Přeskočit na hlavní obsah

Růst cen nových bytů v Praze neskončil, metr je dostupný za průměrných 94 894 Kč


Růst cen nových bytů na pražském rezidenčním trhu neskončil ani o letních prázdninách, průměrná cena nových bytů v nabídkách developerů od začátku roku vzrostla už o 11 procent na 94 894 korun za metr čtvereční. Naopak rozloha průměrného nabízeného bytu se opět o něco zmenšila a dosahuje 64,43 metru čtverečního. Za průměrný byt tak zájemce musí zaplatit 6,1 milionu korun. Ještě na začátku roku by za stejný byt zaplatil 5,5 milionu korun. Vyplývá to z podrobných statistik společnosti Ekospol, která pražský rezidenční trh monitoruje už jedenáct let.
„Na začátku letošního roku dosahovala průměrná cena nových bytů v nabídkách pražských developerů 85 653 korun za metr čtvereční. O čtvrt roku později průměrná cena vzrostla na 91 897 korun za metr čtvereční a v polovině roku se zvedla na 92 917 korun za metr čtvereční. Nyní jsme se dostali už na průměrných 94 894 korun za metr čtvereční,“ shrnuje hlavní výsledky analýzy generální ředitel a předseda představenstva developerské společnosti Ekospol Evžen Korec.

Nejvyšší ceny zůstávají tradičně v nejužším centru, kde cena za metr čtvereční významně překračuje stotisícovou hranici. „Konkrétně v Praze 1 se nové byty nabízí za průměrných 175 968 korun za metr čtvereční a Praze 2 za 169 033 korun za metr čtvereční. V obou těchto lokalitách došlo oproti předchozímu čtvrtletí k nárůstu o několik tisíc. Ceny se nad stotisícovou hranici dostaly také v Praze 8 (106 081 korun za metr čtvereční), Praze 6 (100 580 korun za metr čtvereční) a Praze 5 (100 049 korun za metr čtvereční). Šestka a pětka stotisícovou hranici překonaly vůbec poprvé,“ přibližuje nabídkové ceny ve vybraných městských částech Korec. Tyto ceny přitom nezahrnují příplatky za sklep a garážová či parkovací stání, které developeři často kvůli optickému snížení ceny evidují zvlášť.
Naopak cenově nejdostupnější byty jsou v okrajovějších částech Praha 10 (78 486 korun za metr čtvereční), Praha 9 (86 862 korun za metr čtvereční), Praha 12 (88 651 korun za metr čtvereční) a Praha 4 (89 339 korun za metr čtvereční). I zde však, s výjimkou Prahy 10, ceny v porovnání s předchozím čtvrtletím výrazně vzrostly.
Cenový růst sice v minulých měsících o něco polevil, v absolutních číslech přesto nové byty stále zdražují o stovky tisíc korun. „Růst cen způsobuje extrémní nedostatek nových bytů na trhu, který bude bohužel přetrvávat i v příštích měsících. Dá se sice očekávat, že kvůli nesystémovým zásahům centrálních bankéřů do hypotečního trhu, kdy od října platí další zpřísnění pro poskytování hypoték, dojde k mírnému snížení poptávky po vlastním bydlení. Situace se tím ale příliš nevyřeší. Vždyť nyní připadají na jeden byt dva i více zájemců,“ říká Korec.
Podle něj by mohly nové byty v Praze do konce roku zdražit o několik dalších procent. „Spoléhat na to, že budou nové byty na konci roku levnější, nelze. Ceny neklesnou, spíše naopak se ještě o něco zvýší. Byť nejspíš půjde o nárůst v jednotkách procent, v cenovém vyčíslení to může znamenat až stovky tisíc korun. Otálet s koupí nového bytu je proto zbytečné a k úsporám nepovede,“ tvrdí Korec.
Z nedávno zveřejněné statistiky Ekospolu vyplynulo, že se v Praze během třetího čtvrtletí letošního roku prodalo nejméně bytů za posledních šest let, celkem jen 1035 nových bytů za 6,43 miliardy korun. Z hlediska počtu jde o meziroční pokles o 17,4 procenta.

Komentáře

Populární příspěvky z tohoto blogu

Zubři a divocí koně pomáhají se zadržováním vody v krajině, zjistil výzkum vědců v milovické rezervaci

Přirozená pastva velkých kopytníků zlepšuje podmínky pro růst vegetace, podporuje ukládání organické hmoty do půdy a zadržování vody v krajině. Ukázal to výzkum vědců z Jihočeské univerzity v milovické rezervaci velkých kopytníků, kde žijí zubři, divocí koně a zpětně šlechtění pratuři, i v několika dalších českých rezervacích. „Celoroční pastva velkých kopytníků sice snižuje průměrné množství rostlinné hmoty nad zemí, ale zároveň zvyšuje její ‘nutriční‘ kvalitu. Porost obsahuje více dusíku a vody, je tedy výživnější pro zvířata a navíc lépe hospodaří s vodou,“ vysvětluje Eva Kaštovská, vedoucí Katedry biologie ekosystémů Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích. Právě tím se přirozená pastva velkých kopytníků zásadně liší od intenzivní pastvy hospodářských zvířat. „Podzemní biomasa rostlin zůstává neovlivněná – nesnižuje se, jak tomu často bývá při intenzivní pastvě, kdy zvířata opakovaně okusují dorůstající nadzemní části rostlin. Díky tomu se porosty s...

V milovické rezervaci vypustili zubří samici ze Zooparku Chomutov. Zvýší genetickou pestrost stáda

Zubří samici ze Zooparku Chomutov vypustili v milovické rezervaci velkých kopytníků. „Tříletá samice pomůže zvýšit genetickou rozmanitost největšího stáda zubrů v České republice, které se v milovické rezervaci velkých kopytníků nachází,“ uvedl Dalibor Dostál, ředitel ochranářské společnosti Česká krajina, která rezervaci v bývalém vojenském prostoru Milovice založila v roce 2015 ve spolupráci s vědci. „Zubři byli na počátku dvacátého století ve volné přírodě vyhubení člověkem a v zajetí jich zůstalo velmi málo. Všechna zvířata, která přežila, pocházejí z pouhých dvanácti zakladatelů. Vzácnější bělověžská linie, kterou chováme v Milovicích, dokonce jen ze sedmi zakladatelů. Proto je zvyšování genetické různorodosti stád u zubrů ještě důležitější, než u jiných druhů, které neprošly tak drastickým poklesem početnosti,“ doplnil Dalibor Dostál. Mladou zubřici získala rezervace od chomutovského zooparku darem. „Zoopark v Chomutově patří k...

Budoucnost ochrany přírody. Drony a roboty se učí likvidovat invazní rostliny. Projekt podpořila Technologická agentura

První měsíce testování má za sebou nová metoda likvidace invazních rostlin s pomocí vyspělých technologií. Projekt, který iniciovala ochranářská společnost Česká krajina, finančně podpořila Technologická agentura České republiky. Ochránci přírody si od vývoje nového postupu slibují rychlejší a levnější odstraňování nebezpečných druhů rostlin z jiných kontinentů, které se vyskytují v milovické rezervaci velkých kopytníků. Jako je lupina mnoholistá, celík kanadský nebo javor jasanolistý. „Tyto druhy rostlin každoročně odstraňujeme díky pomoci dobrovolníků. Přestože se podobných zásahů koná několik ročně, invazní porosty se daří potlačovat jen pomalu, protože se do rezervace šíří z okolních pozemků,“ vysvětlil Dalibor Dostál, ředitel ochranářské společnosti Česká krajina, která milovickou rezervaci založila v roce 2015 ve spolupráci s vědci. Testovaná technologie se zaměřuje také na trnovník akát nebo pajasan žláznatý, které se nevyskytují přímo v rezerva...