Přeskočit na hlavní obsah

Věcný záměr stavebního zákona je na světě, nelze však čekat několik let na jeho schválení, nabádá developer Korec


Ministerstvo pro místní rozvoj poslalo poslední lednový den do meziresortního připomínkového řízení věcný záměr zcela nového stavebního zákona. Ten výrazným způsobem mění současnou praxi povolování staveb, což by mělo vést k jejich rychlejšímu povolování. Bohužel tato potřebná norma reaguje na současné problémy českého stavebnictví a přichází tak pozdě. Navíc ministerstvo si dává čas na přípravu celého zákona až do roku 2021, aktuální plán legislativní rady vlády pak počítá se začátkem jeho platnosti ještě o dva roky později. Tak dlouho však sektor podle developera Evžena Korce z Ekospolu čekat nemůže.


"Představený věcný záměr obsahuje spoustu pozitivních věcí, které mohou být přínosem celému stavebnictví. Namátkou zmíním například zavedení Nejvyššího stavebního úřadu a převedení několika stovek obecních stavebních úřadů přímo pod stát. Mimo jiné se tím sjednotí požadavky na stavitele, protože nyní stavební úřady v různých koutech republiky často vyžadují odlišné věci. To by mělo zmizet," říká generální ředitel a předseda představenstva developerské společnosti Ekospol Evžen Korec.
Zásadním přínosem je podle Korce zavedení závazné lhůty, do které by se měly dotčené orgány vyjádřit. Pokud termín nestihnou, bude to považováno za souhlas. Na vydání rozhodnutí o stavbě by pak úředníci podle návrhu zákona měli mít 59 dnů. "To se nyní, kdy se jen na stanovisko dotčeného orgánu čeká i déle než rok, zdá jako nereálný scénář úřednické science-fiction," podotýká developer.
Celá příprava nové stavební legislativy má však podle Korce jedinou, zato nejvíce zásadní chybu. "Tou je extrémně dlouhá doba, než k očekávané a nutné změně dojde. Ministerstvo sice avizovanou dobu obhajuje tím, že bude potřeba změnit dalších osm desítek souvisejících zákonů a norem, ale to českému stavebnictví nepomůže. Zásadní změna je nutná teď, čekat dalších x let nelze. Byť se představený zákon může jevit sebelépe," tvrdí Korec a navrhuje kroky, které pro české stavebnictví můžeme udělat hned či v krátkodobém horizontu. Aby se neopakovala situace z října minulého roku, kdy v Praze nebyl povolen ani jeden nový byt v bytovém domě.
"Místní samosprávy musí odblokovat výstavbu na rozvojových územích a vyčlenit další lokality pro rozvoj. Stavební úřady pak musí radikálně změnit přístup k povolování staveb. Místo současného hledání sebemenší formální chybičky v žádosti, aby byl důvod plány investora odmítnout, by měli úředníci stavebních úřadů zrychlit své rozhodování a neoddalovat rozhodnutí u jasných případů nesmyslnými žádostmi. Ministerstvo by také mělo udělat personální a technický audit stavebních úřadů, aby mohlo ty nejhorší posílit. Jak novými lidmi či lepší technikou, tak i metodickým vedením. Jen jasný dohled přímo z ministerstva může rozvázat ruce nejnižším úředníkům, kteří často musí rozhodovat podle přání lokálních politiků," radí developer Korec.

Komentáře

Populární příspěvky z tohoto blogu

Zubři a divocí koně pomáhají se zadržováním vody v krajině, zjistil výzkum vědců v milovické rezervaci

Přirozená pastva velkých kopytníků zlepšuje podmínky pro růst vegetace, podporuje ukládání organické hmoty do půdy a zadržování vody v krajině. Ukázal to výzkum vědců z Jihočeské univerzity v milovické rezervaci velkých kopytníků, kde žijí zubři, divocí koně a zpětně šlechtění pratuři, i v několika dalších českých rezervacích. „Celoroční pastva velkých kopytníků sice snižuje průměrné množství rostlinné hmoty nad zemí, ale zároveň zvyšuje její ‘nutriční‘ kvalitu. Porost obsahuje více dusíku a vody, je tedy výživnější pro zvířata a navíc lépe hospodaří s vodou,“ vysvětluje Eva Kaštovská, vedoucí Katedry biologie ekosystémů Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích. Právě tím se přirozená pastva velkých kopytníků zásadně liší od intenzivní pastvy hospodářských zvířat. „Podzemní biomasa rostlin zůstává neovlivněná – nesnižuje se, jak tomu často bývá při intenzivní pastvě, kdy zvířata opakovaně okusují dorůstající nadzemní části rostlin. Díky tomu se porosty s...

V milovické rezervaci vypustili zubří samici ze Zooparku Chomutov. Zvýší genetickou pestrost stáda

Zubří samici ze Zooparku Chomutov vypustili v milovické rezervaci velkých kopytníků. „Tříletá samice pomůže zvýšit genetickou rozmanitost největšího stáda zubrů v České republice, které se v milovické rezervaci velkých kopytníků nachází,“ uvedl Dalibor Dostál, ředitel ochranářské společnosti Česká krajina, která rezervaci v bývalém vojenském prostoru Milovice založila v roce 2015 ve spolupráci s vědci. „Zubři byli na počátku dvacátého století ve volné přírodě vyhubení člověkem a v zajetí jich zůstalo velmi málo. Všechna zvířata, která přežila, pocházejí z pouhých dvanácti zakladatelů. Vzácnější bělověžská linie, kterou chováme v Milovicích, dokonce jen ze sedmi zakladatelů. Proto je zvyšování genetické různorodosti stád u zubrů ještě důležitější, než u jiných druhů, které neprošly tak drastickým poklesem početnosti,“ doplnil Dalibor Dostál. Mladou zubřici získala rezervace od chomutovského zooparku darem. „Zoopark v Chomutově patří k...

Budoucnost ochrany přírody. Drony a roboty se učí likvidovat invazní rostliny. Projekt podpořila Technologická agentura

První měsíce testování má za sebou nová metoda likvidace invazních rostlin s pomocí vyspělých technologií. Projekt, který iniciovala ochranářská společnost Česká krajina, finančně podpořila Technologická agentura České republiky. Ochránci přírody si od vývoje nového postupu slibují rychlejší a levnější odstraňování nebezpečných druhů rostlin z jiných kontinentů, které se vyskytují v milovické rezervaci velkých kopytníků. Jako je lupina mnoholistá, celík kanadský nebo javor jasanolistý. „Tyto druhy rostlin každoročně odstraňujeme díky pomoci dobrovolníků. Přestože se podobných zásahů koná několik ročně, invazní porosty se daří potlačovat jen pomalu, protože se do rezervace šíří z okolních pozemků,“ vysvětlil Dalibor Dostál, ředitel ochranářské společnosti Česká krajina, která milovickou rezervaci založila v roce 2015 ve spolupráci s vědci. Testovaná technologie se zaměřuje také na trnovník akát nebo pajasan žláznatý, které se nevyskytují přímo v rezerva...