Přeskočit na hlavní obsah

Získat stavební povolení je stále složitější, ČR se ve světovém žebříčku propadla o 29 míst


Proces povolování nových staveb patří v Česku k nejsložitějším na světě, což pravidelně potvrzuje i Světová banka. Situace se nelepší, spíše naopak. V aktuálním vydání žebříčku Doing business 2019 se ČR propadla o 29 míst na ostudnou 156 pozici. Česká republika tak patří mezi čtyřicítku nejhorších zemí na světě a řadí se na úroveň například Demokratické republiky Kongo.
Pokud jde o rychlost získání stavebního povolení, tak tam jsou na tom české stavební úřady s 246 dny ještě hůře. Ze 190 sledovaných zemí trvá vyřízení celého procesu déle jen ve dvaceti z nich. "Můžeme se sice utěšovat, že tak špatně jako Kambodža, kde investor na povolení čeká dlouhých 652 dnů, na tom ještě nejsme. Ale například súdánští stavební úředníci jsou o šest dnů rychlejší než jejich kolegové v Česku, stejný čas jako u nás pak povolování zabere v Uzbekistánu. Nejsem si jistý, zda zrovna tohle jsou státy, se kterými bychom se měli poměřovat. Pojďme si spíš vzít příklad z Koreje, kde se všechno stihne už za 27,5 dne," komentuje aktuální data Světové banky generální ředitel a předseda představenstva developerské společnosti Ekospol Evžen Korec.

O něco tristnější je statistika ukazující, kolik procedur (oficiálních komunikací se třetí stranou, například státním úřadem) musí stavebník podstoupit. Česku s 21 úkony patří 13. příčka od konce. Je sice lepší než Moldávie (28 procedur) či Tádžikistán (25 procedur), ale premiantovi Rusku se dvěma procedurami se nemůže ani zdaleka rovnat. Navíc u rezidenčních projektů je počet nutných procedur výrazně vyšší. "Nedávno jsme u jednoho konkrétního projektu spočítali, že jen dotčených orgánů jsme pro vyjádření museli oslovit na šest desítek," podotýká Korec a pokračuje:
"Opakovaně upozorňuji na to, že český legislativní Kocourkov vede k tomu, že máme nejsložitější proces povolování nových staveb ze zemí EU a bohužel patříme k nejhorším i v rámci celého světa. A to Světová banka vychází pouze z legislativních dat platných pro povolování skladových prostor. Pokud bychom vzali v potaz pouze větší rezidenční výstavbu, tak se obávám, že bychom se propadli ještě o něco níže. Na trhu jsou totiž i takové projekty, které se povolují už více než deset let a stále nejsou schválené," doplňuje developer.
Na komplikovanost povolovacího procesu přitom podle Korce nedoplácí pouze investoři či drobní stavitelé, kteří si chtějí postavit rodinný domek či jinou menší stavbu, ale úplně všichni. "Vede to totiž k tomu, že vázne budování potřebné infrastruktury. Výrazně chybí například nové byty, proto roste jejich cena a úměrně tomu i nájemné. Nestaví se dostatek dálnic a rychlostních silnic, takže musíme stále jezdit po nebezpečných a nevyhovujících komunikacích, o chybějících obchvatech dopravou nejdotčenějších měst ani nemluvě,"upozorňuje Korec.
Aktuální data Světové banky, které však nic zásadně nového nepřinesla a jsou už několik let podobně alarmující, by měla podle Korce přimět odpovědné politiky k tomu, aby urychleně zásadně zjednodušili povolovací proces. "Bez toho se do společnosti vyspělých zemí nikdy nedostaneme a budeme se pořád potácet na chvostu daleko i za spoustou států považovaných za rozvojové," apeluje developer.

Komentáře

Populární příspěvky z tohoto blogu

Konec okupace. Ochránci přírody ukončili u Milovic desetiletý úklid po sovětské armádě

Tisíce hodin práce dobrovolníků, miliony korun vynaložených na odvoz suti po zbořených vojenských objektech, odstraňování starých pneumatik, ostnatých drátů i minuce. Tak vypadal desetiletý úklid pozůstatků po sovětské armádě, který symbolicky ukončila ochranářská společnost Česká krajina. Hlavní práce na čištění vojenského prostoru tak skončily přesně 55 let po zahájení okupace někdejšího Československa sovětskou armádou a vojsky dalších zemí Varšavské smlouvy dne 21. srpna roku 1968. „Zatímco poslední sovětští vojáci odešli z Milovic 30. června roku 1991, pozůstatky po jejich pobytu se v bývalém vojenském prostoru nacházely více než další tři desetiletí. Pro přírodu tak okupace skončila až dnes, více než třicet let po odchodu posledních sovětských vojáků,“ uvedl Dalibor Dostál, ředitel ochranářské společnosti Česká krajina, která v bývalém vojenském prostoru Milovice založila rezervaci velkých kopytníků. „Úklid po sovětské armádě tak paradoxně trval déle, než samotný pobyt vojáků,“ d

E15: Za mzdu na stavbě ať ručí firma, navrhuje Jurečka. Zdražíme byty i silnice, varují stavaři

Ministerstvo práce a sociálních věcí chystá úpravu zákoníku práce zabývající se vztahy ve stavebnictví. Má poskytovat ochranu všem zaměstnancům včetně agenturních, kterým zaměstnavatel za plnění práce pro dodavatele nevyplatil mzdu. Svaz podnikatelů ve stavebnictví se proti návrhu ostře ohradil s tím, že stavebnictví má sehrát roli obětního beránka, protože na jiná odvětví se úprava nevztahuje. Šéf Ekospolu Evžen Korec tvrdí, že následkem by mohlo být nejméně pětiprocentní prodražení staveb. Svaz argumentuje, že návrh diskriminuje stavební firmy, s čímž souhlasí Konfederace zaměstnavatelských a podnikatelských svazů. „Z odůvodnění návrhu není jasné, z jakého důvodu mají požívat ochrany zaměstnanci ve stavebnictví, a nikoliv například v IT, v automobilovém nebo leteckém průmyslu či v dalších odvětvích rovněž založených na dodavatelských řetězcích,“ stojí v její připomínce. Úprava přichází s takzvaným institutem ručení. V praxi by to znamenalo, že zaměstnanec, kterému subdodavatel ne

Vzácné vlhy pestré letos poprvé hnízdí přímo v milovické rezervaci velkých kopytníků

Pestrobarevné vlhy pestré letos poprvé hnízdily přímo na území rezervace velkých kopytníků v bývalém vojenském prostoru Milovice. Vědci objevili jejich typické nory hned na dvou místech pastevní rezervace. „Již před třemi lety ornitologové zaznamenali, že do rezervace velkých kopytníků zalétává několik párů vlh pestrých. Tehdy ale ještě hnízdily mimo pastviny velkých býložravců. Letos poprvé si vlhy vytvořily hnízdní nory přímo na území pastevní rezervace,“ uvedl Dalibor Dostál, ředitel ochranářské společnosti Česká krajina, která rezervaci velkých kopytníků založila v roce 2015 ve spolupráci s vědci. Vlhy pestré patří na tuzemském Červeném seznamu mezi silně ohrožené druhy ptáků. Právě velcí kopytníci přitom pomáhají vzácným vlhám nejenom zajišťovat potravní nabídku, ale i vytvářet biotopy vhodné k hnízdění. „Pastva velkých kopytníků výrazně zvýšila květnatost celého území a tím i početnost hmyzu, kterým se vlhy pestré živí. Zároveň velcí kopytníci tu a tam pomocí kopyt a rohů na svaž