Přeskočit na hlavní obsah

Investor potřebuje před stavbou získat šest desítek razítek, často na ně čeká celý rok


Dva roky prázdnin s trochou nadsázky potřebuje každý, kdo se rozhodne v Česku stavět. Musí totiž oběhnout desítky úřadů a získat od nich stanovisko ke stavebnímu záměru. "U jednoho našeho aktuálně připravovaného menšího projektu s několika desítkami bytů jsme spočítali, že před podáním žádosti o územní rozhodnutí jsme museli oslovit rovnou šedesátku takzvaných „dotčených orgánů státní správy“ a jiných organizací," říká generální ředitel a předseda představenstva developerské společnosti Ekospol Evžen Korec a zdůrazňuje, že podobné úřední martyrium musí podstoupit každý stavební investor.

Kromě například „očekávaných“ odborů územního rozvoje či památkové péče se musí vyjádřit také například Státní energetická inspekce, Hasičský záchranný sbor či v případě hlavního města též Povodí Vltavy nebo Lesy hlavního města Prahy. Dopravou se pak zabývá hned několik institucí, namátkou například Odbor dopravních agend Magistrátu hlavního města Prahy, Odbor rozvoje a financování dopravy Magistrátu hlavního města Prahy, odbor dopravy příslušné městské části či dopravní inspektorát Policie ČR. "Stejnou problematiku tak řeší více úředníků, což kromě zbytečného papírování přináší i vyšší výdaje státnímu rozpočtu," tvrdí Korec.
"Výrazný podíl na počtu oslovovaných institucí mají správci sítí, kterých je v našem případě takřka neuvěřitelných 42. Jde o mix státních úřadů, městských společností a soukromých firem. I zde by šlo seznam výrazně zredukovat. Jen pražský dopravní podnik se vyjadřuje hned třikrát. Jednou jeho Svodná komise, pak oddělení pro tramvaje a nakonec také oddělení pro metro," vyjmenovává Korec.
Zahájení stavby však podle Korce komplikuje nejen obrovský počet nutných razítek, ale hlavně doba vyřizování. "Přestože správní řád určuje třicetidenní lhůtu pro vyjádření, která se může u komplikovaných případů protáhnout na dvojnásobek, realita je často jiná. Existují úřady, které si dávají na čas a rozhodnutí vydají až za rok. Nepomůže ani pravidelná urgence, rekordmani tak mají průměrnou lhůtu pro vyjádření kolem osmi měsíců. A to jsme se pořád ještě nedostali ani k podání žádosti o územní rozhodnutí. Investor se tak musí připravit na to, že od podání stavebního záměru do kopnutí do země uběhnou dlouhé roky. U středně velkých rezidenčních projektů v Praze mluvíme průměrně o pěti letech," stěžuje si developer.
"Každý rozumně uvažující člověk tuší, že je něco špatně. Současná legislativa je nastavena tak, že jakékoliv nové výstavbě v podstatě hází klacky pod nohy. Kam to vede, vidíme poslední dobou stále častěji. Extrémní nedostatek nových bytů a s tím spojené rostoucí ceny, nedokončená dálniční síť a stále chybějící obchvaty spousty měst," prohlašuje Korec.
Řešení je přitom podle developera jednoduché a zdá se, že by mohlo přijít už velmi brzy. "Ministerstvo pro místní rozvoj chce totiž upravit stavební zákon tak, že do něj zavede takzvanou fikci souhlasu. Ta znamená, že pokud by se dotčený orgán, úřad či jiná instituce nevyjádřil do 30 dnů, či v případě složitějších řízení do 60 dnů, tak by se to bralo jako automatický souhlas. Stavebníkům by pak výrazně ulevilo také to, že by si tato vyjádření obstarával sám stavební úřad, jako je tomu například v sousedním Německu," uzavírá Korec.

Komentáře

Populární příspěvky z tohoto blogu

Konec okupace. Ochránci přírody ukončili u Milovic desetiletý úklid po sovětské armádě

Tisíce hodin práce dobrovolníků, miliony korun vynaložených na odvoz suti po zbořených vojenských objektech, odstraňování starých pneumatik, ostnatých drátů i minuce. Tak vypadal desetiletý úklid pozůstatků po sovětské armádě, který symbolicky ukončila ochranářská společnost Česká krajina. Hlavní práce na čištění vojenského prostoru tak skončily přesně 55 let po zahájení okupace někdejšího Československa sovětskou armádou a vojsky dalších zemí Varšavské smlouvy dne 21. srpna roku 1968. „Zatímco poslední sovětští vojáci odešli z Milovic 30. června roku 1991, pozůstatky po jejich pobytu se v bývalém vojenském prostoru nacházely více než další tři desetiletí. Pro přírodu tak okupace skončila až dnes, více než třicet let po odchodu posledních sovětských vojáků,“ uvedl Dalibor Dostál, ředitel ochranářské společnosti Česká krajina, která v bývalém vojenském prostoru Milovice založila rezervaci velkých kopytníků. „Úklid po sovětské armádě tak paradoxně trval déle, než samotný pobyt vojáků,“ d

E15: Za mzdu na stavbě ať ručí firma, navrhuje Jurečka. Zdražíme byty i silnice, varují stavaři

Ministerstvo práce a sociálních věcí chystá úpravu zákoníku práce zabývající se vztahy ve stavebnictví. Má poskytovat ochranu všem zaměstnancům včetně agenturních, kterým zaměstnavatel za plnění práce pro dodavatele nevyplatil mzdu. Svaz podnikatelů ve stavebnictví se proti návrhu ostře ohradil s tím, že stavebnictví má sehrát roli obětního beránka, protože na jiná odvětví se úprava nevztahuje. Šéf Ekospolu Evžen Korec tvrdí, že následkem by mohlo být nejméně pětiprocentní prodražení staveb. Svaz argumentuje, že návrh diskriminuje stavební firmy, s čímž souhlasí Konfederace zaměstnavatelských a podnikatelských svazů. „Z odůvodnění návrhu není jasné, z jakého důvodu mají požívat ochrany zaměstnanci ve stavebnictví, a nikoliv například v IT, v automobilovém nebo leteckém průmyslu či v dalších odvětvích rovněž založených na dodavatelských řetězcích,“ stojí v její připomínce. Úprava přichází s takzvaným institutem ručení. V praxi by to znamenalo, že zaměstnanec, kterému subdodavatel ne

Vzácné vlhy pestré letos poprvé hnízdí přímo v milovické rezervaci velkých kopytníků

Pestrobarevné vlhy pestré letos poprvé hnízdily přímo na území rezervace velkých kopytníků v bývalém vojenském prostoru Milovice. Vědci objevili jejich typické nory hned na dvou místech pastevní rezervace. „Již před třemi lety ornitologové zaznamenali, že do rezervace velkých kopytníků zalétává několik párů vlh pestrých. Tehdy ale ještě hnízdily mimo pastviny velkých býložravců. Letos poprvé si vlhy vytvořily hnízdní nory přímo na území pastevní rezervace,“ uvedl Dalibor Dostál, ředitel ochranářské společnosti Česká krajina, která rezervaci velkých kopytníků založila v roce 2015 ve spolupráci s vědci. Vlhy pestré patří na tuzemském Červeném seznamu mezi silně ohrožené druhy ptáků. Právě velcí kopytníci přitom pomáhají vzácným vlhám nejenom zajišťovat potravní nabídku, ale i vytvářet biotopy vhodné k hnízdění. „Pastva velkých kopytníků výrazně zvýšila květnatost celého území a tím i početnost hmyzu, kterým se vlhy pestré živí. Zároveň velcí kopytníci tu a tam pomocí kopyt a rohů na svaž