Přeskočit na hlavní obsah

Investor potřebuje před stavbou získat šest desítek razítek, často na ně čeká celý rok


Dva roky prázdnin s trochou nadsázky potřebuje každý, kdo se rozhodne v Česku stavět. Musí totiž oběhnout desítky úřadů a získat od nich stanovisko ke stavebnímu záměru. "U jednoho našeho aktuálně připravovaného menšího projektu s několika desítkami bytů jsme spočítali, že před podáním žádosti o územní rozhodnutí jsme museli oslovit rovnou šedesátku takzvaných „dotčených orgánů státní správy“ a jiných organizací," říká generální ředitel a předseda představenstva developerské společnosti Ekospol Evžen Korec a zdůrazňuje, že podobné úřední martyrium musí podstoupit každý stavební investor.

Kromě například „očekávaných“ odborů územního rozvoje či památkové péče se musí vyjádřit také například Státní energetická inspekce, Hasičský záchranný sbor či v případě hlavního města též Povodí Vltavy nebo Lesy hlavního města Prahy. Dopravou se pak zabývá hned několik institucí, namátkou například Odbor dopravních agend Magistrátu hlavního města Prahy, Odbor rozvoje a financování dopravy Magistrátu hlavního města Prahy, odbor dopravy příslušné městské části či dopravní inspektorát Policie ČR. "Stejnou problematiku tak řeší více úředníků, což kromě zbytečného papírování přináší i vyšší výdaje státnímu rozpočtu," tvrdí Korec.
"Výrazný podíl na počtu oslovovaných institucí mají správci sítí, kterých je v našem případě takřka neuvěřitelných 42. Jde o mix státních úřadů, městských společností a soukromých firem. I zde by šlo seznam výrazně zredukovat. Jen pražský dopravní podnik se vyjadřuje hned třikrát. Jednou jeho Svodná komise, pak oddělení pro tramvaje a nakonec také oddělení pro metro," vyjmenovává Korec.
Zahájení stavby však podle Korce komplikuje nejen obrovský počet nutných razítek, ale hlavně doba vyřizování. "Přestože správní řád určuje třicetidenní lhůtu pro vyjádření, která se může u komplikovaných případů protáhnout na dvojnásobek, realita je často jiná. Existují úřady, které si dávají na čas a rozhodnutí vydají až za rok. Nepomůže ani pravidelná urgence, rekordmani tak mají průměrnou lhůtu pro vyjádření kolem osmi měsíců. A to jsme se pořád ještě nedostali ani k podání žádosti o územní rozhodnutí. Investor se tak musí připravit na to, že od podání stavebního záměru do kopnutí do země uběhnou dlouhé roky. U středně velkých rezidenčních projektů v Praze mluvíme průměrně o pěti letech," stěžuje si developer.
"Každý rozumně uvažující člověk tuší, že je něco špatně. Současná legislativa je nastavena tak, že jakékoliv nové výstavbě v podstatě hází klacky pod nohy. Kam to vede, vidíme poslední dobou stále častěji. Extrémní nedostatek nových bytů a s tím spojené rostoucí ceny, nedokončená dálniční síť a stále chybějící obchvaty spousty měst," prohlašuje Korec.
Řešení je přitom podle developera jednoduché a zdá se, že by mohlo přijít už velmi brzy. "Ministerstvo pro místní rozvoj chce totiž upravit stavební zákon tak, že do něj zavede takzvanou fikci souhlasu. Ta znamená, že pokud by se dotčený orgán, úřad či jiná instituce nevyjádřil do 30 dnů, či v případě složitějších řízení do 60 dnů, tak by se to bralo jako automatický souhlas. Stavebníkům by pak výrazně ulevilo také to, že by si tato vyjádření obstarával sám stavební úřad, jako je tomu například v sousedním Německu," uzavírá Korec.

Komentáře

Populární příspěvky z tohoto blogu

Zubři a divocí koně pomáhají se zadržováním vody v krajině, zjistil výzkum vědců v milovické rezervaci

Přirozená pastva velkých kopytníků zlepšuje podmínky pro růst vegetace, podporuje ukládání organické hmoty do půdy a zadržování vody v krajině. Ukázal to výzkum vědců z Jihočeské univerzity v milovické rezervaci velkých kopytníků, kde žijí zubři, divocí koně a zpětně šlechtění pratuři, i v několika dalších českých rezervacích. „Celoroční pastva velkých kopytníků sice snižuje průměrné množství rostlinné hmoty nad zemí, ale zároveň zvyšuje její ‘nutriční‘ kvalitu. Porost obsahuje více dusíku a vody, je tedy výživnější pro zvířata a navíc lépe hospodaří s vodou,“ vysvětluje Eva Kaštovská, vedoucí Katedry biologie ekosystémů Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích. Právě tím se přirozená pastva velkých kopytníků zásadně liší od intenzivní pastvy hospodářských zvířat. „Podzemní biomasa rostlin zůstává neovlivněná – nesnižuje se, jak tomu často bývá při intenzivní pastvě, kdy zvířata opakovaně okusují dorůstající nadzemní části rostlin. Díky tomu se porosty s...

V milovické rezervaci vypustili zubří samici ze Zooparku Chomutov. Zvýší genetickou pestrost stáda

Zubří samici ze Zooparku Chomutov vypustili v milovické rezervaci velkých kopytníků. „Tříletá samice pomůže zvýšit genetickou rozmanitost největšího stáda zubrů v České republice, které se v milovické rezervaci velkých kopytníků nachází,“ uvedl Dalibor Dostál, ředitel ochranářské společnosti Česká krajina, která rezervaci v bývalém vojenském prostoru Milovice založila v roce 2015 ve spolupráci s vědci. „Zubři byli na počátku dvacátého století ve volné přírodě vyhubení člověkem a v zajetí jich zůstalo velmi málo. Všechna zvířata, která přežila, pocházejí z pouhých dvanácti zakladatelů. Vzácnější bělověžská linie, kterou chováme v Milovicích, dokonce jen ze sedmi zakladatelů. Proto je zvyšování genetické různorodosti stád u zubrů ještě důležitější, než u jiných druhů, které neprošly tak drastickým poklesem početnosti,“ doplnil Dalibor Dostál. Mladou zubřici získala rezervace od chomutovského zooparku darem. „Zoopark v Chomutově patří k...

Budoucnost ochrany přírody. Drony a roboty se učí likvidovat invazní rostliny. Projekt podpořila Technologická agentura

První měsíce testování má za sebou nová metoda likvidace invazních rostlin s pomocí vyspělých technologií. Projekt, který iniciovala ochranářská společnost Česká krajina, finančně podpořila Technologická agentura České republiky. Ochránci přírody si od vývoje nového postupu slibují rychlejší a levnější odstraňování nebezpečných druhů rostlin z jiných kontinentů, které se vyskytují v milovické rezervaci velkých kopytníků. Jako je lupina mnoholistá, celík kanadský nebo javor jasanolistý. „Tyto druhy rostlin každoročně odstraňujeme díky pomoci dobrovolníků. Přestože se podobných zásahů koná několik ročně, invazní porosty se daří potlačovat jen pomalu, protože se do rezervace šíří z okolních pozemků,“ vysvětlil Dalibor Dostál, ředitel ochranářské společnosti Česká krajina, která milovickou rezervaci založila v roce 2015 ve spolupráci s vědci. Testovaná technologie se zaměřuje také na trnovník akát nebo pajasan žláznatý, které se nevyskytují přímo v rezerva...