Přeskočit na hlavní obsah

Nejlépe si nový byt vyberete v Praze 5, nejhorší nabídka zůstává v nejužším centru


Zájemci o nové bydlení v hlavním městě nemají lehkou pozici, dostupných bytů je stále méně. Přesto existují lokality, kde je výběr o něco lepší. Nejvíce dostupných bytů nabízí developeři v Praze 5, kde si lidé mohli vybírat z celkem 911 nových bytů. Naopak v nejužším centru Prahy je situace zcela opačná – ceníky developerů jsou zde velmi prořídlé. Vyplývá to z podrobných statistik společnosti Ekospol, která pražský rezidenční trh monitoruje už jedenáct let.
Počet dostupných nových bytů v cenících developerů se už delší dobu pohybuje kolem třítisícové hranice. Nabídka tak nepokryje ani celoroční poptávku po novém bydlení. Některé lokality se však tomuto dlouhodobému trendu vymykají. „Nejlepší výběr je aktuálně v Praze 5, kde developeři v cenících nabízejí 911 nových bytů. Na druhou pozici klesla Praha 9, kde je dostupných 742 nových bytů,“ přibližuje prodejní statistiky generální ředitel a předseda představenstva společnosti Ekospol Evžen Korec.

Naopak na druhé straně žebříčku nabízených bytů zůstávají centrální části hlavního města. „Nejméně nových bytů v cenících developerů, celkem 66, najdeme v Praze 1. Jen o 27 více jich pak leží v Praze 2. Je to logické, protože v nejužším centru se staví většinou jen menší komorní projekty s nižším počtem bytových jednotek. Jejich nevýhodou, která se projevuje i v nižších prodejích, je výrazně vyšší cena,“ upozorňuje Korec.
Právě porovnání průměrné ceny s počtem nabízených bytů odhalí jednu zajímavost, která však platí dlouhodobě. V lokalitách s velkou nabídkou dostupných bytů jsou jejich ceny výrazně nižší než tam, kde se nových bytů nedostává. Nejlevnější tak je Praha10 s průměrnou cenou za metr čtvereční 78 486 korun, kde developeři aktuálně nabízí 412 nových bytů. Naopak v Praze 1 průměrná cena narostla až na 175 968 korun za jeden metr čtvereční nového bytu.
„Jasně se tak ukazuje, že pouze dostatečná nabídka velkého počtu nových bytů v okrajovějších lokalitách umožňuje nabízet cenově dostupnější bydlení. Nabídka nových bytů tak jde vstříc poptávce, protože lidé hledající nové bydlení dlouhodobě preferují okrajovější části města uprostřed zeleně s dobrou dopravní dostupností a plnou občanskou vybaveností,“ tvrdí Korec.
Data dostupných bytů doplňují prodejní statistiky, které Ekospol zveřejnil v minulých týdnech. Podle nich se ve třetím čtvrtletí letošního roku v Praze prodalo nejméně nových bytů za posledních šest let, celkem jen 1035 nových bytů za 6,43 miliardy korun. Z hlediska počtu jde o meziroční pokles o 17,4 procenta. Průměrná cena nových bytů v nabídkách developerů od začátku roku vzrostla už o 11 procent na 94 894 korun za metr čtvereční. Naopak rozloha průměrného nabízeného bytu se opět o něco zmenšila a dosahuje 64,43 metru čtverečního. Za průměrný byt tak zájemce musí zaplatit 6,1 milionu korun.
Dostupné nové byty v jednotlivých městských částech
Lokalita
Počet
Průměrná cena za m2
Praha 1
66
175 968
Praha 2
93
169 033
Praha 3
138
96 567
Praha 4
406
89 339
Praha 5
911
100 050
Praha 6
119
100 580
Praha 7
144
97 298
Praha 8
102
106 082
Praha 9
742
86 862
Praha 10
412
78 486
CELKEM
3133
94 894
 Zdroj: Ekospol

Komentáře

Populární příspěvky z tohoto blogu

Zubři a divocí koně pomáhají se zadržováním vody v krajině, zjistil výzkum vědců v milovické rezervaci

Přirozená pastva velkých kopytníků zlepšuje podmínky pro růst vegetace, podporuje ukládání organické hmoty do půdy a zadržování vody v krajině. Ukázal to výzkum vědců z Jihočeské univerzity v milovické rezervaci velkých kopytníků, kde žijí zubři, divocí koně a zpětně šlechtění pratuři, i v několika dalších českých rezervacích. „Celoroční pastva velkých kopytníků sice snižuje průměrné množství rostlinné hmoty nad zemí, ale zároveň zvyšuje její ‘nutriční‘ kvalitu. Porost obsahuje více dusíku a vody, je tedy výživnější pro zvířata a navíc lépe hospodaří s vodou,“ vysvětluje Eva Kaštovská, vedoucí Katedry biologie ekosystémů Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích. Právě tím se přirozená pastva velkých kopytníků zásadně liší od intenzivní pastvy hospodářských zvířat. „Podzemní biomasa rostlin zůstává neovlivněná – nesnižuje se, jak tomu často bývá při intenzivní pastvě, kdy zvířata opakovaně okusují dorůstající nadzemní části rostlin. Díky tomu se porosty s...

V milovické rezervaci vypustili zubří samici ze Zooparku Chomutov. Zvýší genetickou pestrost stáda

Zubří samici ze Zooparku Chomutov vypustili v milovické rezervaci velkých kopytníků. „Tříletá samice pomůže zvýšit genetickou rozmanitost největšího stáda zubrů v České republice, které se v milovické rezervaci velkých kopytníků nachází,“ uvedl Dalibor Dostál, ředitel ochranářské společnosti Česká krajina, která rezervaci v bývalém vojenském prostoru Milovice založila v roce 2015 ve spolupráci s vědci. „Zubři byli na počátku dvacátého století ve volné přírodě vyhubení člověkem a v zajetí jich zůstalo velmi málo. Všechna zvířata, která přežila, pocházejí z pouhých dvanácti zakladatelů. Vzácnější bělověžská linie, kterou chováme v Milovicích, dokonce jen ze sedmi zakladatelů. Proto je zvyšování genetické různorodosti stád u zubrů ještě důležitější, než u jiných druhů, které neprošly tak drastickým poklesem početnosti,“ doplnil Dalibor Dostál. Mladou zubřici získala rezervace od chomutovského zooparku darem. „Zoopark v Chomutově patří k...

Budoucnost ochrany přírody. Drony a roboty se učí likvidovat invazní rostliny. Projekt podpořila Technologická agentura

První měsíce testování má za sebou nová metoda likvidace invazních rostlin s pomocí vyspělých technologií. Projekt, který iniciovala ochranářská společnost Česká krajina, finančně podpořila Technologická agentura České republiky. Ochránci přírody si od vývoje nového postupu slibují rychlejší a levnější odstraňování nebezpečných druhů rostlin z jiných kontinentů, které se vyskytují v milovické rezervaci velkých kopytníků. Jako je lupina mnoholistá, celík kanadský nebo javor jasanolistý. „Tyto druhy rostlin každoročně odstraňujeme díky pomoci dobrovolníků. Přestože se podobných zásahů koná několik ročně, invazní porosty se daří potlačovat jen pomalu, protože se do rezervace šíří z okolních pozemků,“ vysvětlil Dalibor Dostál, ředitel ochranářské společnosti Česká krajina, která milovickou rezervaci založila v roce 2015 ve spolupráci s vědci. Testovaná technologie se zaměřuje také na trnovník akát nebo pajasan žláznatý, které se nevyskytují přímo v rezerva...