než samotný pobyt vojáků,“ d

E15: Za mzdu na stavbě ať ručí firma, navrhuje Jurečka. Zdražíme byty i silnice, varují stavaři

Ministerstvo práce a sociálních věcí chystá úpravu zákoníku práce zabývající se vztahy ve stavebnictví. Má poskytovat ochranu všem zaměstnancům včetně agenturních, kterým zaměstnavatel za plnění práce pro dodavatele nevyplatil mzdu. Svaz podnikatelů ve stavebnictví se proti návrhu ostře ohradil s tím, že stavebnictví má sehrát roli obětního beránka, protože na jiná odvětví se úprava nevztahuje. Šéf Ekospolu Evžen Korec tvrdí, že následkem by mohlo být nejméně pětiprocentní prodražení staveb. Svaz argumentuje, že návrh diskriminuje stavební firmy, s čímž souhlasí Konfederace zaměstnavatelských a podnikatelských svazů. „Z odůvodnění návrhu není jasné, z jakého důvodu mají požívat ochrany zaměstnanci ve stavebnictví, a nikoliv například v IT, v automobilovém nebo leteckém průmyslu či v dalších odvětvích rovněž založených na dodavatelských řetězcích,“ stojí v její připomínce. Úprava přichází s takzvaným institutem ručení. V praxi by to znamenalo, že zaměstnanec, kterému subdodavatel ne

Vzácné vlhy pestré letos poprvé hnízdí přímo v milovické rezervaci velkých kopytníků

Pestrobarevné vlhy pestré letos poprvé hnízdily přímo na území rezervace velkých kopytníků v bývalém vojenském prostoru Milovice. Vědci objevili jejich typické nory hned na dvou místech pastevní rezervace. „Již před třemi lety ornitologové zaznamenali, že do rezervace velkých kopytníků zalétává několik párů vlh pestrých. Tehdy ale ještě hnízdily mimo pastviny velkých býložravců. Letos poprvé si vlhy vytvořily hnízdní nory přímo na území pastevní rezervace,“ uvedl Dalibor Dostál, ředitel ochranářské společnosti Česká krajina, která rezervaci velkých kopytníků založila v roce 2015 ve spolupráci s vědci. Vlhy pestré patří na tuzemském Červeném seznamu mezi silně ohrožené druhy ptáků. Právě velcí kopytníci přitom pomáhají vzácným vlhám nejenom zajišťovat potravní nabídku, ale i vytvářet biotopy vhodné k hnízdění. „Pastva velkých kopytníků výrazně zvýšila květnatost celého území a tím i početnost hmyzu, kterým se vlhy pestré živí. Zároveň velcí kopytníci tu a tam pomocí kopyt a rohů na svaž