Česká národní banka
(ČNB) dnes opět zvýšila základní úrokovou sazbu, tentokrát už počtvrté v řadě.
Tento opakovaný krok se dotkne drtivé většiny lidí v Česku, protože zvýšení
základních úrokových sazeb povede ke zdražení všech typů úvěrů. Zásadně ovlivní
hlavně sto tisíc domácností, které si každoročně sjednávají hypotéku. Hypoteční
sazby na rozhodnutí ČNB totiž reagují výrazným růstem. Centrální bankéři tak patří
k největším hrobařům snů o vlastním bydlení, reaguje developer Evžen Korec z Ekospolu.
"Už dříve totiž
centrální bankéři opakovaně zpřísnili kritéria pro získání hypotéky, čímž od ní
zcela odstřihli minimálně pětinu klientů. Každý rok tak o možnost pořídit si
vlastní nemovitost přijde na dvacet tisíc domácností. Ty nejen že budou muset
zůstat v zajetí nájemního bydlení, ale zhorší se jim výhled do budoucna. Vlastnictví
nemovitosti je totiž jedním z nejlepších zajištění na stáří," tvrdí generální ředitel a předseda představenstva developerské společnosti Ekospol Evžen Korec.
Radovat se podle Korce příliš
nemohou ani ty domácnosti, které si už bydlení na hypotéku pořídily. Zvlášť,
jestli využily extrémně nízké hypoteční sazby minulých let. Reakcí komerčních
bank na opakované zvyšování základní úrokové sazby je totiž zvyšování úrokových
sazeb i u hypoték. To se už zcela jasně projevuje, protože průměrná úroková
sazba u hypoték podle ukazatele Fincentrum Hypoindex v září vzrostla na
2,57 procenta. "Na konci roku by se pak mohla pohybovat už okolo tří procent a
nejspíš i nadále poroste. To by výrazně zasáhlo rozpočet mnoha rodin, protože
by se jim výdaje na bydlení po skončení aktuálního fixačního období zvýšily o
tisíce korun měsíčně. Ne každý je však na to připraven, dostatečné rezervy má
jen minimum z nich," varuje Korec.
Zásadním problémem podle developera je,
že centrální bankéři nejsou za svá rozhodnutí, kterými přitom zcela zásadně
ovlivňují životy milionů lidí, nijak zodpovědní. "Mohou si různě experimentovat
a zkoušet uvádět nejrůznější makroekonomické teorie do praxe jak se jim zamane
bez ohledu na důsledky. Typickým příkladem bylo nesmyslné oslabování české
koruny, které se táhlo tři a půl roku a vyšlo ČNB na intervencí na
nepředstavitelné dva biliony korun (pro srovnání letošní státní rozpočet počítá
s výdaji ve výši 1,36 bilionu korun). Tento podivný měnový experiment
přitom vedl mimo jiné k tomu, že hlavně vývozci nebyli nucení zvyšovat
svou produktivitu, protože jejich konkurenceschopnost posilovala oslabená
koruna. Důsledky toho pociťujeme všichni do teď," kritizuje Korec.
A podobně to prý dopadne i
se současnými neuváženými zásahy ČNB do realitního trhu. "Ani ty nepřinesou nic
dobrého, naopak na ně doplatí stovky tisíc domácností. Nést důsledky za tyto prapodivné
pokusy makroekonomických teoretiků z bankovní rady centrální banky však
bude bohužel pouze na nich," předpovídá Korec.
Komentáře
Okomentovat