Přeskočit na hlavní obsah

Developeři loni v Praze prodali jen 4530 nových bytů, což je nejméně za šest let


Prodeje nových bytů v Praze loni meziročně klesly o 16 procent, developeři během dvanácti měsíců prodali jen 4530 bytů. Je to nejhorší výsledek od roku 2012, kdy se prodalo 4014 nových bytů. Poprvé po šesti letech klesl počet prodaných nových bytů pod pětitisícovou hranici. Zlepšení nepřineslo ani poslední loňské čtvrtletí, kdy majitele změnilo 1043 bytů, což bylo obdobné jako o čtvrtletí dříve. Vyplývá to z podrobných analýz společnosti Ekospol, která monitoruje trh s novými byty v Praze už více než 12 let.

„Nemovitostní trh výrazně ovlivňují negativní faktory v podobě nedostatečné nabídky a horší dostupnosti hypoték. Zablokovaný stavební proces vede k tomu, že se každý měsíc začínají v hlavním městě stavět pouze řádově desítky nových bytů. To se zákonitě promítá do ceníků developerů, které jsou stále velmi prořídlé. Významný vliv na prodeje nemovitostí měla loni také Česká národní banka (ČNB), která nekoncepčními nařízeními zásadně omezila dostupnost hypoték a tím i vlastního bydlení pro široké spektrum zájemců včetně představitelů střední třídy. Tyto negativní vlivy převážily nad pokračujícím růstem celé ekonomiky, zvyšujícími se platy i takřka nulovou nezaměstnaností,“ komentuje prodejní statistiky i jejich další vývoj generální ředitel a předseda představenstva developerské společnosti Ekospol Evžen Korec.
„Hlavní město začíná narážet na své limity, bydlení je totiž nedostupné i pro lidi s vyšším pražským platem. Ti se tak častěji než v minulých letech stěhují do okolních obcí a za prací do Prahy pak každodenně dojíždějí. Tím zatěžují už tak nedostačující infrastrukturu a způsobují nekonečné zácpy na příjezdových cestách i nedostatek parkovacích míst v okrajovějších lokalitách Prahy,“ doplňuje Korec.

Dostupných bytů opět ubylo


Tristní pohled zůstává také při pohledu do ceníků developerů, kde dostupných bytů opět o něco ubylo. Zájemci o vlastní nemovitost mohli na konci loňského roku vybírat jen z 3148 dostupných bytů. „Tento stav vede k tomu, že se na nové byty stále tvoří pořadníky a na každý nabídnutý máme hned několik zájemců. Lepší volbu má jen ten, kdo přijde nejdříve po zařazení nových bytů do nabídky. Ani to však často nestačí, protože developeři spoustu bytů udají už v rámci přednostní nabídky pro věrné klienty a na ostatní zájemce tak často zbyde už jen notně prořídlý veřejný ceník,“ přibližuje současnou praxi Korec a upozorňuje, že na lepší časy se ještě dlouho blýskat nebude.
„Podle Českého statistického úřadu (ČSÚ) se během prvních jedenácti měsíců loňského roku začalo v Praze v bytových domech stavět jen 2194 bytů, což je zkreslené jedním velkým projektem v Modřanech, který se ani celý stavět nezačal. Reálné číslo nové výstavby se tak pohybuje kolem 1650 zahájených bytů. To je extrémně málo, hlavní město by potřebovalo kolem deseti tisíc nových bytů ročně. Už jen kvůli tomu, že se každoročně rozroste o mnoho tisíc lidí. Jen za první pololetí loňského roku se počet Pražanů podle ČSÚ zvýšil o 6619, přičemž 5584 se přistěhovalo odjinud. Bez dostatečného počtu nových bytů však Praha nedokáže tyto nové obyvatele absorbovat, jejich příliv zpomalí a hlavní město začne stagnovat, až se postupně jeho rozvoj zcela zastaví,“ varuje Korec.

Komentáře

Populární příspěvky z tohoto blogu

Zubři a divocí koně pomáhají se zadržováním vody v krajině, zjistil výzkum vědců v milovické rezervaci

Přirozená pastva velkých kopytníků zlepšuje podmínky pro růst vegetace, podporuje ukládání organické hmoty do půdy a zadržování vody v krajině. Ukázal to výzkum vědců z Jihočeské univerzity v milovické rezervaci velkých kopytníků, kde žijí zubři, divocí koně a zpětně šlechtění pratuři, i v několika dalších českých rezervacích. „Celoroční pastva velkých kopytníků sice snižuje průměrné množství rostlinné hmoty nad zemí, ale zároveň zvyšuje její ‘nutriční‘ kvalitu. Porost obsahuje více dusíku a vody, je tedy výživnější pro zvířata a navíc lépe hospodaří s vodou,“ vysvětluje Eva Kaštovská, vedoucí Katedry biologie ekosystémů Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích. Právě tím se přirozená pastva velkých kopytníků zásadně liší od intenzivní pastvy hospodářských zvířat. „Podzemní biomasa rostlin zůstává neovlivněná – nesnižuje se, jak tomu často bývá při intenzivní pastvě, kdy zvířata opakovaně okusují dorůstající nadzemní části rostlin. Díky tomu se porosty s...

V milovické rezervaci vypustili zubří samici ze Zooparku Chomutov. Zvýší genetickou pestrost stáda

Zubří samici ze Zooparku Chomutov vypustili v milovické rezervaci velkých kopytníků. „Tříletá samice pomůže zvýšit genetickou rozmanitost největšího stáda zubrů v České republice, které se v milovické rezervaci velkých kopytníků nachází,“ uvedl Dalibor Dostál, ředitel ochranářské společnosti Česká krajina, která rezervaci v bývalém vojenském prostoru Milovice založila v roce 2015 ve spolupráci s vědci. „Zubři byli na počátku dvacátého století ve volné přírodě vyhubení člověkem a v zajetí jich zůstalo velmi málo. Všechna zvířata, která přežila, pocházejí z pouhých dvanácti zakladatelů. Vzácnější bělověžská linie, kterou chováme v Milovicích, dokonce jen ze sedmi zakladatelů. Proto je zvyšování genetické různorodosti stád u zubrů ještě důležitější, než u jiných druhů, které neprošly tak drastickým poklesem početnosti,“ doplnil Dalibor Dostál. Mladou zubřici získala rezervace od chomutovského zooparku darem. „Zoopark v Chomutově patří k...

Budoucnost ochrany přírody. Drony a roboty se učí likvidovat invazní rostliny. Projekt podpořila Technologická agentura

První měsíce testování má za sebou nová metoda likvidace invazních rostlin s pomocí vyspělých technologií. Projekt, který iniciovala ochranářská společnost Česká krajina, finančně podpořila Technologická agentura České republiky. Ochránci přírody si od vývoje nového postupu slibují rychlejší a levnější odstraňování nebezpečných druhů rostlin z jiných kontinentů, které se vyskytují v milovické rezervaci velkých kopytníků. Jako je lupina mnoholistá, celík kanadský nebo javor jasanolistý. „Tyto druhy rostlin každoročně odstraňujeme díky pomoci dobrovolníků. Přestože se podobných zásahů koná několik ročně, invazní porosty se daří potlačovat jen pomalu, protože se do rezervace šíří z okolních pozemků,“ vysvětlil Dalibor Dostál, ředitel ochranářské společnosti Česká krajina, která milovickou rezervaci založila v roce 2015 ve spolupráci s vědci. Testovaná technologie se zaměřuje také na trnovník akát nebo pajasan žláznatý, které se nevyskytují přímo v rezerva...