Přeskočit na hlavní obsah

Stavebnictví má za sebou úspěšný rok, bytová výstavba však stále pokulhává za poptávkou


České stavebnictví má za sebou úspěšný rok. Stavební produkce loni podle aktuálních dat Českého statistického úřadu (ČSÚ) meziročně vzrostla 8,4 procenta. Na tomto růstu se podílelo jak pozemní, tak inženýrské stavitelství. Velké stavební firmy loni uzavřely více než 63 tisíc zakázek s celkovou hodnotou 235,9 miliardy korun, což bylo o 16,4 procenta více než o rok dříve. Průměrná hodnota nově uzavřené stavební zakázky vzrostla o 13 procent na 3,7 milionu korun. Naopak počet vydaných stavebních povolení klesl o 3,6 procenta.

Loni se začalo stavět také více bytů, v celé republice začaly firmy stavět 33 121 nových bytů (tedy o 5,1 procenta více než o rok dříve). V tom jsou však zahrnuty i rekonstrukce stávajících budov, kde by mělo vzniknout přes 5,5 tisíce bytů. Také v Praze tento ukazatel o něco vzrostl, když se začalo stavět 4218 bytů, přičemž v novostavbách jich bylo 3553. Pokud jde o bytové domy, tak zde začalo vznikat 2687 nových bytů. To je sice o rovných 200 víc než v roce 2017, přesto ani tento nepatrný nárůst současnou krizi na realitním trhu příliš neovlivní.
Pořád je to totiž výrazně méně, než kolik nových bytů v rezidenčních projektech se ročně prodá. Loni developeři prodali celkem 4530 nových bytů. Přestože jde o nejhorší číslo za posledních šest let, i tak to vedlo k prohloubení deficitu dostupných bytů. Ten se jen za loňský rok navýšil o více než 1800 bytů. To je rozdíl mezi reálnými prodeji a zahájenou výstavbou.
Zajímavé je také porovnání mezi kraji. Praha loni definitivně ztratila první pozici v bytové výstavbě, když ji v čele tohoto žebříčku vystřídal Středočeský kraj. Tam se nově začalo stavět 5465 nových bytů, což je takřka o dva tisíce více než v hlavním městě. "Potvrzuje se tak to, že lidé z Prahy utíkají bydlet do okolních obcí, které kvůli neschopnosti hlavního města vyřešit problém s nedostupným bydlením zažívají nezdravý enormní růst. S velkým přílivem uprchlíků z Prahy se Středočeský kraj bude muset vyrovnávat i v příštích letech, protože se nezdá, že by se problém se zaseknutou bytovou výstavbou podařilo magistrátu v dohledné době vyřešit," tvrdí generální ředitel a předseda představenstva developerské společnosti Ekospol Evžen Korec a nabízí jednoduchý recept k vyřešení situace:
"Urychleně odblokovat výstavbu na rozvojových územích a připravit nové plochy pro bydlení. Zároveň dát pokyn stavebním úřadům, aby žádosti investorů posuzovaly výrazně rychleji. To se týká i městských firem, které se často ke stavebním záměrům vyjadřují. Není možné, aby to jedné společnosti trvalo tři měsíce a jiná se nevyjádřila ani po roce. Dokud bude vedení města, které nominuje lidi do vedení těchto firem, tyto průtahy tolerovat, tak jakékoliv sliby o vyřešení bytové krize budou pouhými bezobsažnými proklamacemi," zdůrazňuje Korec.

Komentáře

  1. Obávám se, že to byl poslední úspěšný rok. Teď je všechno tak nějak na hlavu postavené. Nedají se sehnat materiál ani služby. Já teď už měsíc sháním někoho na servis šroubových kompresorů k nám do firmy. Vypadá to, že budu muset vzít firmu, která pojede přes půl republiky. :/

    OdpovědětVymazat

Okomentovat

Populární příspěvky z tohoto blogu

Zubři a divocí koně pomáhají se zadržováním vody v krajině, zjistil výzkum vědců v milovické rezervaci

Přirozená pastva velkých kopytníků zlepšuje podmínky pro růst vegetace, podporuje ukládání organické hmoty do půdy a zadržování vody v krajině. Ukázal to výzkum vědců z Jihočeské univerzity v milovické rezervaci velkých kopytníků, kde žijí zubři, divocí koně a zpětně šlechtění pratuři, i v několika dalších českých rezervacích. „Celoroční pastva velkých kopytníků sice snižuje průměrné množství rostlinné hmoty nad zemí, ale zároveň zvyšuje její ‘nutriční‘ kvalitu. Porost obsahuje více dusíku a vody, je tedy výživnější pro zvířata a navíc lépe hospodaří s vodou,“ vysvětluje Eva Kaštovská, vedoucí Katedry biologie ekosystémů Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích. Právě tím se přirozená pastva velkých kopytníků zásadně liší od intenzivní pastvy hospodářských zvířat. „Podzemní biomasa rostlin zůstává neovlivněná – nesnižuje se, jak tomu často bývá při intenzivní pastvě, kdy zvířata opakovaně okusují dorůstající nadzemní části rostlin. Díky tomu se porosty s...

V milovické rezervaci vypustili zubří samici ze Zooparku Chomutov. Zvýší genetickou pestrost stáda

Zubří samici ze Zooparku Chomutov vypustili v milovické rezervaci velkých kopytníků. „Tříletá samice pomůže zvýšit genetickou rozmanitost největšího stáda zubrů v České republice, které se v milovické rezervaci velkých kopytníků nachází,“ uvedl Dalibor Dostál, ředitel ochranářské společnosti Česká krajina, která rezervaci v bývalém vojenském prostoru Milovice založila v roce 2015 ve spolupráci s vědci. „Zubři byli na počátku dvacátého století ve volné přírodě vyhubení člověkem a v zajetí jich zůstalo velmi málo. Všechna zvířata, která přežila, pocházejí z pouhých dvanácti zakladatelů. Vzácnější bělověžská linie, kterou chováme v Milovicích, dokonce jen ze sedmi zakladatelů. Proto je zvyšování genetické různorodosti stád u zubrů ještě důležitější, než u jiných druhů, které neprošly tak drastickým poklesem početnosti,“ doplnil Dalibor Dostál. Mladou zubřici získala rezervace od chomutovského zooparku darem. „Zoopark v Chomutově patří k...

Budoucnost ochrany přírody. Drony a roboty se učí likvidovat invazní rostliny. Projekt podpořila Technologická agentura

První měsíce testování má za sebou nová metoda likvidace invazních rostlin s pomocí vyspělých technologií. Projekt, který iniciovala ochranářská společnost Česká krajina, finančně podpořila Technologická agentura České republiky. Ochránci přírody si od vývoje nového postupu slibují rychlejší a levnější odstraňování nebezpečných druhů rostlin z jiných kontinentů, které se vyskytují v milovické rezervaci velkých kopytníků. Jako je lupina mnoholistá, celík kanadský nebo javor jasanolistý. „Tyto druhy rostlin každoročně odstraňujeme díky pomoci dobrovolníků. Přestože se podobných zásahů koná několik ročně, invazní porosty se daří potlačovat jen pomalu, protože se do rezervace šíří z okolních pozemků,“ vysvětlil Dalibor Dostál, ředitel ochranářské společnosti Česká krajina, která milovickou rezervaci založila v roce 2015 ve spolupráci s vědci. Testovaná technologie se zaměřuje také na trnovník akát nebo pajasan žláznatý, které se nevyskytují přímo v rezerva...