Přeskočit na hlavní obsah

Nejvíce nových bytů se prodává v Praze 5


Nejvíce nových bytů v Praze se pravidelně prodává v páté a deváté městské části. První dvojice se letos nemění, stejná místa obsadily obě lokality i ve třetím čtvrtletí. Pětka obhájila prvenství z předchozího kvartálu s velkým náskokem, hlavně díky oblibě Smíchova. Vyplývá to z podrobných statistik společnosti Ekospol, která pražský rezidenční trh monitoruje už jedenáct let.
V Praze se během třetího čtvrtletí letošního roku prodalo celkem 1035 nových bytů. „Z toho se 268 bytů nacházelo na území Prahy 5, což je jen o jeden méně, než ve druhém čtvrtletí. Druhé místo s odstupem uhájila Praha 9 se 183 prodanými novými byty. Třetí skončila Praha 10 se 128 prodanými byty, která si tak o jednu příčku polepšila. Přes hranici sta prodaných bytů se dostala už jen Praha 4 (111 prodaných bytů,“ přibližuje prodejní statistiky generální ředitel a předseda představenstva developerské společnosti Ekospol Evžen Korec.



Nejmenší zájem kupujících byl už tradičně o nejužší centrum města, nejméně nových bytů se tak prodalo v Praze 1. Příliš se neprodávaly nové byty ani v Praze 2, 3 a 7.
 „Statistiky prodejů jasně ukazují, které lokality lidé preferují. Vyhledávají hlavně okrajovější části Prahy, které jim nabízejí více možností. Ať už je to bydlení v zeleni či výborná občanská vybavenost v místě. Zásadním faktorem je také cena, která je v těchto lokalitách výrazně nižší než v centru. Tam vyjde metr čtvereční nového bytu průměrně na dvojnásobek, často si navíc zájemci musí připlatit ještě více,“ podotýká Korec.
Ani nové vedení pražského magistrátu, které vzejde ze čtvrtečního hlasování obměněného zastupitelstva, by proto nemělo na tyto lokality zapomínat. „Určitě vítáme deklarovanou snahu odblokovat výstavbu na zanedbaných brownfieldech v širším centru Prahy. Přestavba nevyužívaných továrních či jiných areálů je nezbytná, ale často velmi vysoké náklady na sanaci pozemků se zákonitě promítnou do ceny zde postavených bytů. Pokud chceme na trh dostat dostatek bytů dostupných všem příjmovým kategoriím, musíme umožnit výstavbu také v okrajových lokalitách, kde jsou pozemky levnější a náklady na jejich přípravu ke stavbě jsou výrazně nižší,“ připomíná developer Korec.

Prodané nové byty v jednotlivých městských částech
Lokalita
1. čtvrtletí 2018
2. čtvrtletí 2018
3. čtvrtletí 2018
Praha 1
19
48
33
Praha 2
11
72
82
Praha 3
53
56
42
Praha 4
119
201
111
Praha 5
257
269
268
Praha 6
80
60
56
Praha 7
57
71
38
Praha 8
77
103
94
Praha 9
301
241
183
Praha 10
186
171
128
CELKEM
1160
1292
1035
Zdroj: EKOSPOL

Data dostupných bytů doplňují prodejní statistiky, které Ekospol zveřejnil v minulých týdnech. Podle nich se ve třetím čtvrtletí letošního roku v Praze prodalo nejméně nových bytů za posledních šest let, celkem jen 1035 nových bytů za 6,43 miliardy korun. Z hlediska počtu jde o meziroční pokles o 17,4 procenta. Průměrná cena nových bytů v nabídkách developerů od začátku roku vzrostla už o 11 procent na 94 894 korun za metr čtvereční. Naopak rozloha průměrného nabízeného bytu se opět o něco zmenšila a dosahuje 64,43 metru čtverečního. Za průměrný byt tak zájemce musí zaplatit 6,1 milionu korun.

Komentáře

Populární příspěvky z tohoto blogu

Zubři a divocí koně pomáhají se zadržováním vody v krajině, zjistil výzkum vědců v milovické rezervaci

Přirozená pastva velkých kopytníků zlepšuje podmínky pro růst vegetace, podporuje ukládání organické hmoty do půdy a zadržování vody v krajině. Ukázal to výzkum vědců z Jihočeské univerzity v milovické rezervaci velkých kopytníků, kde žijí zubři, divocí koně a zpětně šlechtění pratuři, i v několika dalších českých rezervacích. „Celoroční pastva velkých kopytníků sice snižuje průměrné množství rostlinné hmoty nad zemí, ale zároveň zvyšuje její ‘nutriční‘ kvalitu. Porost obsahuje více dusíku a vody, je tedy výživnější pro zvířata a navíc lépe hospodaří s vodou,“ vysvětluje Eva Kaštovská, vedoucí Katedry biologie ekosystémů Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích. Právě tím se přirozená pastva velkých kopytníků zásadně liší od intenzivní pastvy hospodářských zvířat. „Podzemní biomasa rostlin zůstává neovlivněná – nesnižuje se, jak tomu často bývá při intenzivní pastvě, kdy zvířata opakovaně okusují dorůstající nadzemní části rostlin. Díky tomu se porosty s...

V milovické rezervaci vypustili zubří samici ze Zooparku Chomutov. Zvýší genetickou pestrost stáda

Zubří samici ze Zooparku Chomutov vypustili v milovické rezervaci velkých kopytníků. „Tříletá samice pomůže zvýšit genetickou rozmanitost největšího stáda zubrů v České republice, které se v milovické rezervaci velkých kopytníků nachází,“ uvedl Dalibor Dostál, ředitel ochranářské společnosti Česká krajina, která rezervaci v bývalém vojenském prostoru Milovice založila v roce 2015 ve spolupráci s vědci. „Zubři byli na počátku dvacátého století ve volné přírodě vyhubení člověkem a v zajetí jich zůstalo velmi málo. Všechna zvířata, která přežila, pocházejí z pouhých dvanácti zakladatelů. Vzácnější bělověžská linie, kterou chováme v Milovicích, dokonce jen ze sedmi zakladatelů. Proto je zvyšování genetické různorodosti stád u zubrů ještě důležitější, než u jiných druhů, které neprošly tak drastickým poklesem početnosti,“ doplnil Dalibor Dostál. Mladou zubřici získala rezervace od chomutovského zooparku darem. „Zoopark v Chomutově patří k...

Budoucnost ochrany přírody. Drony a roboty se učí likvidovat invazní rostliny. Projekt podpořila Technologická agentura

První měsíce testování má za sebou nová metoda likvidace invazních rostlin s pomocí vyspělých technologií. Projekt, který iniciovala ochranářská společnost Česká krajina, finančně podpořila Technologická agentura České republiky. Ochránci přírody si od vývoje nového postupu slibují rychlejší a levnější odstraňování nebezpečných druhů rostlin z jiných kontinentů, které se vyskytují v milovické rezervaci velkých kopytníků. Jako je lupina mnoholistá, celík kanadský nebo javor jasanolistý. „Tyto druhy rostlin každoročně odstraňujeme díky pomoci dobrovolníků. Přestože se podobných zásahů koná několik ročně, invazní porosty se daří potlačovat jen pomalu, protože se do rezervace šíří z okolních pozemků,“ vysvětlil Dalibor Dostál, ředitel ochranářské společnosti Česká krajina, která milovickou rezervaci založila v roce 2015 ve spolupráci s vědci. Testovaná technologie se zaměřuje také na trnovník akát nebo pajasan žláznatý, které se nevyskytují přímo v rezerva...